Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

21-42-M/01 Geotechnika

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. května 2009, č. j. 9325/2009-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).

Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.

Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

GEOLOGIE

Cílem obsahového okruhu geologie je seznámit žáky se základní stavbou Země a jejího pláště, s principy vzniku a přeměny hornin a minerálů. Žáci se učí chápat vývoj zemského pláště v jednotlivých geologických etapách a základní souvislosti vztahu živé a neživé přírody. Poznají metody geologického průzkumu, praktická měření a způsoby geologického mapování. Postupně se naučí poznávat zákonitosti a vývoj neživé přírody, poznávat přírodní děje a možnosti jejich využití v technických aplikacích se zřetelem na ochranu a tvorbu životního prostředí. Okruh tak v sobě zahrnuje obecnou geologii, kam patří zejména geodézie, mineralogie, petrografie apod. a užitou geologii např. stavební geologii a ekologii. Výsledkem vzdělávání v obsahovém okruhu je, že žáci vysvětlí základní rozdělení a pojmy geologie a její odbornou terminologii, ovládají systémy mapování, měření a značek v geologii, vysvětlí vlivy vody a jejího pohybu v zemském plášti na vznik hornin, rud, poruch apod. Vyjmenují základní vlastnosti minerálů a popíší způsob jejich měření, vysvětlí krystalickou stavbu minerálů a jejich fyzikální vlastnosti. Tyto výsledky vzdělání si osvojí v mineralogii a petrografii. Schopnosti číst z geologických map využívají při výběru vhodných způsobů měření při stavbě různých objektů např. domů, silnic apod. se naučí v geodézii.

TECHNOLOGIE HORNICKÝCH ČINNOSTÍ A ČINNOSTÍ PROVÁDĚNÝCH HORNICKÝM ZPŮSOBEM.

Cílem obsahového okruhu je naučit žáky zvládat postupy prací související s těžbou a zpracováním hornin (např. uhlí, kamene apod.) jednak na povrchu (např. v lomech), jednak v podzemí v dolech, postupy prací při ražbě tunelů a postupy prací při těžbě ropy a zemního plynu. Žáci poznají podstatu postupů prací při těžbě surovin i při jejich zpracovávání. Mohou pak volit pro daný případ nejvhodnější technologii pro těžbu a zpracování surovin s ohledem na životní prostředí. Osvojí si také pracovní postupy při zakládání staveb jak pozemních, tak podzemních (např. stavba budov, různých stavebních konstrukcí, tunelů apod.). Výsledkem vzdělávání v obsahovém okruhu je, že žáci vyjmenují základní činnosti předcházející otvírce lomů a dolů, navrhují pracovní postupy a způsoby těžby a zpracování nerostných surovin, rozeznávají postupy prací při dobývání (např. uhlí, kamene, ropy, plynu) od postupů při ražení (např. tunelů), popíší možnosti předcházení havarijním stavům, popíší postupy prací při těžbě z vody, řeší stabilitu důlních děl, navrhují způsoby skladování vytěžených surovin, popíší princip práce strojů a zařízení k manipulaci se surovinami, vysvětlí princip těžby ropy a zemního plynu, popíší způsob dopravy a manipulace s vytěženými surovinami, provádějí základní výpočty parametrů dopravy, vyjmenují strojní zařízení pro dopravu těžené horniny, ovládají bezpečnostní pravidla pro dopravu a manipulaci s nerostnými surovinami, určují pomocné práce s nerostnými surovinami, poznají způsoby ukládání odpadových materiálů a látek, popíší zabezpečení hornin ve vztahu k hoření, výbuchu a úniku.

STROJE A ZAŘÍZENÍ

Cílem obsahového okruhu je základní orientace žáka v stavbě strojů a zařízení a poznání principů práce jednotlivých strojů a zařízení a pracovních činností při jejich údržbě. Žáci se naučí zásadám kreslení a zobrazování na technických výkrescích, naučí se číst technické výkresy (např. přečtou výkresy základních strojních součástí, řemenic, ozubených kol, ložisek, pružin apod.). Poznají technické materiály, jejich označování, vlastnosti a použití a to jak materiálů kovových, tak nekovových, určí pro daný účel vhodné technické materiály, pomocné materiály a provozní hmoty (např. lepidla, tmely, maziva, oleje, těsnicí hmoty apod.). Vysvětlí postup laboratorních zkoušek ropy a zemního plynu a jejich význam pro praxi, popíší způsoby hodnocení kvality ropy a zemního plynu, vyjmenují kapalná a plynná paliva, uvedou jejich složení a označování. Naučí se vypočítávat dráhy, rychlosti a zrychlení těles, vypočítají převodové poměry jednoduchých a složených převodů, řeší úlohy dynamiky, mechanické práce a pohybové energie, hydrostatiky a termomechaniky. Vyjmenují strojní součásti a spoje a způsoby jejich použití. Vysvětlí princip práce strojů a zařízení pro dobývání, vyjmenují materiály používané na pracovních částích strojů a popíší jejich vlastnosti, volí stroje pro dobývání na základě znalosti technologických vlastností hornin, volí mechanizaci na rozpojování a zdrobňování materiálu. Popíší typy dopravy a způsob manipulace s horninami, vysvětlí principy práce strojů a zařízení pomocné mechanizace. Žáci vysvětlí princip činnosti spalovacích motorů a turbin, popíší stroje a zařízení měnící energii na mechanickou práci, popíší konstrukci kompresorů, motorů, vývěv, ventilátorů, turbodmychadel, vysvětlí princip a účel automatizovaného řízení. Poznají ekologická rizika používaných strojů a zařízení, manipulátorů, dopravních prostředků a pomocných strojů a zařízení. Charakterizují konstrukci elektromotorů, jejich řízení a regulaci, vysvětlí význam snímačů ve strojních zařízeních. Popíší činnost strojních zařízení pro skladování vytěžených hornin a produktů, vysvětlí způsoby technického zabezpečení vrtů. Udržují stroje a zařízení v provozuschopném stavu a dodržují ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence.