Vymezení odvětví
Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE 16), kde je zaměstnáno zhruba 53 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (NACE 18) a Výroba papíru a výrobků z papíru (NACE 17).
Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 24 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):
· Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství (NACE 1623)
· Výroba pilařská a impregnace dřeva (NACE 1610)
· Tisk ostatní, kromě novin (NACE 1812)
· Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE 1629)
· Výroba vlnitého papíru a lepenky, papírových a lepenkových obalů (NACE 1721)
· Výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru (NACE 1722)
· Výroba dýh a desek na bázi dřeva (NACE 1621)
· Výroba papíru a lepenky (NACE 1712)
· Příprava tisku a digitálních dat (NACE 1813)
· Výroba dřevěných obalů (NACE 1624)
Makroekonomické ukazatele odvětví
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je vyprodukováno přibližně 1,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 5. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 7. největší a podle objemu importu o 11. největší odvětví v ČR.
Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).
Produktivita práce je v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 6. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 68 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 43 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 9 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.
Počet zaměstnaných
Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o necelých 11 tisíc, tedy zhruba o 11 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 88 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 2,1 % na 1,8 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,1 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.
Vývoj do roku 2025
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 4 tisíce, tedy přibližně o 4 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 16 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl potřeba nově obsadit zhruba 12 tisíc pracovních míst.
Struktura skupin povolání
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl bylo v ČR v roce 2014 šest skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání je Pracovníci polygrafie (ISCO 732), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 14 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.
· ISCO 732 Pracovníci polygrafie
· ISCO 817 Obsluha strojů a zařízení na zpracování dřeva a výrobu papíru
· ISCO 752 Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci
· ISCO 711 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
· ISCO 932 Pomocní pracovníci ve výrobě
· ISCO 312 Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví
· ISCO 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení
· ISCO 814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru
· ISCO 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
· ISCO 432 Úředníci v logistice
Profesní exkluzivita tohoto odvětví je průměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:
· Obsluha strojů a zařízení na zpracování dřeva a výrobu papíru (ISCO 817); 91%
· Pracovníci polygrafie (ISCO 732); 70%
· Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci (ISCO 752); 23%
· Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814); 8%
· Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 7%
· Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 6%
· Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711); 6%
· Spisovatelé, novináři a jazykovědci (ISCO 264); 4%
· Pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (ISCO 413); 3%
· Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech (ISCO 132); 3%
Regionální rozložení
Největší část osob z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je zaměstnána v Jihomoravském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 11 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 10 % pracuje ve Středočeském kraji, více než 9 % v Praze a také v Moravskoslezském kraji a téměř 9 % na Vysočině. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.
Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví na Vysočině, kde tvoří Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl více než 3 % ze všech zaměstnaných v kraji.
Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 5,2 % osob, což je o 0,7 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.
Vzdělanostní struktura
Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl více než 51 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 35 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 8 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 71 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 20 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.
Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,3 let. To je o 1,0 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 5. nejnižší.
Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo). Tyto osoby tvoří více než 12 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří téměř 7 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby
· se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování.
Genderové a věkové charakteristiky
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 72 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.
Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,6 roku. To je o 0,1 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je 12. nejmladší ze všech odvětví v ČR.
Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.
Kvalifikační náročnost pracovních míst
Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl činila v roce 2013 v ČR 3,51 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,56 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,19 bodu, byla tedy o 0,32 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,77 bodu.
