Stav a vývoj nezaměstnanosti mladých se středoškolským vzděláním
V současné době dochází k výrazným změnám míře nezaměstnanosti, která se dotýká zejména mladých lidí – absolventů škol. Ti mívají větší problémy se získáním zaměstnání než lidé s několikaletou praxí, proto bývá jejich míra nezaměstnanosti vyšší než celková. Změny, ke kterým dochází vlivem hospodářského vývoje a z části i vlivem koronavirové epidemie, jsou v článku prezentovány v kontextu celé Evropské Unie.
Nejpoužívanějším ukazatelem pro vyjádření nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti, což je hodnota, kterou zde vyjadřujeme jako podíl nezaměstnaných z celkové pracovní síly. Celková pracovní síla je dána součtem všech zaměstnaných a nezaměstnaných (podrobněji ve vysvětlení pojmů[1]).
Míra nezaměstnanosti se uvádí v procentech, lze ji počítat pro různé věkové a vzdělanostní kategorie a lze podle ní například porovnávat situaci mladých lidí na trzích práce různých zemí.
Nezaměstnanost mladých lidí se středoškolským vzděláním
V letech 2018 a 2019 skončilo období ekonomického růstu, a tedy i období příznivé pro získání zaměstnání, zejména u mladých lidí, kteří ukončili středoškolské vzdělání. Další roky byly navíc poznamenány koronavirovou pandemií a z části i ruskou invazí na Ukrajinu, což situaci na trhu práce zkomplikovalo ještě více.
Obrázek ukazuje konkrétní hodnoty míry nezaměstnanosti mladých, středoškolsky vzdělaných lidí (úroveň EQF 3 a 4 – vyučení a maturanti) v jednotlivých zemích EU a poskytuje možnost porovnání s údaji o míře nezaměstnanosti celé populace 15–64letých. Obecně platí, že míra nezaměstnanosti mladých bývá dvou až třínásobkem míry nezaměstnanosti celé populace, z obrázku je ale zřejmé, že existují výrazné rozdíly jak v míře nezaměstnanosti, tak i v uvedeném násobku v jednotlivých zemích.
Hodnota míry nezaměstnanosti v celku Evropské unie (27 členů) ve druhém čtvrtletí roku 2022 činila u mladých lidí se středoškolským vzděláním 12,7 % a byla 2,2krát vyšší než u populace 15-64letých, kde její hodnota byla 5,7 %.
Nejnižší hodnota míry nezaměstnanosti byla v tomto období u nás v České republice, u mladých 4,0 %, u populace 2,2 %. Druhou nejnižší hodnotu u mladých vykazovalo Dánsko – 4,4 %, u celé populace 3,2 %. Nízké hodnoty míry nezaměstnanosti mladých i celkové vykazuje ještě Německo – 4,8 %, u celé populace 2,7 %.
Nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti mladých vykazují Řecko (29,6 %), Španělsko (26,0 %), Rumunsko (21,3 %), Kypr (20,1 %) a Itálie (19,0 %). Zatímco Řecko a Španělsko vykazují nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti i u celé populace, v ostatních uvedených zemích je velmi vysoký poměr mezi mírami nezaměstnanosti mladých a celé populace, v Rumunsku činí dokonce 4,2.
Míry nezaměstnanosti středoškolsky vzdělaných v zemích EU ve 2Q roku 2022
Vývoj míry nezaměstnanosti mladých středoškoláků (15–24letých) v letech 2012–2021
V roce 2012 vrcholila hospodářská krize a zejména na jihu Evropy byly obrovské potíže s hledáním zaměstnání pro mladé lidi, mnohdy přesto, že byli dostatečně kvalifikovaní. Situace se začala obracet k lepšímu až po roce 2013 a v některých členských státech došla až do opačného extrému, že nedostatek mladých lidí (absolventů škol) brzdil expanzi některých podniků a nebylo možné pokrýt ani pracovní místa uvolněná v důsledku odchodu starších pracovníků do důchodu.
V letech 2018 a 2019 došlo ke zlomu a v mnoha zemích Evropské unie hodnota míry nezaměstnanosti mladých středoškoláků narůstá, v roce 2020 již došlo k nárůstu ve všech zemích EU.
Zajímavý je další vývoj, v roce 2021, oproti předpokladům (očekávaná hospodářská krize) míra nezaměstnanosti mladých v celku EU nepatrně poklesla, k poklesu došlo ve 14 zemích, největší pokles zaznamenaly Lotyšsko, Lucembursko, Finsko, Švédsko a Estonsko.
Z následujícího obrázku je vidět, jak různý (a v případě Itálie a Německa i diametrálně odlišný) byl vývoj situace mladých lidí na trhu práce vybraných členských států EU.
Vývoj míry nezaměstnanosti mladých (15–24letých) v letech 2012–2021 v EU a v některých zemích EU
Pro mladé lidi se středoškolským vzděláním byla optimální situace v Německu, kde jejich míra nezaměstnanosti nepatrně kolísala kolem 5 %, v roce 2018 poklesla ke 4 %, což se blíží hodnotě minima, které odpovídá běžnému pohybu pracovníků na trhu práce. Hodnota v roce 2020 již avizovala budoucí růst míry nezaměstnanosti, ovšem v následujícím roce dochází, stejně jako ve většině ostatních zemí, k poklesu.
Česká republika po maximu v roce 2013 (velice vzdáleného hodnotám Německa), vykazovala v míře nezaměstnanosti mladých středoškoláků trvalý pokles až na úroveň uváděného minima 4 %, aby v roce 2020 a 2021 došlo k obdobnému vývoji jako v Německu.
V průměru EU míra nezaměstnanosti mladých vykazuje výrazné kolísání v závislosti na hospodářské situaci kolem hodnot 20 a 15 procent, zvýšení v roce 2020 na hodnotu 15 % bylo považováno za předzvěst nárůstu v dalších letech, k tomu však zatím nedošlo.
Zatímco vývoj hodnoty míry nezaměstnanosti v Maďarsku přibližně kopíruje (ovšem na vyšších hodnotách) vývoj u nás, vývoj na Slovensku vykazuje podstatně větší rozdíly dosahovaných hodnot.
Míra nezaměstnanosti mladých středoškoláků v Itálii signalizuje nevyváženost tamního trhu práce a jeho větší setrvačnost. Situace mladých se začala obracet k lepšímu až v roce 2014, a i když nezaměstnanost mladých později významně poklesla, zůstala na vysokých hodnotách jak v roce 2020, tak v roce 2021 (čtvrtina mladých je nezaměstnaná).
Ve kterých povoláních se objevuje nejvíce nezaměstnaných
K vyhodnocení současné a budoucí situace na trhu práce a možností uplatnění pro mladé lidi mohou posloužit také informace o tom, ve kterých skupinách povolání lidé nejčastěji přicházejí o zaměstnání.
Na základě údajů Eurostatu z roku 2021 o posledním zaměstnání pracovníků, kteří jsou nezaměstnaní, byly zpracovány údaje uvádějící, jaký je podíl nezaměstnaných z jednotlivých skupin povolání, jednak v průměru EU, jednak ve vybraných zemích EU. Údaje se vztahují ke všem ekonomicky aktivním, v podrobnějším věkovém členění nejsou k dispozici.
Uvedené procentní hodnoty tedy představují míru nezaměstnanosti pracovníků, kteří pracovali v dané skupině zaměstnání, a jsou v roce 2021 nezaměstnaní.
Z tabulky je zřejmé, že v celku Evropské Unie je nejvíce pracovníků, kteří ztratili práci, ze skupiny Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (12,5 % z této skupiny bylo v roce 2021 bez zaměstnání). Výrazně ohroženi jsou také Pracovníci ve službách a prodeji (8,4 %). S výrazným odstupem jsou skupiny zaměstnání Úředníci a administrativa, Obsluha strojů a zařízení, montéři a Řemeslníci a opraváři, kde je bez zaměstnání nepatrně více než 5 % pracovníků. S výjimkou skupiny Úředníci a administrativa se jedná o zaměstnání dělnického charakteru.
Nejméně ohroženi jsou pracovníci skupin Specialisté (pouze 2,4 % z této skupiny bylo v roce 2021 bez zaměstnání), což jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Nízká je i nezaměstnanost ve skupině Techničtí a odborní pracovníci (3,2 %), kterou tvoří převážně pracovníci s maturitním vzděláním.
Velmi málo nezaměstnaných je pracovníků ve skupině Zákonodárci a řídící pracovníci (2,6 %), kde je předpokladem obvykle vysokoškolské vzdělání. Nízkou hodnotou (2,9 %) překvapuje skupina zaměstnání Zemědělství, lesnictví a rybářství, problematika zaměstnávání v zemědělství je však výrazně odlišná.
