Vzdělávací program: 36-41-N/01 Obnova stavebních památek
Obor vzdělání: 36-41-N/.. Stavebnictví
Škola: Vyšší odborná škola stavební a Střední průmyslová škola stavební arch. Jana Letzela, Pražská 931, Náchod
Charakteristika vzdělávacího programu
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program Obnova stavebních památek je denní vyšší odborné studium o délce tři roky, které studenty připravuje pro kvalifikovaný výkon náročných technickohospodářských činností v oblasti obnovy zejména architektonicky a historicky hodnotných stavebních objektů, a to jak po stránce přípravy této stavební obnovy, tak i po stránce jejího navrhování a realizace.
Vzdělávací program přímo navazuje na středoškolské studijní obory 36-41-M/001 Pozemní stavitelství a 36-47-M/001 Stavebnictví, přičemž tyto obory specifickým způsobem rozvádí, prohlubuje a doplňuje o další disciplíny související s obnovou stavebních objektů a jejich okolí. Vzdělávací program současně pěstuje a rozvíjí přehled a cit pro architekturu a všechny druhy výtvarného umění, které s architekturou bezprostředně souvisejí. Při přímé účasti studentů na realizaci obnovy stavebních objektů v rámci praktické přípravy v průběhu vyššího studia se předpokládá i získání dostatečných praktických znalostí a rovněž i základních manuálních dovedností pro provádění některých stavebních prací.
Koncepce vzdělávacího programu Obnova stavebních památek vyplývá z celkové změny orientace stavebnictví, kdy stavění na volném prostranství se výrazně mění na postupy směřující ke zhodnocení stávajícího stavebního fondu tak, aby při souvislé regeneraci území docházelo k celkové obnově životního prostředí. S tím souvisí i nutnost záchrany památkově chráněných objektů s možností jejich dalšího využití a začlenění do života společnosti.
Vzdělávací program vychází z těsné souvislosti stavební a architektonické stránky objektů a chápe objekt jako celek. Vyžaduje proto, aby se student seznámil s hodnotou stavby a na základě komplexních znalostí postupoval při její obnově. Ta část výuky, která směřuje k pěstování estetického cítění studentů, k vytváření přístupu ke stavbám z hlediska poznání, respektování a oceňování vytvořených hodnot a k dodržování zásad a požadavků ochrany a tvorby životního prostředí, má pro studenty i výrazný motivační význam. Nedílnou součástí studia je průběžné získávání intelektuálních i manuálních dovedností.
Úkolem vzdělávacího programu Obnova stavebních památek je respektovat nejen tyto souvislosti, ale rovněž i návaznost odborné teorie, směřující k získání intelektuálních dovedností, a praxe, vedoucí k získání základů manuálních dovedností. Proto se předpokládá podíl studentů na produktivní činnosti během studia formou praktické přípravy u odborných firem, a to v souvislosti s obsahovou náplní učiva. Vzdělávací program se odvíjí z naléhavé potřeby obnovit u nás nejen památky a architektonicky hodnotné stavby, ale stavební objekty vůbec. Bezprostřední spojení teoretické přípravy s odbornou praxí je proto zakotveno přímo v pojetí vzdělávacího programu Obnova stavebních památek a promítá se do profilu absolventa.
Charakteristika obsahu vzdělání
Obsah vzdělání je stanoven tak, aby studenti po úspěšném absolvování studia a po určité velmi krátké době zapracování mohli kvalifikovaně vykonávat náročné činnosti technickohospodářských pracovníků v dané oblasti stavebnictví.
Charakteristika obsahu vzdělání vzdělávacího programu Obnova stavebních památek navazuje na základ, zahrnutý v pojetí oborů 36-41-M/001 Pozemní stavitelství a 36-47-M/001 Stavebnictví. Vzhledem k této skutečnosti je obsah vzdělání v zimním období prvního ročníku vyšší odborné školy koncipován tak, aby absolventi středních škol nestavebního zaměření získali mimo jiné i základní znalosti ze stavitelství nutné pro úspěšné studium programu Obnova stavebních památek, avšak současně aby pro absolventy středních odborných škol se stavebním zaměřením bylo studium v zimním období prvním ročníku vyšší školy studiem výrazně rozšiřujícím jejich dosavadní vědomosti a dovednosti. Celé vzdělání obsažené ve vzdělávacím programu Obnova stavebních památek pak zahrnuje vedle složky všeobecného vzdělání i složku vzdělání odborného a specifického odborného. Nedílnou součástí vyššího studia je náročná praktická příprava, která se uskutečňuje průběžně po celou dobu studia.
