Přeskočit navigaci

Struktura středoškolských absolventů v EU

Struktura absolventů středního vzdělávání v členských státech EU podle zaměření oboru vzdělání

Struktura absolventů středního vzdělávání v členských státech EU podle zaměření oboru vzdělání

Vzdělanostní a oborová struktura žáků a absolventů středních škol i jejich postavení na trhu práce se při pohledu na jednotlivé členské státy napříč Evropskou unií značně liší. Proto je zajímavé podívat se na význam odborného vzdělávání v jednotlivých členských státech a především na skladbu absolventů podle zaměření oborů vzdělání.


Číselné údaje pocházejí z Education at a Glance 2016 (Indikátor A.2) a popisují skupinu středoškolských absolventů roku 2014.

Středoškolští absolventi byli rozděleni do následujících kategorií podle zaměření oboru vzdělání:

*    Všeobecné vzdělávání

*    Technické obory, výroba a stavebnictví

*    Přírodní vědy

*    Zemědělství

*    Služby

*    Humanitní vědy a umění

*    Společenské vědy, obchod a právo

*    Zdravotnictví a sociální péče

*    Vzdělávání a pedagogika

Odborné versus všeobecné vzdělávání

V některých zemích má vysoký podíl všeobecné vzdělávání, v jiných tvoří podíl odborného vzdělávání více než polovinu. V zemích s vysokým podílem všeobecného vzdělání se jednak předpokládá, že velká část absolventů bude pokračovat ve studiu na vysokých školách a univerzitách a získá profilaci tam, nebo se bude vzdělávat aktivně v rámci celoživotního učení. Ne vždy však nese všeobecnost zaměření vzdělávacích programů kýžené ovoce pro trh práce i pro absolventy samotné. V případě neúspěchu v dalším studiu, nebo při nutnosti začít si vydělávat si na živobytí dříve než zhruba ve třiadvaceti letech, jsou středoškolští absolventi se všeobecným vzděláním znevýhodněni.

Následující obrázek se věnuje struktuře absolventů učebních a maturitních oborů. Ukazuje procentuální podíl absolventů všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání podle zaměření. Státy byly seřazeny podle celkového podílu odborného vzdělávání.

Skladba absolventů středoškolského vzdělávání podle zaměření studia v roce 2014

Pramen: OECD (skladba odborného vzděl.), Eurostat (podíl všeobecného vzděl.), vlastní přepočet.


*    Průměr za EU je nutno brát s rezervou, protože chybí údaje za některé státy (Litva, Kypr, Malta, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Velká Británie). Polovina středoškolských absolventů má všeobecné vzdělání a v rámci odborného vzdělávání převažují technické, službové a společenskovědní zaměření.

*    Česká republika se vyznačuje nejvyšším podílem středního odborného vzdělávání, nebo chceme-li nejnižším podílem všeobecně zaměřených oborů.

*    Odborné vzdělání je silně zastoupeno také v Rakousku, Finsku, na Slovensku a v Nizozemsku.

*    Následuje Itálie, která má v rámci odborného vzdělávání velice silný podíl oborů zaměřených na Společenské vědy, obchod a právo (nejsilnější v EU).

*    Naopak nejvyšší podíl všeobecného vzdělávání je v: Irsku, Maďarsku, Řecku, Španělsku, Estonsku a Lotyšsku. S výjimkou Španělska a Irska je v uvedených státech v rámci odborného vzdělávání nejsilněji zastoupeno technické zaměření.

*    Španělsko, které v posledních letech čelí vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí a především absolventů, má relativně nízký podíl odborného vzdělání, a to je navíc výrazně humanitně orientované.

*    Nejmenší podíl odborného vzdělávání najdeme v roce 2014 na středních školách v Irsku, které vykazuje extrémně vysoký, skoro stoprocentní podíl všeobecně zaměřeného vzdělávání. V letech 2003-2012 Irsko vykazovalo vždy zhruba 33 % středoškolských studentů v odborném vzdělávání, nicméně i to je v evropském porovnání nízká hodnota.