V jednotlivých zemích se situace odlišuje – jednak z hlediska uváděných hodnot, což souvisí s celkovou mírou nezaměstnanosti v dané zemi, jednak pořadím skupin zaměstnání, pokud se podíváme na pořadí podle sledovaných hodnot. Ve vztahu k celkové míře nezaměstnanosti je rovněž nutno vzít v úvahu, že nejsou zahrnuti pracovníci, kteří dosud nepracovali, kteří mají odstup více než 8 let od minulého zaměstnání a nezaměstnaní pracovníci, kteří neodpověděli.
Podíly nezaměstnaných v některých zemích EU a EU v roce 2021 podle posledního zaměstnání
Poznámka: /* - údaj neuveden.
Podrobněji jsou struktury zaměstnání v jednotlivých skupinách uvedeny na https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco – Systematická část
Při porovnávání situace skupin zaměstnání v jednotlivých uvedených zemích lze konstatovat, že nejlepší situace z hlediska ohrožení nezaměstnaností je v zaměstnáních vyžadujících maturitní nebo vysokoškolské vzdělání – jsou to skupiny Zákonodárci a řídící pracovníci, Specialisté a Techničtí a odborní pracovníci. S výjimkou Francie a Rakouska je podíl nezaměstnaných z těchto skupin menší než 3 % a obvykle je jejich situace lepší, než v ostatních skupinách.
Na druhou stranu lze konstatovat, že s výjimkou Itálie, je nejhorší situace pro pracovníky ve skupině Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde jde převážně o pracovníky se základním vzděláním či bez vzdělání. Nepříznivá je i situace skupiny Pracovníci ve službách a prodeji, kde sledované hodnoty patří rovněž k nejvyšším. V Itálii je dokonce jejich situace horší než u nekvalifikovaných pomocných pracovníků, v ostatních zemích je vždy druhá nejhorší.
Je zřejmé, že velmi vyrovnané jsou podíly nezaměstnaných v jednotlivých skupinách v Německu a v Nizozemsku, největší rozptyl hodnot vykazuje Slovensko a Itálie. Česká republika vykazuje nejnižší hodnoty podílů nezaměstnaných ve všech skupinách s výjimkou skupin Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a Zemědělství, lesnictví a rybářství.
Zdrojem všech v článku uvedených a zpracovaných dat jsou databáze Eurostatu: https://ec.europa.eu/eurostat/data/database.
Míra nezaměstnanosti může být definována různě, vždy jde však o porovnávání určitým způsobem definované skupiny nezaměstnaných k určitým způsobem definované skupině lidí, kteří buď pracují, nebo jsou reálně nebo formálně pro pracovní činnosti k dispozici. Zde vycházíme z definice Mezinárodní organizace práce.
Zaměstnaní
Za zaměstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization) považují osoby ve věku 15 let a více, které během týdne, v němž probíhá měření počtu zaměstnaných, splňují některou z následujících podmínek:
pracují
za mzdu (zaměstnanci) alespoň jednu hodinu,
pracují
za účelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní příslušníci)
alespoň jednu hodinu,
mají
zaměstnání, ale jsou dočasně nepřítomni (v důsledku zranění, nemoci, dovolené,
studijního volna, mateřské nebo rodičovské dovolené atp.).
Nezaměstnaní
Nezaměstnaní jsou definováni jako osoby starší 15 let, které v referenčním období (tj. během týdne, v němž probíhá zjišťování počtu) neměly žádné zaměstnání (ani nepodnikaly), neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu (tj. ani nepodnikaly) a aktivně hledaly práci, do které by byly schopné nastoupit nejpozději do dvou týdnů.
Pracovní síla
Pracovní silou se rozumí souhrn počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Ostatní obyvatelé (děti, studenti denního studia, důchodci, ženy v domácnosti atp.) mezi pracovní sílu nejsou zařazeni.
Pro mezinárodní srovnávání nezaměstnanosti se používá definice ILO. Tato metodika poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje a je používána pro statistiky OECD, Eurostatu a další. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce, a proto se i míra nezaměstnanosti používaná pro srovnávání může odlišovat od míry nezaměstnanosti vypočtené na základě údajů o počtech nezaměstnaných z MPSV (kde jsou počty nezaměstnaných ve věku 15–64 let poměřovány s počtem všech obyvatel ve stejném věku).
