Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

23-65-H/01 Strojník

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

učí žáky výstižně a správně komunikovat (sdělovat myšlenky) ústně i písemně, a to především v často se vyskytujících životních a pracovních situacích. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Pracují s texty různého charakteru, aby si upevnili a zlepšili čtenářské dovednosti a uměli pracovat s informacemi. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence – myslí se tím schopnost učit se, pracovat na své budoucnosti, žít s jinými lidmi atp.

Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy.

Součástí českého jazyka je i budování základní mediální gramotnosti žáků. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům (programům televize, rozhlasu, k internetu, tisku,…), schopnost hledat si v nich hodnotnou zábavu nebo poučení a nenechat se jimi ovládat.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin lidí), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a kultuře jiných národů.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se setkají s jedním cizím jazykem ve výuce a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělávání. Pouze v oboru vzdělání kuchař-číšník je zařazen i druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí jen na nejzákladnější úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

vede žáky k porozumění společnosti, v níž žijí, aby se do ní dovedli dobře začlenit, a k porozumění politice, aby ji dokázali v zájmu svém a v demokratickém smyslu ovlivnit. Doplňuje jejich nejpotřebnější poznatky o právu a hospodářství, učí je rozlišovat dobro od zla a rozhodovat se uvážlivě a odpovědně. Vysvětluje jim, co pro ně znamená demokracie, jaké má zásady, co od nich demokratické jednání vyžaduje, jak mohou hájit svá práva nebo jaké jsou jejich občanské i lidské povinnosti.

Vede žáky k tomu, aby neměli předsudky vůči jiným lidem, národům, rasám, náboženstvím atp. Učí je uvážlivě nakládat s penězi a řešit jejich finanční a sociální záležitosti (finanční gramotnost). Cvičí dovednost žáků orientovat se v nabídce masových médií (tisk, rozhlas, televize, internet), kriticky k nim přistupovat a nenechat se jimi ovládat (mediální gramotnost).

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody, využívat přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromí, tak hlavně v budoucí profesi. Vede žáky k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se z fyzikální, chemické a biologicko-ekologické složky.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, ale v RVP všech oborů vzdělání kategorie H je uvedena jen jedna, a to nejnižší úroveň jednotlivých složek přírodovědného vzdělávání. Pokud obor vzdělání vyžaduje v některé ze shora uvedených složek hlubší vzdělání, předpokládá se, že škola v příslušném ŠVP rozšíří přírodovědné vzdělávání na potřebnou míru.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na potřebnou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit praktické problémy, rozvíjí schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat s finančními prostředky (vytváří jejich finanční gramotnost).

Matematické vzdělávání je předpokladem pro případnou budoucí rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ matematického vzdělávání, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejich žáků v odborných vyučovacích předmětech.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět kráse v jejích nejrůznějších podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k hodnotám lidské práce a k talentu, který je obsažen v umění. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění a dobrou zábavu od té nabídky, která lidi neobohacuje, naopak jim může výrazně uškodit.

Základem obsahů vzdělávání je především umělecká literatura a práce s textem; žáci se učí vyjadřovat své prožitky, interpretovat texty (vyjadřovat se k jejich obsahové i formální stránce a k různým souvislostem textů).

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

si klade za cíl vybavit žáky co nejlépe poznatky důležitými pro preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, vést je ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak vlastní tělesnou výchovu a sport, jednak vědomosti a dovednosti týkající se péče o zdraví: biologie člověka, zdravá výživa, prevence onemocnění, apod. Pozornost se věnuje také výchově proti závislostem a proti médii prosazovanému obrazu lidské krásy, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitou součástí této oblasti vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě dbát na bezpečnost při jakékoli činnosti a být odpovědní za své jednání, aby neohrozili vlastní zdraví i zdraví druhých osob.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

poskytne žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, které jim umožní efektivní jednání a hospodárné chování. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si ekonomický způsob myšlení.

Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

STROJNÍ SOUČÁSTI

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky základními strojírenskými dovednostmi, umožňujícími komunikovat při obsluze strojů a strojních zařízení. K dosažení tohoto cíle je potřebné osvojení dovednosti číst výkresy a schémata, vyskytující se v návodech k obsluze strojů, v servisních příručkách apod., orientovat se v různých druzích strojních součástí, v jejich názvosloví, třídění a normalizaci, chápat funkci jednotlivých součástí a mechanizmů, z nichž sestávají agregáty obsluhovaných strojů a strojních zařízení.

S poznáváním funkce strojních součástí souvisí také znalost strojírenských materiálů, z nichž jsou zhotoveny, a vlastností, důležitých pro jejich používání, neboť z nich vyplývají dovednosti jejich rozlišování, respektování jejich vlastností při zpracování apod. Pro činnosti vykonávané v povolání je nezbytné, aby si žáci osvojili i vlastnosti materiálů a hmot pomocných a provozních (např. paliv, maziv, chladiv) a zásady správného nakládání s nimi s ohledem na ekologická, bezpečnostní a požární hlediska.

STROJE, ZAŘÍZENÍ A JEJICH OBSLUHA

Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky především souborem dovedností vykonávat činnosti uplatňující se při řízení, obsluze, údržbě a drobných opravách strojů a strojních zařízení, a to s přihlédnutím k hlediskům ekonomickým (pracovní výkon, spotřeba materiálu, pomocných a provozních hmot, nářadí, nástrojů apod.) a ekologickým, ale také dovednostmi volit optimální postupy práce a technologické podmínky pracovních operací, vykonávaných obsluhovanými stroji, volit potřebné pracovní prostředky, pomocné materiály a hmoty apod. Řízení a obsluha strojů je podmíněna znalostí pracovních postupů a procesů, vlastnostmi zpracovávaných materiálů apod. příslušného technologického odvětví.

Dovednosti si žáci osvojují jednak teoretickou přípravou, jednak praktickým nácvikem potřebných manuálních dovedností. Nezbytnou součástí vzdělávání je pěstování a rozvíjení návyku pečlivé, odpovědné a bezpečné práce.

Při různorodosti strojů a strojních zařízení si nemohou žáci osvojit dovednosti obsluhy konkrétních, relativně složitých zařízení, používaných v různých oblastech. Proto obsah okruh směřuje nejprve k osvojení obecněji uplatnitelných kompetencí (základy ručního zpracování materiálů, základní montážní práce) na které pak navazuje obsah, specializovaný na obsluhu strojů pro určitou oblast (např. energetiku, stavebnictví, těžbu surovin apod.).

V obsahovém okruhu jsou pěstovány, upevňovány a dále rozvíjeny komunikativní kompetence (čtení výkresů, schémat, norem, dílenských příruček, servisní dokumentace apod.) při vykonávání praktických úkolů, především při řízení, obsluze, údržbě a drobných opravách strojů a strojních zařízení, schopnosti řešit problémy a zvládat problémové situace.

TECHNOLOGICKÉ PROCESY

Cílem celého školního vzdělávacího programu je vybavit jeho absolventy souborem kompetencí nezbytných pro řízení, seřizování, obsluhu, údržbu a drobné opravy strojů a strojních zařízení. Tyto stroje a zařízení jsou využívány v rozdílných hospodářských odvětvích; jsou rozličných druhů, mají různý charakter, využívají rozdílných principů; pracují v různých podmínkách a v rámci různých technologických procesů. Aby absolventi byli schopni vykonávat uvedené kompetence uvědoměle a kvalifikovaně, musejí si osvojit alespoň základní technologie a pracovní postupy, využívané v odvětví, na které je příprava směrována, musejí znát vlastnosti v něm zpracovávaných materiálů apod.

Cílem tohoto obsahového okruhu je tedy vybavit žáky uvedenými vědomostmi, specifickými pro konkrétní odvětví, tak, aby byli schopni v tomto odvětví pracovat při obsluze strojů a strojních zařízení, volit optimální postupy práce a technologické podmínky pracovních operací, vyplývající z vlastností zpracovávaných surovin, materiálů a polotovarů apod.