Přeskočit navigaci

Profil kariérových poradců a témata, která řeší na základních a středních školách

Cílem této stránky je představit profil poradců věnujících se kariérovému poradenství na základních a středních školách a také témata, kterými se nejčastěji zabývají v rámci své poradenské činnosti. Předkládané údaje byly publikovány v roce 2011 ve studii s názvem Analýza práce a potřeb poradců v oblasti kariérového poradenství na školách, která vycházela z dotazníkového šetření zaměřeného na mapování charakteru práce a potřeb poradců v sektoru školství, konkrétně na základních a středních školách v České republice. Šetření se v roce 2011 zúčastnilo 60 výchovných - kariérových poradců z 20 základních a 40 středních škol z Prahy, Plzeňského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Profil kariérových poradců

Z provedeného šetření vyplývá, že každá z oslovených škol má ředitelem určenou osobu, která se kariérovému poradenství přímo věnuje – zpravidla jde o poradce, který bývá označován někde stále jako výchovný, někde kariérový, někde výchovný – kariérový. Zároveň se problematice kariérového poradenství věnují učitelé, kteří jsou s žáky v denním kontaktu a mohou s nimi řešit i témata týkající se kariérní volby a kteří zároveň pracují s touto problematikou v rámci průřezových témat.

*    Základní školy

Činnost kariérového poradce je nejčastěji vykonávaná souběžně jak s prací učitele (84,2 %), tak s prací výchovného poradce (78,9 %). Desetina respondentů ze základních škol uvedla, že činnost výchovného – kariérového poradce realizuje souběžně s prací zástupce ředitele. Souběh práce s prací speciálního psychologa či školního psychologa byl uveden pouze okrajově (celkový výskyt hodnot nepřesahuje 4 % všech odpovědí).

Rozdíly nastávají v míře, v jaké se poradenství věnují jednotliví aktéři. Nejvíce se kariérovému poradenství věnují výchovní poradci - velmi často a často se problematice věnuje převažující část poradců (92,1 %). V případě učitelů jsou hodnoty u hodnocení velmi často nulové, ovšem často a někdy se kariérovým poradenstvím zabývají učitelé v 94,7 %. Speciální pedagogové se na základních školách kariérovým poradenstvím spíše nezabývají (36,8 % se jím zabývá někdy, 60,5 % se jím nezabývá vůbec). Jen 2,6 % respondentů na ZŠ uvedlo, že se kariérovým poradenstvím zabývají často. V případě školních psychologů jsou výsledky podobné: 66 % psychologů se kariérovým poradenstvím nezabývá nikdy, 37 % se mu věnuje někdy a pouze v 2,6 % jde o četnost častou.

S činností kariérového poradce také souvisí pojetí přípravy a realizace průřezového tématu Člověk a svět práce. Přibližně 2/3 respondentů uvedly, že se podílí na přípravě zapojení tématu do školního vzdělávacího programu i na přímé výuce tohoto tématu. Na základních školách u poradců mírně převažuje podíl na přípravě (68,4 %) nad vlastní výukou (57,9 %).

*    Střední školy

I v případě středních škol jsou nejčastějšími nositeli kariérového poradenství výchovní poradci a učitelé (90 % v obou případech). Tématem volby vzdělávací a profesní dráhy žáků se zabývají také např. speciální pedagogové či školní psycholog (5 % v obou případech).

Na středních školách také platí, že velmi často a často se problematice věnují především výchovní poradci (75,0 %). Učitelé se sice kariérovému poradenství věnují v menší míře, nicméně často a někdy mu věnuje pozornost až 80,0 % respondentů z řad učitelů. Na středních školách je účast speciálních pedagogů v kariérovém poradenství ještě nižší než na školách základních (5 % osob se danou problematikou zabývá často, 5 % někdy a 90 % se kariérovým poradenstvím nezabývá vůbec). Naopak, školní psychologové se na středních školách věnují kariérovému poradenství poněkud více než na školách základních – přes 25 % školních psychologů na SŠ se kariérovému poradenství věnuje často nebo alespoň někdy, 75 % se kariérovým poradenstvím nezabývá.

Více jak 2/3 výchovných – kariérových poradců se podílí u průřezového tématu Člověk a svět práce jak na přípravě pro zapojení do školního vzdělávacího programu (65,0 %), tak přímo na výuce (75,0 %). Vidíme tedy, že na středních školách převažuje účast poradců na výuce nad účastí na přípravě, na rozdíl od škol základních.

Témata, která poradci řeší nejčastěji

Celkově lze shrnout, že témata, kterými se výchovní – kariéroví poradci zabývají v rámci své poradenské činnosti, jsou velmi podobná jak na základní, tak na střední škole. Rozdíl je zejména v četnosti: to, jak se často poradce s kterým tématem ve své praxi setkává, určuje jednak stupeň školy (základní vs. střední), ale také typ středoškolského vzdělávání (zejména rozdíl mezi obecně a odborně zaměřenou výukou).

