Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
31-43-M/01 Oděvnictví
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29. 5. 2008, č. j. 6 907/2008-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.
Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.
Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.
V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).
Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.
Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.
Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.
Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.
Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
KONSTRUKČNÍ PŘÍPRAVA
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti pro převedení výtvarných návrhů oděvů do technických nákresů a popisů, zkonstruování základních střihů dílů a součástí oděvů. Žáci se učí základní střihy rozmodelovávat, zhotovovat šablony, sestavovat polohové plány a stanovovat spotřebu materiálu pro konkrétní oděvy a stanovené množství oděvů. Provádějí odborné výpočty, využívají prostředky informačních a komunikačních technologií a pracují se speciálními aplikačními programy. Učivo umožňuje rozvíjet logické myšlení žáků, jejich estetické cítění, tvořivost a představivost, vede je k pečlivosti, přesnosti a samostatnosti.
Žáci vyjadřují představu o oděvech jednoduchým skicováním v návrhu i nákresu, zjišťují a zaznamenávají míry zákazníků pro individuální výrobu oděvů a pracují s velikostním sortimentem oděvů pro průmyslovou výrobu. Zhotovují technické nákresy, sestavují technické popisy, konstruují základní střihy oděvů (sukně, kalhoty, halenky, šaty, vesty, saka, pláště), provádějí modelové úpravy, zhotovují střihy nebo šablony, stanovují spotřebu materiálu.
TECHNOLOGICKÁ PŘÍPRAVA
Obsahový okruh zahrnuje vědomosti a dovednosti k zpracování technologické dokumentace pro výrobu oděvů. Žáci se učí rozpoznávat oděvní materiály, jejich vlastnosti a vhodnost jejich použití pro konkrétní oděvní výrobky, osvojují si běžně používané technologie zhotovování částí oděvů a oděvů při individuální i v průmyslové výrobě. Získávají znalosti a dovednosti potřebné pro přípravu výroby z hlediska sestavování konkrétních technologických postupů pro základní druhy oděvních výrobků i z hlediska organizace a řízení oděvní výroby. Používají prostředky informačních a komunikačních technologií pro sestavování technologických postupů, přitom využívají vědomosti a dovednosti z obsahového okruhu oděvní techniky pro volbu strojů a zařízení vhodných pro zpracování konkrétních oděvních materiálů a výrobu konkrétních oděvů.
Žáci rozlišují textilie podle původu materiálu, způsobu výroby, vlastností, vzhledu a omaku, určují použití různých druhů vrchových, vložkových, podšívkových a kapsových materiálů, určují použití drobné přípravy (např. nití, stuh, zapínadel apod.). Sestavují soupisy základních operací a pracovních postupů k výrobě konkrétních výrobků, sestavují technologické postupy pro individuální a průmyslovou výrobu oděvů (sukně, kalhoty, halenky, šaty, vesty, saka, pláště).
ODĚVNÍ TECHNIKY
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům jednak znalosti a dovednosti převážně praktického charakteru pro hotovení oděvů, jednak poznatky a jistotu pro sestavování technologických a pracovních postupů. Žáci se seznamují s technikami používanými v oděvnictví, tj. získávají intelektové a manuální dovednosti k stříhání oděvních materiálů, ručnímu a strojovému šití, tvarování a dokončování oděvů. Učí se pracovat s nejčastěji používanými oděvními stroji a zařízením, seznamují se s jejich funkcí, učí se provádět základní údržbu a odstraňovat běžné závady. Získávají vědomosti o vhodnosti jejich použití pro výrobu konkrétních oděvních výrobků a pro sestavování technologických a pracovních postupů. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se řídili předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k dodržování zásad požární prevence.
Žáci ovládají techniku stříhání oděvního materiálu, ručního šití. Šijí na základních druzích strojů, stroje čistí a provádějí jejich běžnou údržbu. Ovládají techniku ručního žehlení, volí vhodné postupy žehlení podle zpracovávaného materiálu v předvýrobním, výrobním a konečném žehlení, k tvarování částí výrobků a výrobků používají žehlicí, podlepovací a fixační stroje a zařízení.
HOTOVENÍ ODĚVŮ
Obsahový okruh má převážně praktický charakter. Využívá vědomostí a dovedností z ostatních obsahových okruhů a přináší žákům jistotu při sestavování optimálních technologických postupů pro výrobu oděvů průmyslovým i individuálním způsobem. Žáci hotoví části oděvů a oděvy, používají běžné pracovní postupy. Důležité jsou i zkušenosti a vědomosti o vhodnosti použití strojů a zařízení pro zhotovování konkrétních oděvních výrobků a o vhodnosti použití konkrétních postupů pro zpracovávané oděvní materiály. Žáci jsou vedeni k uplatňování estetiky a plnění požadavků na kvalitu oděvních výrobků. Obsahový okruh umožní i vhled do vybraných činností odborného řízení procesů oděvní výroby.
Při individuálním způsobu výroby oděvů žáci oděvní materiály připravují ke stříhání a materiály stříhají, s průmyslovým způsobem oddělování materiálu se seznamují. Zhotovují části oděvů a provádějí jejich montáž podle stanovených pracovních postupů. Provádějí rozbory vad oděvních výrobků a navrhují způsob jejich odstranění, vysvětlí postupy a metody kontroly kvality na jednotlivých úsecích výroby oděvů. Na příkladech vysvětlí organizaci výroby oděvů a průběh jednotlivých operací. Dodržují ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární prevence a stanovené technologické postupy, organizují si práci na pracovišti, hospodárně nakládají s energiemi a materiály.
Škola může ŠVP zaměřit např. na podnikání, konstruování oděvů, technologii oděvů, aplikaci informačních a komunikačních technologií v oděvnictví apod. rozšířením a prohloubením učiva v příslušných obsahových rámcích RVP.