Poznatky, které tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují studentům vyučovací předměty cizí jazyk odborný, matematika, fyzika, konstruktivní geometrie a výpočetní technika. Do všeobecně vzdělávací složky rovněž patří i volitelný vyrovnávací předmět, předmět společenskovědní a týdenní tělovýchovný kurs.
Učivo cizího jazyka vytváří v návaznosti na učivo střední školy další řečové dovednosti, které jsou nezbytné pro aktivní samostatné jednání ve vzniklé cizojazyčné odborně zaměřené komunikativní situaci. Prvořadým úkolem je zde vytvoření dovednosti samostatného čtení nebo studia odborného textu, zejména časopiseckého, reklamní literatury, technické dokumentace a další literatury potřebné pro práci technickohospodářského pracovníka, pro rozvíjení jeho odborných zájmů a potřeb dalšího celoživotního vzdělávání.
Učivo matematiky je specifické tím, že kromě funkce všeobecně vzdělávací má ve vzdělávacím programu Obnova stavebních památek i funkci průpravnou. Navazuje na učivo matematiky vyučované na středních průmyslových školách a na přiměřené úrovni poskytuje studentům soubor nezbytných matematických vědomostí a dovedností z vyšší matematiky.
Obdobný charakter má i učivo fyziky, které výrazně umožňuje porozumět přírodním zákonům i jejich vzájemným souvislostem a učí logickému myšlení i logickému řazení poznatků.
Průpravný charakter má vyučovací předmět konstruktivní geometrie, který rozvíjí prostorovou představivost studentů a vede je k přesnému grafickému vyjádření představy. Učivo předmětu navazuje na látku středoškolské deskriptivní geometrie, kterou výrazným způsobem prohlubuje a rozšiřuje.
Učivo předmětů výpočetní technika, systémy CAD a systémy pro výpočty stavebních konstrukcí připravuje studenty k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat výpočetní techniku jak při své práci po absolvování školy, tak i v průběhu studia v jiných vyučovacích předmětech. Učivo uvedených tří předmětů předpokládá u studentů již dobré znalosti práce s počítačem. Po prohloubení dovedností práce s kancelářskými programy spočívá těžiště výuky ve zvládnutí některých ze špičkových aplikačních programů pro stavebnictví (Cadcon, ArchiCad, Spirit, Nemetschek, FEAT, SCIA ESA PT), které se výrazně uplatňují při navrhování obnovy stavebních objektů.
Volitelný vyrovnávací předmět umožňuje studentům výrazněji rozšířit své znalosti z vybraného všeobecně vzdělávacího předmětu. Předmět společenskovědní pak seznamuje studenty s různými pohledy na historický vývoj našeho státu.
Obsahem odborné a specifické odborné složky vzdělání jsou vyučovací předměty, které zásadním způsobem vytvářejí profil absolventa a připravují ho pro jeho budoucí uplatnění v oboru. Patří sem především vyučovací předměty nauka o materiálech, konstrukce pozemních staveb, stavební technologie, stavební mechanika, technická pružnost a pevnost, betonové a zděné konstrukce, dřevěné a kovové konstrukce, právní předpisy, ekonomika stavebního podniku, příprava realizace staveb a dále vyučovací předměty, které obsahují učivo z oblasti obnovy památek i budov architektonicky hodnotných a z oblasti rekonstrukcí a modernizací dalších stavebních objektů. Jsou to zejména vyučovací předměty poruchy a rekonstrukce budov, průzkumy staveb, statika rekonstrukcí budov, architektura, architektonické kreslení a památková péče. Problematika vyučovaná ve všech jednotlivých předmětech je výrazně zaměřena na klasické a dříve prováděné konstrukce, tradiční materiály a staré technologické postupy. Učivo poskytuje znalosti podstaty jevů, zákonitostí a vztahů technologických, provozních, ekonomických i ekologických.
Dalšími specifickými odbornými předměty, které úzce souvisejí se studovaným oborem, jsou vyučovací předměty stavební fyzika, stavební geodézie, dějiny hmotné kultury, fotodokumentace staveb a stavební legislativa.
