Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
31-43-L/01 Oděvní technik
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29. 5. 2008, č. j. 6 907/2008-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.
Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.
Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.
V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).
Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.
Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.
Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.
Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.
Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
TECHNICKÁ PŘÍPRAVA
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům vědomosti a intelektové dovednosti pro práci s technickou dokumentací ve výrobě různých druhů oděvů, zejména používat znalosti z konstrukční a technologické dokumentace pro řízení výroby. Žáci získávají znalosti o základních technologických postupech výroby oděvů a dovednosti číst technologickou a konstrukční dokumentaci. Učí se posuzovat oděvní materiály, jejich vlastnosti a stanovit jejich použití pro konkrétní oděvní výrobky. Provádějí odborné výpočty, pracují se speciálními aplikačními programy, využívají prostředky informačních a komunikačních technologií. Učivo rozvíjí logické myšlení žáků, jejich představivost, estetické a technické cítění a vyjadřování, vede je k samostatnosti, pečlivosti, přesnosti a tvořivosti. V technologické přípravě se klade důraz na odborné vyjadřování, technické a ekonomické myšlení, rozvíjení organizačních a tvořivých schopností.
Žáci pracují s velikostním sortimentem oděvů pro hromadnou výrobu. Čtou technické nákresy a technické popisy, čtou konstrukční dokumentaci pro výrobu základních druhů oděvů (sukně, kalhoty, halenky, šaty, vesty, saka, pláště) a stanovují spotřebu materiálu. Rozlišují textilie podle původu materiálu, způsobu výroby, vlastností, vzhledu a omaku, posuzují použití různých druhů vrchových, vložkových, podšívkových a kapsových materiálů a použití drobné přípravy (např. nití, stuh, zapínadel apod.). Čtou soupisy základních operací a pracovních postupů k výrobě konkrétních výrobků, technologické postupy pro individuální a průmyslovou výrobu oděvů.
ODĚVNÍ TECHNIKY
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům znalosti a dovednosti teoretického a praktického charakteru pro osvojení oděvních technik, které se uplatní při výrobě oděvů a řízení výrobních procesů. Žáci získávají intelektové a manuální dovednosti k stříhání oděvních materiálů, učí se šít ručně a s použitím strojů, tvarovat a dokončovat oděvy. Poznávají nejčastěji používané oděvní stroje a zařízení, seznamují se prakticky s jejich funkcemi, základní údržbou a odstraňováním běžných závad. Učí se určovat, které stroje jsou vhodné pro zhotovování konkrétních výrobků a pro zpracovávání konkrétních oděvních materiálů. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se řídili předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásadami požární prevence, a to jako dělníci i řídící pracovníci.
Žáci ovládají techniku stříhání oděvního materiálu, ručního šití. Šijí na základních druzích strojů, stroje čistí a provádějí jejich běžnou údržbu. Ovládají techniku ručního žehlení, volí vhodné postupy žehlení podle zpracovávaného materiálu v předvýrobním, výrobním a konečném žehlení, k tvarování částí výrobků a výrobků používají žehlicí, podlepovací a fixační stroje a zařízení.
VÝROBA ODĚVŮ
Obsahový okruh má převážně praktický charakter. Integruje vědomosti a dovednosti z obsahových okruhů technická příprava výroby oděvů a oděvní techniky. Žáci si osvojují a upevňují základní manuální dovednosti při výrobě oděvů, kontroly kvality oděvních materiálů, polotovarů a oděvů, z oblasti tvorby a uplatňování norem a normativů spotřeby práce. Při řešení modelových situací získávají žáci základní dovednosti potřebné pro řízení výrobních procesů a organizování provozů průmyslové a individuální výroby oděvů. Obsahový okruh rozvíjí i interpersonální dovednosti pro řídící činnost a práci v týmu. Tento obsahový okruh přináší žákům jistotu pro odborné řízení výrobních procesů výroby oděvů.
Žáci se seznamují s průmyslovým způsobem oddělování materiálů. Zhotovují části oděvů a provádějí jejich montáž podle stanovených pracovních postupů. Provádějí rozbory vad oděvních výrobků a navrhují způsob jejich odstranění, používají postupy a metody kontroly kvality na jednotlivých úsecích výroby oděvů. Na příkladech vysvětlí organizaci výroby oděvů a průběh jednotlivých operací. Používají technické normy, s využitím simulačních metod spolupracují v týmu při normotvorných procesech, monitorují postup rozpracovaných oděvů výrobním procesem a porovnávají jej s technologickou dokumentací, uplatňují technologickou a pracovní kázeň, kontrolují provozuschopnost strojů a zařízení, vedou prvotní evidenci o výrobě, shromažďují a zpracovávají údaje. Dodržují ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární prevence, organizují si práci, hospodárně nakládají s energiemi a materiály.
Škola může ŠVP zaměřit např. na výrobu oděvů, obchodní činnost, řízení malé oděvní firmy apod. rozšířením a prohloubením učiva v příslušných obsahových rámcích RVP.