Rozdíly ve významu jednotlivých odborných zaměření

Skladba českých absolventů středoškolských oborů odborného vzdělávání vychází z dlouhodobé tradice, nicméně bezesporu umožňuje poměrně dobrý start na trh práce už po střední škole, s velkou šancí na získání uplatnění v oboru a možností okamžitě se zapojit do chodu firmy. Všeobecné vzdělání je součástí odborné přípravy a reformní snahy směřují k produkci širokospektrálně uplatnitelných absolventů vybavených i měkkými dovednostmi, v souladu s potřebami měnící se ekonomiky a celoevropskými trendy. Prostupnost vzdělávacího systému zároveň nebrání v pokračování ve studiu na vyšší úrovni.

Detailní pohled na skladbu středoškolských absolventů odborného vzdělávání poskytuje následující obrázek. Státy byly seřazeny podle podílu technicky zaměřených oborů vzdělání. Hodnota 100 % odpovídá pouze odbornému vzdělávání a podíl všeobecného není v tomto grafu zohledněn.

Skladba absolventů středního odborného vzdělávání podle zaměření studia ve vybraných státech EU

Pramen: Education at a Glance 2016 Table A2.2 a A2.3. Průměr za EU nezahrnuje data za Spojené království, Litvu, Maltu, Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.


*    Česká republika se řadí mezi země s poměrně vysokým zastoupením technicky zaměřených absolventů v rámci odborného vzdělávání.  Vzhledem k tomu, že v současnosti roste poptávka po technicky zaměřených pracovnících, mají mladí lidé s technickým vzděláním šanci uplatnit se nejen u nás, ale i v zahraničí.

*    V rámci středního odborného vzdělávání mají technické obory vysoký podíl spíše v zemích bývalého východního bloku, ale také ve Švédsku a Řecku.

*    Nízký podíl technického vzdělávání je v Irsku, Španělsku, Nizozemsku, DánskuPortugalsku. Středoškolské vzdělávání se zde (s výjimkou Nizozemska) soustředí spíše všeobecným směrem a v rámci odborného vzdělávání jsou rovněž silněji zastoupeny netechnické obory. V Nizozemsku má odborné vzdělávání sice značný význam, ale jsou zde silně zastoupeny hlavně obory zaměřené na Zdravotnictví a sociální péči, Společenské vědy, obchod a právo a Služby a podíl technicky zaměřených oborů je nízký.

*    Zemědělské obory a přírodní vědy jsou zastoupeny prakticky ve všech vzdělávacích systémech obdobnou měrou, nízký podíl je v MaďarskuIrsku, obě země zaměřují středoškolskou přípravu spíše všeobecným směrem.

*    Skladba odborného středoškolského vzdělávání v Lucembursku odpovídá požadavkům tamního trhu práce, nepřekvapí, že prim hrají obory zaměřené na Společenské vědy, obchod a právo.

*    Nerovnoměrnost v podílu zdravotnicky zaměřených oborů napříč státy si lze vysvětlit tím, že v řadě vyspělých zemí je pro výkon zdravotnických povolání vyžadován vyšší stupeň vzdělání a příprava se přesouvá do postsekundární nebo terciární úrovně přípravy. Ve státech se silnou sociální politikou zpravidla zaujímají obory zaměřené na Sociální a zdravotní péči významný podíl.

*    Rakousko, Německo a Itálie vykazují vzhledem ke struktuře absolventů relativně nízký podíl oborů zaměřených na zdravotnictví a sociální péči a obdobně je tomu v zemích bývalého východního bloku. Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaného ošetřovatelského a pečovatelského personálu řeší Rakousko, Německo a Itálie (především Tyrolsko) poptávkou pracovníků ze zahraničí. Naši absolventi zdravotnických oborů mohou získat zahraniční zkušenost a po návratu se uplatnit v České republice, změní-li se jejich rodinné priority nebo platy ve zdravotnictví a sociální péči.


Konkrétní hodnoty za jednotlivé členské státy EU jsou v tabulkové podobě k dispozici v publikaci Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii – 2016/17, tabulky 13 a 14 na straně 38.



Zpět