Přeskočit navigaci

Předčasné odchody ze vzdělávání v ČR a zemích EU

Předčasné odchody ze vzdělávání v ČR a zemích EU

Cílem této stránky je poskytnout základní informace o problematice předčasných odchodů ze středního vzdělávání, a to jak v českém, tak v evropském kontextu. Dozvíte se zde např. počty žáků, kteří předčasně ukončují střední vzdělávání, proč jde o závažný problém či jaké strategie můžou přispět ke snížení počtu těchto předčasných odchodů.

Jsou předčasné odchody ze vzdělávání na středních školách problém?

Opuštění vzdělávání bez dostatečné kvalifikace je nepříznivým jevem zejména z hlediska vyššího rizika nezaměstnanosti mladistvých, kteří se namísto vstupu na trh práce a zahájení pracovní aktivity stávají příjemci sociálních dávek. To ve svých důsledcích může vést až k sociálnímu vyloučení a růstu společenského napětí. Na společenské úrovni je vzdělání spojeno s produktivitou, inovací, hospodářským růstem i sociální soudržností. V kontextu nižšího ekonomického růstu a konkurenceschopnosti představuje předčasné opuštění vzdělání nevyužití pracovního potenciálu mladých lidí i větší tlak na růst sociálních výdajů. Předčasný odchod ze vzdělávání je  často spojený se sociálním znevýhodněním rodin a nízkou vzdělanostní úrovní rodičů, a je tak vysoce rizikovým faktorem rozvoje sociálně-patologických jevů i vzniku sociální exkluze.

Předčasné ukončení školní docházky představuje promarnění příležitostí mladých lidí a plýtvání sociálním a ekonomickým potenciálem.

Kolik mladých lidí ročně opustí předčasně středoškolskou vzdělávací dráhu?

*    V roce 2009 ukončilo v EU více než 6 milionů mladých lidí ve věku od 18 do 24 let (tj. 14,4 %) školní docházku a odbornou přípravu jen s nižším sekundárním vzděláním nebo nižší kvalifikací.

*    Jedním z hlavních cílů EU v rámci strategie pro oživení hospodářského růstu je ale do roku 2020 snížit tento podíl na asi 10%.

Tabulka 1: Předčasné odchody ze vzdělávání (%)[1] [2]


2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

EU (27 countries)

17,2(e)

17

16,6(b)

16,1

15,8

15,5

15,1

14,9

14,4

14,1

EU (25 countries)

16,8(e)

16,6

16,1(b)

15,7

15,5

15,4

15

14,9

14,3

13,9

EU (15 countries)

18,8(e)

18,6

18,2(b)

17,7

17,5

17,3

16,9

16,7

15,9

15,5

Belgium

13,8

14,1

14,3

13,1(b)

12,9

12,6

12,1

12

11,1

11,9

Bulgaria

20,5

20,7

21,9

21,4

20,4

17,3

14,9

14,8

14,7

13,9

Czech Republic

:

5,7

6,5(b)

6,3

6,2

5,1

5,2

5,6

5,4

4,9

Denmark

9,2

9

10,4(b)

8,8

8,7

9,1

12,5(b)

11,3

10,6

10,7

Germany

12,3

12,5

12,8(i)

12,1

13,5(b)

13,6

12,5

11,8

11,1

11,9

Estonia

14,4

13,2

12,9

13,1

13,4

13,5

14,4

14

13,9

11,6

Ireland

:

14,6

13,1(b)

13,1

12,5

12,1

11,6

11,3

11,3

10,5

Greece

17,1

16,5

16(b)

14,7

13,6

15,5

14,6

14,8

14,5

13,7

Spain

29,7

30,7

31,6

32

30,8(b)

30,5

31

31,9

31,2

28,4

France

13,5

13,4

13,2(p)

12,8(p)

12,2

12,5

12,7

11,9

12,4

12,8

Italy

25,9

24,2

23

22,3

22

20,6

19,7

19,7

19,2

18,8

Cyprus

17,9

15,9

17,3(b)

20,6

18,2(b)

14,9

12,5

13,7

11,7

12,6

Latvia

:

