Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
29-41-L/51 Technologie potravin
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. 4. 2010, č. j. 1606/2010-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
Některé školy mají zařazeny do svých školních vzdělávacích programů vzdělávací oblasti společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání a vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v předchozím vzdělání..
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich občanské názory a postoje. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.
Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.
Doplňuje a rozšiřuje se vzdělání, které žáci získali ve studiu oborů středního vzdělání s výučním listem tak, aby byli schopni zvládnout požadavky maturitní zkoušky z občanského základu.
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody a vede je k odpovědnosti a jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.
Navazuje na vědomosti, které žáci získali v předchozím studiu a dále je prohlubuje, zejména s ohledem na potřeby studovaného oboru a budoucí profese.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Navazuje na matematické vzdělávání ve tříletých oborech, avšak učí žáky řešit náročnější úlohy a problémy.
Škola může zařadit matematické vzdělávání do ŠVP také jako přípravu k profilové části maturitní zkoušky.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.
Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.
Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.
Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH –
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Vzdělávání navazuje na dovednosti získané v předchozím oboru vzdělání s výučním listem a na reálné dovednosti žáků. Žáci si prohloubí osvojené dovednosti, naučí se používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
POTRAVINÁŘSKÁ BIOLOGIE A MIKROBIOLOGIE
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti z mikrobiologie ve vazbě na potravinářství. Cílem je naučit žáky vypěstovat, izolovat a identifikovat základní druhy mikroorganismů, které se vyskytují zejména v potravinách a potravinářských provozech, posoudit je z hlediska zdravotní bezpečnosti potravin a využitelnosti např. v potravinářství, farmacii apod. nebo určit, zda se jedná o patogenní mikroorganismy, které jsou původcem různých onemocnění či alimentárních nákaz.
V rámci laboratorních cvičení žáci provádějí mikrobiologické rozbory, tj. ověřují principy jednotlivých mikrobiologických metod, osvojují si praktické dovednosti při provádění analýz a vyhodnocují výsledky.
Biologická složka je určena pouze pro žáky se zaměřením na zpracování masa, jedná se o aplikaci poznatků v oblasti anatomie a fyziologie hospodářských zvířat.
TECHNICKÁ PŘÍPRAVA
Cílem obsahového okruhu je rozšířit a prohloubit technické znalosti a dovednosti žáků potřebné pro optimální průběh technologických operací v jednotlivých potravinářských odvětvích. Poskytuje žákům znalosti o funkci různých typů strojů a zařízení používaných v potravinářských provozech, pracovat s technickou dokumentací, číst technické výkresy a schémata strojů a zařízení, posuzovat strojnické materiály a obaly na potraviny z hlediska zdravotní bezpečnosti potravin, navrhovat kompletaci výrobních linek, orientovat se v automatizovaných systémech řízení technologického procesu.
Součástí obsahového okruhu jsou tématické celky technické kreslení, nauka o materiálech, aplikovaná mechanika, základy elektrotechniky a automatizace, stroje a zařízení v potravinářském průmyslu.
POTRAVINÁŘSKÁ TECHNOLOGIE
Obsahový okruh poskytuje žákům znalosti a dovednosti o surovinách, aditivních látkách a pomocných látkách využívaných při výrobě potravin, způsobech jejich přípravy, úpravy a technologického zpracování, ovládat technologické operace základních potravinářských výrob, ale i vybraných oblastí potravinářské výroby dané zaměřením oboru. Žáci se naučí uchovávat a skladovat výrobky dle požadovaných parametrů, posuzovat kvalitu potravinářských výrobků, rozlišovat běžné vady, znát trvanlivost jednotlivých skupin výrobků s ohledem na kvalitu a zdravotní bezpečnost potravin, balit, označovat a expedovat výrobky v souladu s platnými předpisy. Osvojí si zásady hygieny a sanitace potravinářského provozu, bezpečnosti práce a dodržování ekologických principů ve výrobě. Praktické dovednosti získávají vykonáváním činností v příslušných potravinářských provozech.
Součástí obsahového okruhu jsou tématické celky suroviny, výživa, obecná technologie, hygiena a sanitace v potravinářském provozu, speciální technologie dle zaměření.
METODY ANALÝZY POTRAVIN
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům znalosti a zejména dovednosti k provádění komplexní analýzy vybraných skupin potravinářských surovin, polotovarů a výrobků. Učí se prakticky aplikovat osvojené postupy klasických i moderních metod senzorické, chemické a mikrobiologické analýzy, provádět průběžnou kontrolu na všech stupních výroby, vyhodnocovat výsledky a vyvozovat příslušná opatření. Žáci se v souvislosti s požadavky na zdravotní bezpečnost potravin seznamují s postupy zavádění, provozování a kontroly systému kritických bodů ve výrobě (HACCP), s právními předpisy souvisejícími s činností v laboratořích a potravinářských provozech. V laboratořích žáci odebírají a připravují vzorky k analýze, provádějí komplexní rozbory potravin včetně smyslového posouzení, potřebné výpočty, vyhodnocují výsledky, osvojují si zásady hygieny, bezpečnosti a požární prevence a dodržují ekologické předpisy.
Součástí obsahového okruhu jsou tématické celky jakost a bezpečnost potravin, senzorická analýza, analytická chemie, kontrolní analytické metody, instrumentální analýza, kontrolní mikrobiologické metody.