Přeskočit navigaci

Nezaměstnanost mladých v ČR a EU

Nezaměstnanost středoškoláků v ČR a evropských zemích

Nezaměstnanost středoškoláků v ČR a evropských zemích

Nejpoužívanějším ukazatelem pro vyjádření nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, neboli podíl nezaměstnaných na pracovní síle (zaměstnaní plus nezaměstnaní).

 

Uvádí se v procentech, lze ji počítat pro různé věkové a vzdělanostní kategorie a lze podle ní například porovnávat situaci mladých lidí na trzích práce různých zemí.

Vysoká míra nezaměstnanosti signalizuje problémy s uplatněním na trhu práce a je s určitou setrvačností průvodním jevem nepříznivého hospodářského vývoje. V případě, kdy lidé snadno nalézají pracovní uplatnění, je vypočtená míra nezaměstnanosti nízká. Tak tomu bývá v období ekonomického růstu.

Absolventi škol zpravidla mívají míru nezaměstnanosti nadprůměrnou, a proto bývá míra nezaměstnanosti mladých do 25 let většinou vyšší než průměr v ostatních věkových kategoriích (25–64 let).

Zde se budeme soustředit na nezaměstnanost středoškoláků, tedy těch, jejichž nejvyšším dosud dosaženým vzděláním je vyučení nebo maturita, popřípadě obojí. Porovnáme míru nezaměstnanosti mladých (15–24letých) s vyšším středoškolským vzděláním a 25–39letých.

Zvlášť se budeme soustředit na situaci 25–39letých celkově (všechny úrovně vzdělání) a středoškoláků v různých členských státech EU.

Základní údaje:

*     Úroveň vzdělání: úplné vyšší středoškolské (vyučení, maturita, nástavba) – ISCED 3 a 4.

*     Věkové skupiny: 15–24letí, 25–39letí, 40–64letí.

*     Období: třetí čtvrtletí 2016.

*     Míra nezaměstnanosti (průměr za všechny věkové a vzdělanostní kategorie): EU 8,3 %, ČR 4,0 %.

*     Příznivé postavení mladých na trhu práce: v Německu, Nizozemsku a ČR.

*     Dramaticky nepříznivé v Řecku, Španělsku, v Itálii, na Kypru.

*     V kategorii středoškolsky vzdělaných je míra nezaměstnanosti mladých do 25 let oproti celkové zhruba dvojnásobná. U kategorie 25–39 letých se rozdíly vyrovnávají.

V současné době je v Evropské unii průměrná míra nezaměstnanosti poměrně nízká, oproti předchozím letům jednoznačně došlo ke zlepšení situace.

Nicméně při detailnějším pohledu vidíme, že situace mladých lidí do 25 let se napříč členskými státy výrazně odlišuje. Velké rozdíly v hodnotách za jednotlivé členské státy zaznamenáme i při pohledu na věkovou kategorii 25–39letých. Nejhorší je situace ve státech jižní Evropy, naopak velmi dobře se hledá zaměstnání ve střední Evropě.

O tom, jak moc je situace na trhu práce příslušného členského státu vážná, napovídá její pozice v následujícím obrázku. Ukazuje míru nezaměstnanosti středoškolsky vzdělaných (ISCED 3 a 4) ve třetím čtvrtletí 2016 v jednotlivých členských státech EU. Členské státy jsou seřazeny podle celkové míry nezaměstnanosti 15-64 letých, která sice v grafu není uvedena (z důvodu zachování přehlednosti obrázku), ale byla zahrnuta do analýz.

Míra nezaměstnanosti středoškolsky vzdělaných podle věku, ve třetím čtvrtletí 2016, v %

Pramen: Eurostat, LFS, Unemployment rates. Údaje za Maltu nejsou k dispozici.