16,9

18

14,7

14,4

14,8

15,1

15,5

13,9

13,3

Lithuania

14,9(b)

13,4(b)

11,4

10,5(b)

8,1

8,2

7,4

7,4

8,7

8,1

Luxembourg

18,1

17

12,3(b)

12,7

13,3

14

12,5

13,4

7,7(p)

7,1(u)

Hungary

13,1

12,2

12(b)

12,6

12,5

12,6

11,4

11,7

11,2

10,5

Malta

54,4

53,2

49,9

42,1(b)

38,9

39,9

38,3

38,1(p)

36,8(p)

36,9(p)

Netherlands

15,1

15,3

14,3(b)

14,1

13,5

12,6

11,7

11,4

10,9

10,1(b)

Austria

10,2

9,5

9(b)

9,5(i)

9,1

9,8

10,7

10,1

8,7

8,3

Poland

7,4

7,2

6

5,6(b)

5,3

5,4

5

5

5,3

5,4

Portugal

44,2

45

41,2

39,4(b)

38,8

39,1

36,9

35,4

31,2

28,7

Romania

21,7

23

22,5

22,4(b)

19,6

17,9

17,3

15,9

16,6

18,4

Slovenia

6,4

5,1

4,6(u)

4,3(u)

4,9(u)

5,6

4,1(u)

5,1(u)

5,3(u)

5(u)

Slovakia

:

6,7

5,3(b)

6,8

6,3

6,6

6,5

6

4,9

4,7

Finland

9,5

9,7

10,1(b)

10

10,3

9,7

9,1

9,8

9,9

10,3(i)

Sweden

10,2(b)

10(i)

9,2(p)

9,2(p)

10,8(p)

13(p)

12,2(p)

12,2(p)

10,7(p)

9,7(p)

United Kingdom

17,8

17,6

:

12,1

11,6

11,3

16,6(b)

17

15,7

14,9

Iceland

30,9

28,8

20,3(b)

24,9

24,9

25,6

23,2

24,4

21,3

22,6

Liechtenstein

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

Norway

8,9

13,5

6,3(b)

4,7

4,6

17,8(b)

18,4

17

17,6

17,4

Switzerland

6,6

6,7

9,7(b)

9,5

9,7

9,6

7,6

7,7

9,1

6,6(p)

Montenegro

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

Croatia

:

8

7,9

5,4

5,1(u)

4,7(u)

3,9(u)

3,7(u)

3,9

3,9(u)

Former Yugoslav Republic of Macedonia

:

:

:

:

:

22,8

19,9

19,6

16,2

15,5

Turkey

:

:

:

:

:

48,8

46,9

45,5

44,3

43,1

*    Česká republika si v tomto ohledu vede relativně dobře, podíl předčasných odchodů ze vzdělávání se pohybuje okolo 5%. To je způsobeno zejména širokou nabídkou méně náročných středoškolských oborů.

*    Neznamená to ale, že u nás problém s předčasnými odchody neexistuje. Zejména mladí lidé pocházející ze znevýhodněného prostředí a nevyhovujícího rodinného zázemí mají vysokou míru rizika předčasného ukončení vzdělávací dráhy. Hrozí tak reprodukce problematických vzorců chování a předávání chudoby z generace na generaci.

Úspěšné završení vzdělávací dráhy se přitom může stát pojistkou proti dlouhodobé nezaměstnanosti, případně může mladého člověka ochránit před hrozbou sociální exkluze.

Co ovlivňuje a jak probíhá proces ukončení vzdělávací dráhy?

*    Do procesu, který vede k předčasnému ukončení vzdělávací dráhy, zasahuje mnoho proměnných. Ty nejvýznamnější, rozdělené do 5 kategorií, jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 2: Systémový přístup k předčasným odchodům ze vzdělávání [3]

Systémový přístup k předčasným odchodům ze vzdělávání

Kategorie

Proměnné

Individuální úroveň

Problémy se zvládáním školních požadavků, poruchy chování nebo učení, problémy se sebehodnocením a další.

