Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

23-52-H/01 Nástrojař

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

učí žáky výstižně a správně komunikovat (sdělovat myšlenky) ústně i písemně, a to především v často se vyskytujících životních a pracovních situacích. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Pracují s texty různého charakteru, aby si upevnili a zlepšili čtenářské dovednosti a uměli pracovat s informacemi. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence – myslí se tím schopnost učit se, pracovat na své budoucnosti, žít s jinými lidmi atp.

Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy.

Součástí českého jazyka je i budování základní mediální gramotnosti žáků. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům (programům televize, rozhlasu, k internetu, tisku,…), schopnost hledat si v nich hodnotnou zábavu nebo poučení a nenechat se jimi ovládat.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin lidí), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a kultuře jiných národů.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se setkají s jedním cizím jazykem ve výuce a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělávání. Pouze v oboru vzdělání kuchař-číšník je zařazen i druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí jen na nejzákladnější úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

vede žáky k porozumění společnosti, v níž žijí, aby se do ní dovedli dobře začlenit, a k porozumění politice, aby ji dokázali v zájmu svém a v demokratickém smyslu ovlivnit. Doplňuje jejich nejpotřebnější poznatky o právu a hospodářství, učí je rozlišovat dobro od zla a rozhodovat se uvážlivě a odpovědně. Vysvětluje jim, co pro ně znamená demokracie, jaké má zásady, co od nich demokratické jednání vyžaduje, jak mohou hájit svá práva nebo jaké jsou jejich občanské i lidské povinnosti.

Vede žáky k tomu, aby neměli předsudky vůči jiným lidem, národům, rasám, náboženstvím atp. Učí je uvážlivě nakládat s penězi a řešit jejich finanční a sociální záležitosti (finanční gramotnost). Cvičí dovednost žáků orientovat se v nabídce masových médií (tisk, rozhlas, televize, internet), kriticky k nim přistupovat a nenechat se jimi ovládat (mediální gramotnost).

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody, využívat přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromí, tak hlavně v budoucí profesi. Vede žáky k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se z fyzikální, chemické a biologicko-ekologické složky.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, ale v RVP všech oborů vzdělání kategorie H je uvedena jen jedna, a to nejnižší úroveň jednotlivých složek přírodovědného vzdělávání. Pokud obor vzdělání vyžaduje v některé ze shora uvedených složek hlubší vzdělání, předpokládá se, že škola v příslušném ŠVP rozšíří přírodovědné vzdělávání na potřebnou míru.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na potřebnou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit praktické problémy, rozvíjí schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat s finančními prostředky (vytváří jejich finanční gramotnost).

Matematické vzdělávání je předpokladem pro případnou budoucí rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ matematického vzdělávání, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejich žáků v odborných vyučovacích předmětech.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět kráse v jejích nejrůznějších podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k hodnotám lidské práce a k talentu, který je obsažen v umění. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění a dobrou zábavu od té nabídky, která lidi neobohacuje, naopak jim může výrazně uškodit.

Základem obsahů vzdělávání je především umělecká literatura a práce s textem; žáci se učí vyjadřovat své prožitky, interpretovat texty (vyjadřovat se k jejich obsahové i formální stránce a k různým souvislostem textů).

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

si klade za cíl vybavit žáky co nejlépe poznatky důležitými pro preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, vést je ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak vlastní tělesnou výchovu a sport, jednak vědomosti a dovednosti týkající se péče o zdraví: biologie člověka, zdravá výživa, prevence onemocnění, apod. Pozornost se věnuje také výchově proti závislostem a proti médii prosazovanému obrazu lidské krásy, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitou součástí této oblasti vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě dbát na bezpečnost při jakékoli činnosti a být odpovědní za své jednání, aby neohrozili vlastní zdraví i zdraví druhých osob.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

poskytne žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, které jim umožní efektivní jednání a hospodárné chování. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si ekonomický způsob myšlení.

Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

NÁSTROJE A NÁŘADÍ

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky dovednostmi komunikovat při pracovních procesech ve strojírenství; pracovat s výkresovou, technologickou a další technickou dokumentací, a to i v jejich elektronické podobě. Obsahový okruh také vybavuje žáky dovednostmi orientovat se v různých druzích strojních součástí, v jejich názvosloví, třídění, normalizaci a zobrazování, přispívá k pochopení funkce jednotlivých součástí, mechanizmů a agregátů strojů a zařízení, včetně prvků a systémů automatického řízení. Vybaví také žáky znalostmi vlastností strojírenských materiálů a polotovarů. Z nich vycházejí dovednosti jejich rozlišování, zohledňování jejich vlastností při zpracovávání konstrukčních i nástrojových materiálů a také materiálů a hmot pomocných a provozních a správného zacházení s nimi s ohledem na ekologická hlediska.

Stěžejními výsledky vzdělávání v obsahovém okruhu je osvojení vědomostí o konstrukci a funkci vyráběných nástrojů, pomůcek a jejich částí, o požadavcích na jejich vlastnosti, na materiály z nichž jsou vyrobeny apod. Nástroje a pomůcky mohou mít rozmanitý charakter; mohou jimi být např. nástroje, nářadí, přípravky a měřidla pro strojírenskou výrobu, nástroje pro humánní a veterinární lékařství, nožířské výrobky aj., což se promítne do obsahu školních vzdělávacích programů, zpracovávaných na podkladě tohoto RVP.

VÝROBA A OPRAVY NÁSTROJŮ A NÁŘADÍ

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky především souborem dovedností, nezbytných k výrobě a opravám nástrojů (ruční a strojní obrábění, úpravy a sestavování jejich jednotlivých částí), dovednostmi volit optimální postupy práce a technologické podmínky pracovních operací, volit potřebné pracovní prostředky, pomocné materiály a hmoty apod. Jak je již uvedeno v charakteristice předchozího okruhu, mohou nástroje a pomůcky mít různý charakter. Specializace na výrobu a opravy konkrétních druhů nástrojů se promítne do obsahu školního vzdělávacího programu.

Uvedené dovednosti si žáci osvojí jednak teoretickou přípravou, jednak praktickým nácvikem manuálních dovedností. Součástí vzdělávání je pěstování návyku pečlivé, odpovědné a bezpečné práce.

V obsahovém okruhu jsou také pěstovány komunikativní dovednosti žáků (čtení výkresů, schémat, norem, dílenských příruček apod.) při volbě materiálů, nástrojů, nářadí, náhradních dílů a při vykonávání pracovních úkolů, rozvíjeny jejich kompetence řešit problémy a zvládat problémové situace. Součástí plnění pracovních úkolů jsou i propočty spotřeby materiálu, pomocné výpočty rozměrů, technologických podmínek, propočty ekonomické apod. Při vyhledávání potřebných informací, při vypracovávání pracovních záznamů apod. se rozvíjejí dovednosti využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi.