Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
36-47-M/01 Stavebnictví
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.
Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.
Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.
V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).
Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.
Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.
Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.
Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.
Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
GRAFICKÁ A ESTETICKÁ PŘÍPRAVA
Obsahový okruh, poskytuje žákům představu o možnostech technického zobrazování včetně získání dovedností toto zobrazování provádět. Navazuje na základní poznatky z geometrie, posiluje prostorovou představivost a umožňuje zvládnout techniku rýsování nejen v pravoúhlém promítání. Učivo o teorii barev, o způsobech perspektivního zobrazování poskytuje žákům estetické poznatky i praktické zkušenosti, které využijí zejména v projektových a správních činnostech. Žáci se seznámí se zásadami zobrazování v technických výkresech a se stavební dokumentací jako celkem, naučí se číst a kreslit základní stavební výkresy, používat odbornou terminologii. Na základě historických a společenských souvislostí se orientují ve vývoji architektonických slohů, vnímají památku jako hodnotu uměleckou a řemeslnou, reprezentující společnost v daném časovém úseku. Podstatnou součástí okruhu jsou praktická a souborná cvičení, jejichž rozsah a náročnost, závisí na zaměření oboru. V profilujících obsahových okruzích dále na tento obsahový okruh navazuje vypracování specifické výkresové dokumentace dle zaměření oboru.
Cílem společného obsahového okruhu grafická a estetická příprava je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými pro technický grafický i písemný projev nezbytný pro uplatnění v oboru, naučit je pracovat s technickými podklady (normami, katalogy výrobků i technologií, a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií), prohlubovat jejich prostorové a estetické cítění, vést je k přesnosti, pečlivosti, pracovní kázni a systematickému postupu.
TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ PŘÍPRAVA
Obsahový okruh navazuje na přírodovědné a matematické vědomosti žáků, seznamuje je s částmi stavby, jednotlivými konstrukčními prvky a způsoby jejich návrhu i technologickými postupy provádění. Žáci se naučí poznávat, využívat i zkoušet vlastnosti stavebních hmot a materiálů, získají dovednosti v laboratorních činnostech, seznámí se se zásadami řešení požární odolnosti budov, poznatky o působení sil a vlivů na stavební prvky a konstrukce umocní procvičením praktických příkladů s využitím statických tabulek a norem, speciálních počítačových programů. Žáci se seznámí s technologickými postupy prací, s využitím vhodných nástrojů, pomůcek a strojů a zařízení, s problematikou reálné stavby, získají základní zednické, případně jiné řemeslné dovednosti ve vazbě na zaměření oboru. Součástí je i teoretický a praktický tematický okruh geodetická měření, při kterých žáci získají potřebné měřické dovednosti a seznámí se s pomůckami a moderními měřícími přístroji.
Cílem společného obsahového okruhu technická a technologická příprava je poskytnout žákům znalosti a dovednosti nezbytné pro každé zaměření oboru. Okruh směřuje k rozvoji logického myšlení žáků, získání určitého konstrukčního citu pro základní stavební prvky a konstrukce, pečlivosti, přesnosti a systematičnosti.
STAVEBNÍ PŘÍPRAVA A PROVOZ
Obsahový okruh připravuje žáky na činnosti spojené s investiční přípravou včetně stavebního řízení (veřejnoprávních projednávání), s rozpočtováním, kalkulací staveb a stavebním provozem v podniku. Důležitou součástí výuky je osvojování praktických dovedností, zejména u rozpočtové dokumentace, návrhu zařízení staveniště a realizace staveb a to při procvičení výpočtu nákladů, rozpočtování, fakturace, projektu organizace výroby a zařízení staveniště méně rozsáhlé stavby, a to s využitím softwarového vybavení. K prohloubení znalostí přispěje seznámení s postupem prací na stavbě, zvláště pak při soustředěné odborné praxi zaměřené na činnosti spojené s přípravou a realizací stavby.
Cílem společného obsahového okruhu stavební příprava a provoz je vést žáky k racionálnímu a zároveň etickému jednání s účastníky stavebního řízení, hospodárnému a ekologickému řízení stavby, k respektování stavebního zákona a dalších platných předpisů.
Profilující obsahové okruhy rozšiřují poznatky získané ve společných odborných okruzích a umožňují specifické zaměření oboru. Nabídka profilujících okruhů pozemní stavby, stavební obnova, vodohospodářské stavby, dopravní stavby obsahuje specifickou část přípravy pro uvedená zaměření.
POZEMNÍ STAVBY
Profilující teoreticko-praktický obsahový okruh navazuje na podrobněji rozšířený tematický okruh stavba a její části. Připravuje žáky na konkrétní navrhování a realizaci objektů pozemních staveb, případně jejich rekonstrukci, modernizaci nebo adaptaci, na základě znalostí materiálů, technologií, dispozičních a architektonických zásad návrhů objektů pozemních staveb. Žáci provádí statické navrhování a posuzování konstrukcí, mají přehled o navrhování technického zařízení budov (tzn. vodovodu, kanalizace, plynovodu, vytápění, klimatizace), o dokončovacích stavebních pracích, orientují se v problematice vodního hospodářství a v navrhování silničních a železničních staveb. Důležitými aspekty jsou ochrana životního prostředí a požární bezpečnost staveb. Získané teoretické znalosti si žáci utvrdí a podpoří manuálními praktickými dovednostmi.
Cílem profilujícího obsahového okruhu pozemní stavby je připravit žáky pro uplatnění při přípravě a realizaci především bytových, občanských, průmyslových a zemědělských stavbách.
STAVEBNÍ OBNOVA
Profilující teoreticko-praktický obsahový okruh specifikuje přípravu na navrhování a realizaci převážně dodatečných stavebních úprav objektů. Obsahuje doplňující komplexní učivo k získání znalostí a dovedností uplatnitelných převážně při regeneraci staveb a území. Navazuje na rozšířené učivo tematických okruhů odborné kreslení, stavba a její části, vývoj architektury. Žáci se seznámí s průzkumem stavby, sledováním příčin poruch staveb, s návrhy sanací staveb, s technologickými postupy oprav, s potřebnými stroji a zařízeními. Důraz je kladen na bezpečnost práce a ochranu zdraví, spolupráci s příslušnými regionálními institucemi v oblasti údržby a rekonstrukce památek. Získané teoretické znalosti si žáci utvrdí a podpoří manuálními praktickými dovednostmi. . Učivo lze v ŠVP specifikovat např. na stavební obnovu památek nebo modernizaci bytových domů apod.
Cílem profilujícího obsahového okruhu stavební obnova je připravit žáky pro uplatnění zaměřené zejména na rekonstrukce a adaptace staveb obecně.
VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY
Profilující teoreticko-praktický obsahový okruh rozšiřuje znalosti získané ve společných obsahových okruzích o problematiku mechaniky zemin, zakládání staveb, hydrologie a hydrauliky. Poskytuje znalosti a dovednosti, které žáky připravují na navrhování, údržbu a provozování vodohospodářských a vodních staveb a zařízení (např. vodovodní sítě, vodojemů, úpraven vody, stokování a čištění odpadních vod, úprav toků, přehrad, vodních nádrží, rybníků, odvodňování a zavlažování pozemků). Ve výuce se dbá na správnou odbornou terminologii a aspekty ochrany životního prostředí. Důležitou součástí obsahového okruhu je získávání praktických dovedností v laboratoři i na reálné stavbě.
Cílem profilujícího obsahového okruhu vodohospodářské stavby je připravit žáky pro uplatnění zaměřené zejména na budování a údržbu vodních a vodohospodářských staveb a zařízení.
DOPRAVNÍ STAVBY
Profilující teoreticko-praktický obsahový okruh připravuje žáky na uplatnění v navrhování, realizaci a údržbě dopravních staveb, tj. silnic, dálnic, železnic, mostních konstrukcí, tunelů a opěrných zdí. Rozšiřuje znalosti získané ve společných obsahových okruzích o znalosti mechaniky zemin a zakládání staveb. Žáci získají i teoretické základy navrhování letišť. Ve výuce se dbá na správnou odbornou terminologii a uplatňování ekologických aspektů. Důležitou součástí obsahového okruhu je získávání praktických dovedností v laboratoři i na reálné stavbě. Učivo lze v ŠVP specifikovat na silniční nebo železniční stavby.
Cílem profilujícího obsahového okruhu dopravní stavby je připravit žáky pro uplatnění zejména při výstavbě a údržbě dopravních staveb.