Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

41-45-L/51 Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. 4. 2010, č. j. 1606/2010-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

Některé školy mají zařazeny do svých školních vzdělávacích programů vzdělávací oblasti společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání a vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v předchozím vzdělání..

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich občanské názory a postoje. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

Doplňuje a rozšiřuje se vzdělání, které žáci získali ve studiu oborů středního vzdělání s výučním listem tak, aby byli schopni zvládnout požadavky maturitní zkoušky z občanského základu.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody a vede je k odpovědnosti a jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Navazuje na vědomosti, které žáci získali v předchozím studiu a dále je prohlubuje, zejména s ohledem na potřeby studovaného oboru a budoucí profese.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Navazuje na matematické vzdělávání ve tříletých oborech, avšak učí žáky řešit náročnější úlohy a problémy.

Škola může zařadit matematické vzdělávání do ŠVP také jako přípravu k profilové části maturitní zkoušky.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH –

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Vzdělávání navazuje na dovednosti získané v předchozím oboru vzdělání s výučním listem a na reálné dovednosti žáků. Žáci si prohloubí osvojené dovednosti, naučí se používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ TECHNOLOGIE

Obsahový okruh umožňuje žákům aplikovat získané přírodovědné poznatky a poskytuje jim základní výchozí vědomosti a dovednosti potřebné pro realizaci zemědělských nebo lesnických technologií. Doplní a rozšíří si zejména poznatky o povětrnostních, klimatických a půdních činitelích, o výživě, hnojení a ochraně rostlin. Tyto informace pak využijí při studiu technologií pěstování hlavních druhů polních plodin. Obdobně v problematice chovu hospodářských zvířat si nejprve doplní znalosti obecných základů chovu, výživy a krmení zvířat, aby je mohli aplikovat v jednotlivých technologiích. Pokud bude výuka podle zaměření školního vzdělávacího programu orientována na problematiku lesního hospodářství, bude postupovat od obecných poznatků o pěstování hlavních druhů dřevin ke konkrétním technologiím výroby sazenic, výchovy a obnovy lesních porostů, ochrany lesa a lesní těžby. Tyto informace umožní žákům osvojit si základní principy uplatňované v příslušných technologických postupech, což je nezbytné pro pochopení konstrukce mechanizačních prostředků a zásad jejich obsluhy, využívání a zabezpečení jejich provozu. Žáci si také uvědomí vliv činnosti člověka v uvedených technologiích na životní prostředí včetně globálních problémů příslušné produkce spojených s ekologickými dopady. Dále žáci získají základní poznatky potřebné k navrhování technologického vybavení staveb a jeho provozování. Výchovně vzdělávací cíle spočívají v přípravě odborníka chápajícího jak biologickou podstatu, tak i technické, ekonomické a environmentální aspekty výroby.

Výuka vychází z učiva obsaženého v příslušných 3letých oborech vzdělání s výučním listem, na které tento obor vzdělání navazuje. Vyučující toto učivo shrnuje, za aktivního zapojení žáků podle potřeby opakuje a dále rozšiřuje a prohlubuje. Přitom postupuje s přihlédnutím ke konkrétní úrovni znalostí žáků. Zaměří se zejména na učivo a výsledky vzdělávání odpovídající zvolenému odbornému zaměření, tj. mechanizace zemědělství nebo mechanizace lesního hospodářství. Závěr obsahového okruhu je společný pro obě zaměření. Navazuje na poznatky získané v rámci předchozího ekonomického vzdělávání a aplikuje je do příslušné odborné oblasti dané zvoleným zaměřením.

PRACOVNÍ STROJE A MOTOROVÁ VOZIDLA

První část tohoto okruhu shrnuje základní informace o problematice elektrotechniky a automatizace a o možnostech jejich využití na zemědělské a lesnické technice. Zopakováním fyzikálních základů elektrotechniky a elektroniky žáci získají předpoklady k uplatnění těchto znalostí nezbytných pro správné pochopení funkce a činnosti elektrických zařízení instalovaných na konkrétních pracovních strojích a motorových vozidlech.

