Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
31-57-H/01 Výrobce textilií
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 29. 5. 2008, č. j. 6 907/2008-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
učí žáky výstižně a správně komunikovat (sdělovat myšlenky) ústně i písemně, a to především v často se vyskytujících životních a pracovních situacích. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Pracují s texty různého charakteru, aby si upevnili a zlepšili čtenářské dovednosti a uměli pracovat s informacemi. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence – myslí se tím schopnost učit se, pracovat na své budoucnosti, žít s jinými lidmi atp.
Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy.
Součástí českého jazyka je i budování základní mediální gramotnosti žáků. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům (programům televize, rozhlasu, k internetu, tisku,…), schopnost hledat si v nich hodnotnou zábavu nebo poučení a nenechat se jimi ovládat.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin lidí), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a kultuře jiných národů.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se setkají s jedním cizím jazykem ve výuce a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělávání. Pouze v oboru vzdělání kuchař-číšník je zařazen i druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí jen na nejzákladnější úrovni.
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
vede žáky k porozumění společnosti, v níž žijí, aby se do ní dovedli dobře začlenit, a k porozumění politice, aby ji dokázali v zájmu svém a v demokratickém smyslu ovlivnit. Doplňuje jejich nejpotřebnější poznatky o právu a hospodářství, učí je rozlišovat dobro od zla a rozhodovat se uvážlivě a odpovědně. Vysvětluje jim, co pro ně znamená demokracie, jaké má zásady, co od nich demokratické jednání vyžaduje, jak mohou hájit svá práva nebo jaké jsou jejich občanské i lidské povinnosti.
Vede žáky k tomu, aby neměli předsudky vůči jiným lidem, národům, rasám, náboženstvím atp. Učí je uvážlivě nakládat s penězi a řešit jejich finanční a sociální záležitosti (finanční gramotnost). Cvičí dovednost žáků orientovat se v nabídce masových médií (tisk, rozhlas, televize, internet), kriticky k nim přistupovat a nenechat se jimi ovládat (mediální gramotnost).
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody, využívat přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromí, tak hlavně v budoucí profesi. Vede žáky k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se z fyzikální, chemické a biologicko-ekologické složky.
V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, ale v RVP všech oborů vzdělání kategorie H je uvedena jen jedna, a to nejnižší úroveň jednotlivých složek přírodovědného vzdělávání. Pokud obor vzdělání vyžaduje v některé ze shora uvedených složek hlubší vzdělání, předpokládá se, že škola v příslušném ŠVP rozšíří přírodovědné vzdělávání na potřebnou míru.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na potřebnou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit praktické problémy, rozvíjí schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat s finančními prostředky (vytváří jejich finanční gramotnost).
Matematické vzdělávání je předpokladem pro případnou budoucí rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.
Základ matematického vzdělávání, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejich žáků v odborných vyučovacích předmětech.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky rozumět kráse v jejích nejrůznějších podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k hodnotám lidské práce a k talentu, který je obsažen v umění. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění a dobrou zábavu od té nabídky, která lidi neobohacuje, naopak jim může výrazně uškodit.
Základem obsahů vzdělávání je především umělecká literatura a práce s textem; žáci se učí vyjadřovat své prožitky, interpretovat texty (vyjadřovat se k jejich obsahové i formální stránce a k různým souvislostem textů).
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
si klade za cíl vybavit žáky co nejlépe poznatky důležitými pro preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, vést je ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak vlastní tělesnou výchovu a sport, jednak vědomosti a dovednosti týkající se péče o zdraví: biologie člověka, zdravá výživa, prevence onemocnění, apod. Pozornost se věnuje také výchově proti závislostem a proti médii prosazovanému obrazu lidské krásy, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitou součástí této oblasti vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě dbát na bezpečnost při jakékoli činnosti a být odpovědní za své jednání, aby neohrozili vlastní zdraví i zdraví druhých osob.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
poskytne žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, které jim umožní efektivní jednání a hospodárné chování. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si ekonomický způsob myšlení.
Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
TEXTILNÍ MATERIÁLY A TEXTILIE
Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům ucelený přehled o surovinové základně textilního průmyslu, zpracovávaných materiálech a vyráběných textiliích a vědomosti a dovednosti pro čtení technické dokumentace pro výrobu textilií. Žáci získávají znalosti o druzích textilních materiálů a textilií, jejich vlastnostech, učí se textilní materiály a textilie rozpoznávat a zjišťovat jejich kvalitu a parametry. Učí se provádět jednoduché provozní metody zkoušení a kontroly kvality textilních materiálů a textilií. Součástí učiva jsou odborné výpočty a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií.
Žáci rozpoznávají textilní materiály podle původu a identifikují jejich vlastnosti, rozpoznávají textilie podle původu materiálu, způsobu výroby a konstrukce, vlastností, vzhledu a omaku. Provádějí kvantitativní a kvalitativní kontrolu vyráběných textilií a jednoduché provozní zkoušky materiálů, polotovarů a vyrobených textilií.
VÝROBA TEXTILIÍ
Obsahový okruh má komplexní teoreticko-praktický charakter. Integruje vědomosti a dovednosti z obsahového okruhu textilní materiály a textilie. Žáci si osvojují intelektové i manuální dovednosti pro výrobu a zušlechťování textilií, v optimální variantě ze dvou základních textilních oborů v kombinaci podle možností uplatnitelnosti na trhu práce v daném regionu. Za základní textilní obory jsou považovány výroba přízí a nití, tkanin, pletenin, úprava, barvení a potiskování textilií. Žáci získávají dovednosti obsluhovat textilní stroje a zařízení, dovednosti potřebné pro organizování svého pracoviště, i v kontextu výrobního provozu, číst technickou dokumentaci. Obsahový okruh rozvíjí i interpersonální dovednosti pro práci v týmu. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se řídili předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásadami požární prevence.
Žáci čtou technologické postupy pro zpracování textilních surovin a výrobu konkrétních textilií dle zaměření (příze a nitě, tkaniny, pleteniny, zušlechťování textilií). Obsluhují textilní stroje a zařízení, provádějí jednoduchá seřízení dle požadovaných parametrů výrobků, sledují stanovené technické a výkonové parametry strojů a zařízení. Dodržují ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární prevence a stanovené technologické postupy. Organizují si práci na pracovišti, hospodárně nakládají s energiemi a materiály.
Škola může ŠVP zaměřit na konkrétní textilní obory/obor výroby textilií, např. na předení a tkaní, předení a pletení, tkaní a úpravu tkanin, pletení a úpravu pletenin, úpravu a potiskování tkanin, barvení textilií, pletení, tkaní a barvení přízí, barvení a úpravu konfekce apod., a využitím disponibilních hodin rozšířit přípravu i o další textilní obory, např. o výrobu netkaných textilií, nebo speciální výrobu prýmků, krajek apod.