Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků s maturitní zkouškou
Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. jestli absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou pracují na pozicích, které vyžadují maturitní vzdělání, nebo na pozicích nižších, vhodných pro vyučené, nebo i vyšších, vhodných pro vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru.
Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.
Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání) v některém z oborů skupiny, pro kterou je přímo připravován.
Z pracovníků s maturitou ve středním odborném vzdělání pracuje v úplné shodě získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání 40 % ekonomicky aktivních osob (EAO). U absolventů 20-29letých je podíl nižší, jenom 34 %.
Mezi obory vzdělání jsou výrazné rozdíly v hodnocení shody. Velice příznivá situace je již tradičně ve skupině zdravotnických oborů. Poměrně dobře z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom maturanti Informatických oborů, i skupin Ekonomika a administrativa i Pedagogika, učitelství a sociální péče.
Hrubá neshoda nám vyjadřuje spíše něco negativního. Absolventi, kteří spadají do této kategorie hodnocení shody, se uplatnili v zaměstnání, v němž prakticky nevyužijí téměř nic ze své přípravy a z dosažené kvalifikace. Pracují v zcela jiném oboru, na jiné pozici.[1]
Hrubou neshodu mezi svým vzděláním a vykonávaným zaměstnáním vykazuje až 32 % pracovníků s maturitou ve středním odborném vzdělávání. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě, vyšší - až 39 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.
Z četnějších skupin oborů je nepříznivá situace z hlediska hodnocení shody vzdělání a zaměstnání ve skupinách oborů Osobní a provozní služby a Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství.
Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou
Ekonomika a administrativa – z hlediska shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je situace v této skupině oborů dobrá. Podíl osob s maturitním vzděláním v ekonomických oborech pracujících na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním je vysoký, až téměř 55%. U absolventů (20–29letých) je podíl nižší (41 %).
Strojírenství a strojírenská výroba – míra uplatnění pracovníků s maturitním vzděláním ve strojírenských oborech na trhu práce z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání se jeví jako nepříznivá (u vyučených je situace naopak velice dobrá). Jenom 21 % z nich pracuje v úplné shodě se svým získaným vzděláním, ovšem dalších 51 % z nich pracuje v částečné shodě nebo dílčí neshodě. V případě absolventů ve věku 20–29 let je situace o něco lepší, podíl pracujících v úplné shodě dosahuje 29 %.
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika – z hlediska míry shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání lze hodnotit uplatnění pracovníků s maturitním vzděláním v elektrotechnických oborech jako méně příznivé – 24 % z nich pracuje na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním. I zde je vysoký podíl těch, kteří se uplatňují na pozicích, jež jenom částečně odpovídají jejich kvalifikaci, tj. v částečné shodě (33 %).
Zdravotnictví – z hlediska hodnocení shody zaměstnání a získaného vzdělání má tato skupina oborů jednoznačně nejpříznivější výsledky hodnocení. Až 78 % zaměstnaných osob se středním vzděláním s maturitou v některém ze zdravotnických oborů pracuje v zaměstnáních, která lze hodnotit, že jsou v úplné shodě s jejich vzděláním a kvalifikací ze střední školy. Také u absolventů zdravotnických oborů jsou výsledky poměrně příznivé.
Zemědělství a lesnictví – stav shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků s maturitním vzděláním získaným v zemědělských či lesnických oborech odpovídá celkovému vývoji a změnám v tomto odvětví. Nyní pracuje pouze 20 % z nich na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním a 43 % v hrubé neshodě. U 20–29letých absolventů je míra uplatnění na trhu práce ve vystudovaném oboru ještě nižší (18 %).
Stavebnictví, geodézie a kartografie – hodnocení uplatnění pracovníků maturitních stavebních oborů z hlediska shody vzdělání a zaměstnání lze označit za méně příznivé. Podíl těch, kteří pracují v úplné shodě se svým vzděláním, je 29 % a v hrubé neshodě 41 %. Absolventi ve věku 20–29 let jsou na tom hůře, pouze čtvrtina z nich pracuje v úplné shodě se svým vzděláním a až 52 % v hrubé neshodě.
Gastronomie, hotelnictví a turismus – v této skupině oborů je situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání méně uspokojivá. Úplnou shodu dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání má 32 % z nich. V této skupině oborů se situace každým dalším hodnocením shody zhoršuje, postupně klesá podíl pracujících v úplné shodě, tj. v zaměstnáních, kde plně využívají svou kvalifikaci.
Pedagogika, učitelství a sociální péče – pracující vzdělaní v pedagogických oborech maturitní úrovně vzdělání až v polovině případů pracují na pozicích v úplné shodě. V případě absolventů ve věku 20–29 let situace není natolik příznivá.
[1] Hrubá neshoda vzdělání a zaměstnání je ukazatelem míry uplatnění ve svém oboru, neukazuje ale, jaké jsou příčiny tohoto jevu. Při hodnocení dobré či špatné uplatnitelnosti absolventů je potřeba přihlédnout i k dalším faktorům – k míře nezaměstnanosti, pracovním a mzdovým podmínkám, atraktivnosti práce apod.