*    Základní školy

Na základních školách je nejčastějším tématem volba povolání a s ním úzce související volba dalšího studia, včetně řešení prospěchu žáků. Tato dvě témata jsou nejčastěji poradci řešena u zhruba poloviny případů (volba povolání – 52,6 % a volba dalšího studia 42,1 %) a necelá polovina (42,1 a 44,7 %) poradců je řeší často.

Dalším častým tématem, které poradce řeší, je prospěch žáků. Ani jeden respondent neuvedl, že by toto téma neřešil nikdy. Nejčastěji a často řeší prospěch žáků více než 3/4 poradců.

V dotaznících u poradců na ZŠ byla zaznamenána také jiná dílčí témata, se kterými se v poradenském procesu setkávají. Z těchto témat poradci uváděli: problematické chování žáků a výchovné problémy obecně, které velmi často souvisejí s nízkou motivací ke studiu a jistotou dostat se na jakoukoliv střední školu bez nároků na studijní výsledky (témata zejména výchovného charakteru). Žáci tak často volí ne dle svých schopností a dovedností, ale z hlediska toho, který obor je dle jejich názoru nejpohodlnější (zde je souvislost se zánikem některých řemeslných či technických oborů).

Poměrně často uvádí poradci jako svou náplň také testování zájmů a předpokladů žáků. Velmi často pracuje s testováním 21,1 % poradců, často 42,1 %.

Příprava na vstup na trh práce (např. příprava na pracovní pohovor, psaní životopisu atp.) není pro poradce na ZŠ v současné době dominantním tématem. Přesto je pozitivním zjištěním, že 10,5 % poradců řeší s žáky toto téma velmi intenzivně a 34,2 % velmi často. Poměrně vysoké procento (18,4 %) poradců na ZŠ ovšem tuto problematiku s žáky neřeší vůbec.

S ohledem na stupeň vzdělání je minimálně řešeno téma změny školy a předčasné odchody ze škol.

*    Střední školy

Na středních školách je prioritním tématem výchovných – kariérových poradců prospěch. Ten řeší s žáky všichni oslovení poradci nejčastěji (45 %) nebo často (55 %). Zároveň poradci na SŠ s žáky intenzivněji pracují v oblasti přípravy vstupu na trh práce (např. příprava na pracovní pohovor, psaní životopisu atp.). Toto téma uvedla na druhém místě, co do intenzity práce s žáky, většina poradců. 40 % poradců toto téma řeší s žáky nejčastěji, 30 % velmi často a 30 % málokdy (resp. alespoň někdy). Nikdo z poradců neuvedl, že by toto téma s žáky neřešil nikdy.

Velmi často poradci řeší s žáky také volbu studia. Na střední škole, oproti základní, je častěji s žáky probírána také možnost změny oboru vzdělání (ať v rámci školy či s případným přestupem na jinou instituci).

Z důvodu prolnutí rolí poradce (jak oblast kariérní volby, tak oblast výchovná), řeší často poradci na obou stupních škol také výchovné problémy, problémy s motivací ke studiu či problémy osobního charakteru. Ty ovšem velmi často mají souvislost právě s tématy zaměřenými přímo na kariérní volbu, jakými jsou prospěch či předčasné odchody ze studia.

Testování zájmů a předpokladů, které zajišťují poradci na ZŠ poměrně často, je u poradců na SŠ spíše okrajová záležitost. Více než 1/3 toto téma neřeší vůbec, více než 1/2 málokdy. Pouze 10 % uvedlo, že tuto problematiku řeší s klienty často.

Předčasné ukončení studia řeší častěji poradci na středních školách – minimálně občas se s touto problematikou setkali všichni poradci SŠ (na ZŠ bylo toto téma zaznamenáno více než u 1/3 poradců). Protože téma předčasných odchodů je pravděpodobnější právě na středních školách, směřovala pouze na poradce na SŠ podotázka týkající se toho, co poradce se žákem nejčastěji rozebírá v případě uvažování o předčasném odchodu ze školy. Poradci na SŠ se nejčastěji v těchto případech zaměřují prvotně na odkrytí důvodu odchodu žáka ze školy. Velmi často pak v druhém kroku diskutují o možnosti změny školy či oboru nebo změny formy studia. Změnu školy či oboru řeší velmi často či často 90 % poradců, změny formy studia 65 %. Poradci se tedy snaží žáka primárně udržet ve vzdělávacím procesu. Někteří respondenti výslovně uvádějí snahu žáka motivovat, podpořit a udržet ve stávajícím zahájeném studiu. Možnosti pracovních příležitostí sice s žákem, který uvažuje ze školy odejít, probírají poradci také, ale z hlediska četnosti je toto na posledním místě.


Zpět