Důležitou součástí studia je odborná praxe, jejíž význam vyplývá z poslání vyšších odborných škol, tj. vychovat odborníky, kteří jsou schopni téměř okamžitě nastoupit do řídících funkcí na stavbě, do správních orgánů či pracovat v projekčních kancelářích. Souvislá odborná praxe v úhrnné délce 18 týdnů tak umožňuje studentům získat dostatečné praktické znalosti při práci v projekční kanceláři, při řízení stavebních prací na stavbě a při činnostech v orgánu státní správy či samosprávy a současně získat i některé základní manuální dovednosti při provádění prací zejm. zednických, tesařských a štukatérských, a to při práci především na objektech historicky hodnotných, příp. při práci v odborných dílnách. Tyto znalosti a dovednosti výrazně zkvalitňují studijní obor snazším pochopením odborné teorie a následným uplatněním absolventů v odpovídající stavební praxi.
Částečné zaměření studentů v souladu s jejich schopnostmi a zájmy umožňuje učivo povinně volitelných předmětů volitelný seminář a práce v dílně. Soubory volitelných předmětů tak dotváří specifický charakter vzdělávacího programu (modelování, keramika, štukatérské práce), nebo doplňují odborné učivo (fotodokumentace staveb, historický seminář).
Příležitost k uplatnění individuálních zájmů i k rozšíření jazykových a odborných znalostí dává studentům učivo volitelných nepovinných předmětů. Tyto předměty tvoří systém, který umožňuje jednak soustavné studium dalšího živého jazyka, jednak rozšíření odborného profilu budoucího absolventa a zároveň i rozvíjení sportovní činnosti. Volitelné nepovinné předměty jsou z hlediska struktury i obsahu plně v kompetenci ředitele školy.
Na studenty se při studiu vzdělávacího programu, zejm. pak při praktické přípravě, vztahují příslušná ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých. Kromě toho musí být respektovány i další zákony, vyhlášky, nařízení, metodické pokyny a jiné dokumenty, týkající se zajištění podmínek pro bezpečnost práce a ochranu zdraví.
Výuka a její organizace
Studium je organizováno jako denní o délce tři roky. Je rozděleno na dvě na sebe navazujících etapy:
Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci.
Formami organizované teoretické výuky jsou zejména přednášky, semináře, projekty, cvičení, laboratoře, řízené konzultace a exkurze. Praktická příprava se uskutečňuje formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.
Přednášky mají charakter teoretického výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. Přednášející vysvětlí nejdůležitější partie stanovené obsahové náplně, zbývající části jsou zadány k individuálnímu studiu. Obsah přednášek odpovídá obsahu vzdělávání, který je uveden v učebním plánu.
Semináře a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse. Škola vytváří podmínky pro tyto formy výuky zabezpečením přístupu studentů do knihovny, rýsoven, laboratoří, studoven a k počítačové síti.
Cvičení podporují zejména praktické zvládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.
Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení, příp. i jiné formy výuky. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů.
Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praxi.
Souvislá odborná praxe slouží k upevnění vědomostí a dovedností získaných studiem a k získání nových vědomostí a dovedností na základě poznání práce v podnicích a organizacích, v nichž studenti odbornou praxi vykonávají.
Vedoucí učitel studijní skupiny zveřejní nejpozději v den zahájení výukového období podrobný program výuky a rozvrh hodin. Program výuky obsahuje:
Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je kontrolována a požadavky pro účast stanoví ředitel školy. Obecně je požadována docházka v rozsahu 75%. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kl), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací. Ředitel školy stanoví konečný termín, do kterého lze získat zápočet a klasifikovaný zápočet a dále konečný termín, do kterého lze konat zkoušky.
Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem Obnova stavebních památek pro příslušný ročník.
Podmínky pro přijímání ke studiu
Podmínkou pro přijetí ke studiu ve vzdělávacím programu Obnova stavebních památek je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání a úspěšné vykonání přijímací zkoušky.
Písemná část přijímací zkoušky má formu testu všeobecných znalostí, ústní část potom má charakter pohovoru. Uchazeči o studium při pohovoru předloží své výtvarné práce v maximálním počtu 6 ks. V nich má uchazeč prokázat schopnost prostorového vnímání a jeho grafické zachycení. Požadují se kresby zachycující vnitřní prostor (např. haly, schodiště, místnosti) a vnější prostor (např. ulice, různé stavby s okolím). Komise může dle vlastního uvážení přezkoušet kreslířské schopnosti a prostorové vnímání uchazeče v rámci pohovoru.