*     V případě České republiky můžeme hodnotit stav trhu práce pozitivně, protože celková míra nezaměstnanosti (15-64letých všech vzdělanostních kategorií) je i přes výše uvedené faktory nejnižší v Evropské unii. Po středoškolsky a terciárně vzdělaných v této věkové kategorii je velká poptávka.

*     Ve zcela opačné situaci se nachází Španělsko, kde je míra nezaměstnanosti mladých bez potřebného vzdělání dlouhodobým problémem, který se v průběhu let přenesl i do kategorie 25-39letých a země se potýká i s vysokou celkovou mírou nezaměstnanosti 15-64letých.

*     Míra nezaměstnanosti nejmladší věkové kategorie do 25 let je nejvyšší, po absolvování středního vzdělávání jsou tito mladí velmi znevýhodněni nedostatkem pracovních zkušeností a jejich pozice na trhu práce se zlepšuje až v průběhu života, kdy získávají praxi.

*     Nicméně ani skupina 25–39letých nemá na trhu práce snadné postavení. Z hlediska míry nezaměstnanosti středoškolsky vzdělaných jsou na tom zdaleka nejlépe zkušení pracovníci ve věku 40 a více let, kteří mají již zásobu pracovní zkušenosti a také nejsou v očích potenciálních zaměstnavatelů tolik znevýhodněni z důvodu zakládání rodiny nebo péče o malé děti.

Nezaměstnanost středoškoláků ve věku 25–39 let v ČR a EU

Při detailnějším pohledu na míru nezaměstnanosti členských států EU se soustředíme především na středoškolsky vzdělané (ISCED 3 a 4) ve věku 25–39 let, kteří již většinově měli po absolvování vzdělávání dostatek času získat pracovní zkušenosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o skupinu kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v relativně mladém věku, je pravděpodobné, že vyvíjejí velkou snahu nalézt pracovní uplatnění.

*     Až na dvě výjimky platí, že míra nezaměstnanosti je tím nižší, čím jsou 25–39letí vzdělanější.

*     Výjimku tvoří pouze Dánsko a Itálie. Na dánském a italském trhu práce 25-39letí se středoškolsky vzdělaní uplatní nejlépe ze všech vzdělanostních skupin této věkové kategorie. Míra nezaměstnanosti terciárně vzdělaných v této věkové kategorii (25–39 let) je v Dánsku a Itálii vyšší než středoškoláků a se spolupůsobením vysoké míry nezaměstnanosti 25-39letých s nižším vzděláním, než je vyučení, táhne celkovou míru nezaměstnanosti této věkové kategorie do výrazně vyšších hodnot. 

Situaci blíže popisuje následující obrázek. To, jestli je míra nezaměstnanosti středoškoláků vyšší nebo nižší než celková v příslušné věkové kategorii, závisí na početním zastoupení nezaměstnaných s nižším vzděláním a bez vzdělání a terciárně vzdělaných. Vyšší počet terciárně vzdělaných táhne celkovou míru nezaměstnanosti 25–39letých dolů. Vysoký počet málo vzdělaných naopak celkovou míru nezaměstnanosti 25–39letých zvyšuje.

Míra nezaměstnanosti 25–39letých, ve třetím čtvrtletí 2016, v %

Pramen: Eurostat, LFS, Unemployment rates. Údaje za Maltu nejsou k dispozici.


*     Velmi nízká míra nezaměstnanosti velkého počtu terciárně vzdělaných, v populaci 25–39letých stahuje celkovou míru nezaměstnanosti této věkové kategorie pod úroveň za kategorii středoškolsky vzdělaných v Pobaltských republikách (Litva, Lotyšsko a Estonsko), v Polsku, Irsku, Spojeném království, Francii, Belgii, Nizozemsku, Finsku, Řecku, Portugalsku, Rumunsku a na Kypru. V celkové skupině nezaměstnaných 25–39letých zde jsou lidé s nižším než středoškolským vzděláním (vyučení, maturita, nástavba) poměrně málo početní.