Rodina

Násilí v rodině, alkohol, drogová závislost, důvěra v rodině, spolehnutí se na rodiče, úroveň vzdělání rodičů, finanční zdroje, nezaměstnanost rodičů.

Škola

Školní ethos, klima, disciplína, management, účast žáků na školním plánování, zapojení rodičů.

Společnost (komunita)

Podpora – např. dostupnost mimoškolní podpory, zázemí, lokální situace, infrastruktura, skutečnost, zda se jedná o město či vesnici, zda se jedná o tzv. vyloučenou lokalitu.

Další vzdělávání

Možnost dalšího vzdělávání a situace na trhu práce – míra nezaměstnanosti, proces přechodu na trh práce, příležitosti dalšího vzdělávání, možnosti zaměstnání.


*    Samotný individuální proces vedoucí k předčasnému odchodu se pak dá, dle studie projektu PROPOS [4], popsat tímto schématem:

Obrázek 1: Fáze procesu předčasného odchodu ze vzdělávání [5]

Jak tento problém řešit?

*    Komplexní politická opatření zaměřená proti předčasnému ukončování školní docházky by se na základě doporučení strategie EU „Evropa 2020“ měla soustředit na prevenci, intervenci a kompenzaci. [6]

*    Preventivní opatření

*    Při prevenci je třeba především zabránit vzniku podmínek, jež mohou vést k předčasnému ukončování školní docházky. Za jeden z nejúčinnějších prostředků je možno považovat kvalitní vzdělávání a péči již v raném dětství. Dostupnost kvalitního předškolního vzdělávání je proto potřeba zvýšit. Další preventivní opatření se mají zaměřit zejména na otázky, jako je systematická jazyková podpora pro děti z rodin migrantů, posílení integrace nebo cílená podpora znevýhodněných žáků.

*    Intervenční opatření

*    Intervence řeší objevující se obtíže v rané fázi a snaží se zabránit tomu, aby vedly k předčasnému ukončení školní docházky. Opatření týkající se škol jako celku mají za cíl zlepšit školní klima a vytvořit motivující výukové prostředí. Účinnou formou pomoci ohroženým žákům mohou být systémy včasného varování a lepší spolupráce s rodiči. Vysoce účinným prostředkem poskytnutí relevantní podpory bývá i vytváření sítí kontaktů s aktéry mimo školu a přístup k sítím místní podpory. Opatření zaměřená na studenty zahrnují pedagogické vedení a doučování žáků, individuální výukové přístupy a finanční podporu, jako např. příspěvky na vzdělávání.

*    Kompenzační opatření

*    Kompenzační opatření skýtají příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě těm, kteří již školní docházku předčasně ukončili. Mohou mít podobu finančních nebo jiných typů podpory. Jde o to motivovat mladé lidi, aby se znovu zapojili do systému řádného vzdělávání, nebo jim nabídnout tzv. „druhou šanci“.



[2] Indikátor předčasných odchodů ze vzdělávání zahrnuje osoby ve věku 18 až 24 let, které splňují 2 podmínky: nejvyšší získané vzdělání je ISCED 0, 1, 2 nebo 3c a respondenti uvedli, že se 4 týdny předcházející výzkumu neúčastnili žádného vzdělávání (čitatel). Jmenovatel zahrnuje celou populaci stejné věkové skupiny, s výjimkou respondentů, kteří na otázku nedopověděli. Oba údaje jsou převzaty ze šetření EU Labour Force Survey. Poznámky: n=Not available (nedostupné), e=Estimated value (očekávaná hodnota), b=Break in series (přerušení řady), p=Provisional value (provizorní hodnoty), u=Unreliable or uncertain (nejistá data).

[3] The National Economic and Social Forum. Early School Leavers. Forum Report No. 24, Dublin Stationery Office. 2002. 135 s. Dostupné na: http://www.nesf.ie/dynamic/pdfs/No-24-Early-School-Leavers.

[5] Převzato z publikace Vacek, J., Pacnerová, H., & Menclová, M. (2008). Příčiny předčasných odchodů ze středního školního vzdělávání u žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, průzkum pro projekt PROPOS. Praha: Centrum adiktologie a IPPP.


Zpět