Přeskočit navigaci


Vzdělávací program: 26-47-N/10 Výpočetní systémy


Obor vzdělání: 26-47-N/.. Informační technologie


Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Školní 50, Chomutov



Charakteristika vzdělávacího programu


Pojetí a cíle vzdělávacího programu ­


Program připravuje studenty pro činnosti technickohospodářských a administrativně řídících pracovníků v oblasti výroby, soukromopodnikatelských aktivit, státní správy a samosprávy. Jde o činnosti zabezpečující specializovanou odbornou práci nebo řídící činnost v oblastech počítačové a automatizační techniky, a řídící práce s využitím moderních prostředků počítačové a řídící techniky­.

    

Cílem je vychovat odborně zdatného technika a řídícího pracovníka, současně však harmonicky rozvíjet osobnost studenta, aby odborný růst byl pod­pořen schopnostmi vyjadřovacími, vědomostmi a schopnostmi jazyko­vými, vztahem k životnímu prostředí a hodnotám života, ekonomic­kým myšlením­.

    


Charakteristika obsahu vzdělávacího programu


Obsah vzdělání je stanoven tak, aby absolventi mohli po nástupní praxi kvalifikovaně vykonávat činnosti technickohospodářských a řídících pracovníků. Obsahem vzdělání jsou poznatky o faktech, jevech a zákonech, o vztazích mezi nimi, o teoretických a praktických činnostech, které umožňují jejich využití a přetváření, s důrazem na schopnost samostatného rozhodování. Vzdělávání má složku všeobecnou - propedeutickou a odborně - specializační.


Všeobecná složka vzdělávání má polytechnickou povahu, její propedeutický charakter slouží k vyrovnání rozdílů ve středoškol­ské přípravě absolventů středních škol a gymnázií. Poznatky všeo­becně vzdělávací složky poskytují studentům předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika.

    

Učivo jazykových předmětů poskytuje poznatky o systému jazy­ka a jeho prostředcích. Předmět komunikace a jazykový projev vytváří zákla­dy pro rozvoj kultivovaného, logicky, stylisticky a gramaticky správného projevu, adekvátního funkci a komunikativní situaci. V cizích jazycích se vytvářejí řečové dovednosti nezbytné pro sa­mostatné jednání vzniklé v cizojazyčné komunikativní situaci, vytváří elementární dovednosti profesionálně komunikativní.

   

Učivo společenskovědních předmětů seznamuje studenty se zákoni­tostmi vývoje lidské společnosti, poskytuje základní vědomosti k vytváření názoru a pohledu na svět.

    

Učivo matematiky a přírodovědných předmětů poskytuje studentům soubor matematických a přírodovědných vědomostí a dovedností, a rozvíjí schopnost studentů získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělávání.

    

Odborné vzdělávání je tvořeno především specializovaným učivem. Tě­žiště odborného vzdělávání je jak v oblasti teoretické, tak v o­blasti praktické přípravy (cvičení). Větší počet hodin je věnován cvičením, ve kterých je prakticky procvičena látka probraná při přednáškách. V těchto hodinách je praktikován individuální přístup ke studentům s ohledem na jejich  úroveň znalostí.

    

Základní odborné učivo aplikované v prvním, propedeutickém ročníku vytváří ucelený odborný přehled problematiky a má za úkol vyrovnání vědomostí ze středoškolské přípravy. Poskytuje návyky v oblasti me­tod myšlení a práce, je základem žádoucí přizpůsobivosti studenta v rámci oboru. Poskytuje znalosti jevů, principů, zákoni­tostí a vztahů technologických a provozních, ekonomických, ekolo­gických a společenských souvislostí i základní dovednosti jak a­plikovat tyto vztahy a souvislosti při řešení praktických úkolů.

    

Speciální odborné učivo je koncipováno jako dynamický systém umožňující uplatnění absolventů v nových technických a technolo­gických podmínkách a jejich další rozvoj. Rozdělení vzdělávání na základní a specializační stupeň umožňuje ve specializační části efektivně a rychle reagovat na měnící se potřeby regionálního průmyslu­.

    

Velký význam z pohledu budoucího uplatnění studentů na trhu práce má souvislá praxe v průběhu celého zimního období ve třetím ročníku. Praxe je vykonávána ve firmách a na úřadech na pracovištích, které svou náplní odpovídají zaměření vzdělávacího programu.


Organizace výuky ­


Odpovídá vyhlášce č. 10/2008 Sb. o vyšším odborném vzdělání, v platném znění.


Metodické přístupy


Metody výchovně vzdělávací práce zahrnují činnosti učitele a činnosti studenta. Jsou způsobem realizace obecných didaktic­kých principů při stanoveném obsahu učiva, se zaměřením na cíle studijního oboru. Tyto cíle určují i výběr metod a forem výchovně vzdělávací práce. Protože se jedná o přípravu především k prak­tickému životu, která by měla postupně přerůst v prakticky zaměřenou vysokoškolskou přípravu, jsou co nejvíce omezeny popisné metody, je výrazně posílena složka praktická, formou laboratorních seminářů a dílenských cvičení. Tím se vytvářejí předpoklady pro postupné osvojování takových metod práce a myšlení, které od­povídají budoucímu uplatnění absolventů. Rozvíjí se schopnost a­plikace vědomostí a dovedností při samostatném řešení problémů.

    

Důraz na praktické činnosti a laboratorní práce vede k for­mám výchovně vzdělávací práce, při kterých se podporuje diferen­covaný a individuální přístup k studentům, což zvyšuje úro­veň jejich přípravy pro výkon činností v praxi. Při všech formách jsou respektována závazná právní ustanovení, obsah výuky je měni­telný v rámci aktualizace učiva rozhodnutím ředite­le školy na základě doporučení odborné předmětové komise.


Způsob a podmínky kontroly vzdělávání


Základními formami hodnocení vzdělávání jsou zápočet a zkouška. Jejich rozpis stanoví vzdělávací program. V průběhu vzdělávání mohou učitelé provádět kontrolu vzdělávání zejména kontrolními otázkami, písemnými prácemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, seminárními prácemi. V souladu s náplní předmětu mohou být výsledky těchto kontrol zohledněny při zkoušce a zápočtu.

    

Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro předchozí ročník.


Podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami


Škola realizuje vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami  podle § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, na bázi individuálního vzdělávacího plánu.

Zpět