*     Přičemž v případě Spojeného království, Nizozemska, Rumunska, Polska a Finska můžeme hovořit kladně i o celkové situaci na trhu práce, protože celková míra nezaměstnanosti 15–64letých je zde nízká. V Pobaltských republikách, Belgii, Irsku a Francii je celková míra nezaměstnanosti spíše průměrná. V ostatních uvedených státech (Řecku, Portugalsku a na Kypru) se trh práce potýká s velmi vážnými problémy.

*     V České republice, obdobně jako v průměru EU a Německu, Maďarsku, Rakousku, Švédsku, Bulharsku, Lucembursku, Slovinsku, Slovensku, Chorvatsku a Španělsku, celková míra nezaměstnanosti 25–39letých převyšuje míru nezaměstnanosti 25–39letých středoškoláků. V této věkové skupině nezaměstnaných jsou lidé s nižším než středoškolským vzděláním velmi početní, a naopak skupiny uchazečů o zaměstnání se středoškolským a vysokoškolským vzděláním jsou menší a jejich vliv na celkový průměr této věkové skupiny je slabší. V těchto státech platí, že k usnadnění nalezení uplatnění na trhu práce výrazně pomůže zvyšovat si v průběhu života úroveň vzdělání. Šance na dobré uplatnění bez dokončeného středoškolského vzdělání je zde nízká.

Míra nezaměstnanosti v kontextu podílu volných pracovních míst

Míra volných pracovních míst (Job vacancy rate) udává podíl volných pracovních míst na celkovém počtu míst v ekonomice, tj. obsazených a neobsazených.

V následujícím grafu je vyjádřená v procentech. Hodnoty za Dánsko, Francii, Itálii a Maltu nejsou k dispozici.


Podíl volných míst na trhu práce jednotlivých členských států EU ve 3. čtvrtletí let 2014 a 2016, v %

Pramen: Eurostat Database; Job vacancies in number and % - NACE Rev. 2, B-S, quarterly data.


*     Postavení uchazečů o zaměstnání se vylepšuje, podíl volných pracovních míst stoupá a problémem začíná být nedostatek pracovníků pro určité profese.

*     Průměrný podíl volných pracovních míst se v průměru EU v posledních dvou letech zvýšil jen mírně, na 1,8 %.

*     V České republice je situace na trhu práce z pohledu nedostatku pracovních sil v členských státech EU nejzávažnější. Tři procenta pracovních míst jsou neobsazená a zaměstnavatelé marně hledají pracovníky s odpovídající kvalifikací, kteří by byli ochotni za nabízených podmínek a v příslušné lokalitě nastoupit do zaměstnání. Přitom před dvěma lety, ve třetím čtvrtletí 2014, kdy nebyl nedostatek pracovních sil tak výrazný, Česká republika dosahovala úrovně průměru za EU, s 1,4 % neobsazených pracovních míst. V současnosti se projevuje v České republice největší nedostatek pracovníků s kvalifikací ve strojírenských a elektrotechnických oborech a v některých dalších, převážně řemeslných technických oborech.

*     Obdobně příznivá situace z pohledu uchazečů o zaměstnání je v Belgii, Spojeném království a Německu, což jsou zároveň pro naše mladé lidi atraktivní cílové destinace k získání zahraniční pracovní zkušenosti. Z této situace může těžit i Česká republika, neboť odliv našich mladých lidí do ostatních členských států na určitou dobu uleví našemu trhu práce. Mírné snížení konkurence mezi uchazeči o zaměstnání na domácím pracovním trhu zde umožní získat pracovní praxi i méně zkušeným a tudíž nezaměstnaností více ohroženým mladým lidem. Bude-li „odliv mozků“ pouze dočasnou záležitostí v menším rozsahu, neohrozí výrazně konkurenceschopnost našich firem. Naopak po návratu ze zahraničí mohou mladí Češi přispět firmám získaným know-how, novými přístupy a technologickým rozhledem.

*     Nejvýrazněji narostl podíl volných pracovních míst v Lotyšsku, na Kypru, v Maďarsku, Nizozemsku, Chorvatsku, Lucembursku, Švédsku, Belgii a v Rumunsku.

*     Naopak špatná situace z pohledu uchazečů o zaměstnání je stále v Portugalsku a Španělsku, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností převážně mladých lidí.


V kontextu volných pracovních míst je zajímavé podívat se i na míru nezaměstnanosti.

*     Státy s nejvyššími podíly volných pracovních míst zároveň vykazují velmi nízkou celkovou míru nezaměstnanosti 15-64letých. Příkladem jsou Česká republika, Německo, Maďarsko, Spojené království a Nizozemsko. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v těchto státech limituje možnost rozšiřování výroby a může dokonce brzdit ekonomický růst.

*     Hodnoty za Belgii a Estonsko naznačují jistý kvalifikační nesoulad na trhu práce. Přestože Belgie i Estonsko patří do skupiny států, které měly ve 3. čtvrtletí 2016 v rámci EU nejvyšší podíly volných pracovních míst, celková míra nezaměstnanosti je jak v Belgii, tak v Estonsku relativně vysoká, skoro na úrovni průměru za EU.

*     Kvalifikační nesoulad je určitě i problémem trhu práce Lotyšska a stejně tak i Kypru, kde je navzdory velmi vysoké míře nezaměstnanosti k dispozici relativně dost volných pracovních míst.

*     V Polsku je volných pracovních míst rovněž velmi málo, nicméně míra nezaměstnanosti je zde nízká, takže se trh práce nepotýká s výraznými problémy.

*     Mnohem horší je situace v Řecku, Španělsku, Chorvatsku a Portugalsku. Tyto země vykazují nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti a zároveň nejnižší podíly volných pracovních míst.


VYSVĚTLENÍ POJMŮ                                               

Zaměstnaní

Za zaměstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization) považují osoby ve věku 15 let a více, které během týdne, v němž probíhá měření počtu zaměstnaných, splňují některou z následujících podmínek:

*     pracují za mzdu (zaměstnanci) alespoň jednu hodinu,

*     pracují za účelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní příslušníci) alespoň jednu hodinu,

*     mají zaměstnání, ale jsou dočasně nepřítomni (v důsledku zranění, nemoci, dovolené, studijního volna, mateřské nebo rodičovské dovolené atp.).

Nezaměstnaní

Nezaměstnaní jsou definováni jako osoby starší 15 let, které v referenčním období (tj. během týdne, v němž probíhá zjišťování počtu) neměly žádné zaměstnání (ani nepodnikaly), neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu (tj. ani nepodnikaly) a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Pracovní síla

Pracovní silou se rozumí souhrn počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Ostatní obyvatelé (děti, studenti denního studia, důchodci, ženy v domácnosti atp.) nejsou zařazeni mezi pracovní sílu.

Pro mezinárodní srovnávání nezaměstnanosti se používá definice ILO (International Labour Organization). Tato metodika poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje a je používána pro statistiky OECD, Eurostatu a další. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce, a proto se i míra nezaměstnanosti používaná pro srovnávání může odlišovat od míry nezaměstnanosti vypočtené na základě údajů o počtech nezaměstnaných z MPSV.

Volná místa

Za volná místa jsou považována pracovní místa nově vytvořená nebo taková, na něž podniky hledají pracovníky z jiných než vlastních zdrojů. Podíl volných míst je vyjádřen procentem volných míst na celkovém počtu obsazených plus volných míst.

Úroveň vzdělání podle mezinárodní klasifikace ISCED 2011

*     ISCED 0–2 označuje osoby se základním nebo nižším středoškolským vzděláním (bez výučního listu),

*     ISCED 3–4 zahrnuje střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou (včetně nástavbového studia po vyučení),

*     ISCED 5–8 označuje terciární úroveň (vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání).



Zpět