Druhá část okruhu navazuje na biologické a technologické znalosti žáků a vede k rozvoji jejich technického a ekonomického myšlení při volbě strojů pro různé technologické operace. Poskytuje všeobecný přehled o strojích a zařízeních, které jsou používány v současné době jak v zemědělství, tak v lesním hospodářství a se kterými budou žáci při výkonu svého povolání přicházet do styku. Naučí se tyto stroje ovládat a seřizovat jejich pracovní i pohybová ústrojí. Seznámí se s praktickým provedením přenosů energie, hydraulickými systémy a automatizačním vybavením strojů a linek včetně vazby na palubní provozní diagnostiku a počítačovou techniku.

Třetí část tohoto okruhu vybaví žáky kompetencemi nezbytnými pro kvalifikované nasazení a řízení motorových vozidel a samojízdných strojů ve výrobním procesu. Poskytne žákům odborné vědomosti o principech, funkci, konstrukci a vlastnostech motorových i připojených vozidel, včetně zásad jejich hospodárného využití.

První, druhá i třetí část okruhu je určena pro obě zaměření, tj. jak pro zaměření na mechanizaci zemědělství, tak na mechanizaci lesního hospodářství.

Navazující část zahrnuje specifické učivo určené pro zaměření na zemědělskou mechanizaci, používanou jak při pěstování rostlin, tak v chovu hospodářských zvířat. Poslední část okruhu je věnována specifickým strojům a zařízením, používaným v lesním hospodářství. Žáci se seznámí s touto speciální technikou z obdobných hledisek jako ve druhé části okruhu se stroji a zařízeními univerzálního charakteru.

Na teoretickou výuku navazuje praktická výuka (zejména cvičení), která slouží k doplňování, procvičování, opakování a upevňování vědomostí, dovedností a návyků žáků v návaznosti na jejich předchozí vzdělávání.

STROJÍRENSKÉ A OPRAVÁRENSKÉ TECHNOLOGIE

Obsahový okruh poskytuje žákům vědomosti a dovednosti potřebné pro zvládnutí problematiky provozu strojů a zařízení. Integruje učivo z oblasti vzdělávání matematického, přírodovědného, ostatního odborného vzdělávání a praktického vyučování. Navazuje přitom na poznatky získané předchozím vzděláváním v příslušném 3letém oboru vzdělání a doplňuje je tak, aby byly splněny stanovené výsledky vzdělávání na úrovni oboru zakončeného maturitní zkouškou. Všichni žáci by tak měli získat ucelený přehled o problematice strojírenské výroby a opravárenství a schopnost aplikovat tyto poznatky při zajišťování bezporuchového provozu strojů a zařízení v zemědělství nebo lesním hospodářství. Měli by být schopni běžné operace i prakticky provádět a vyhodnocovat jejich efektivnost.

V úvodní části okruhu si žáci zopakují zásady technického zobrazování a doplní si znalosti o strojních součástech a hlavních strojírenských technologiích, jakož i zásady péče o stroje a obecné postupy oprav strojů. Potřebná pozornost se věnuje také problematice renovace součástí a využití technické diagnostiky při provádění opravárenské činnosti. Významnou obsahovou částí okruhu je učivo týkající se oprav zemědělských strojů a zařízení a oprav lesnických strojů a zařízení, které se vyučuje ve vazbě na zvolené odborné zaměření.

V závěru okruhu si žáci také prohloubí znalosti o organizaci opravárenské činnosti. Naučí se využívat diagnostické metody a přístroje k zefektivnění péče o stroje a zařízení a ke snížení provozních nákladů, posuzovat technický stav strojů a rozhodovat o jejich dalším provozu. Nedílnou součástí opravárenské problematiky je dodržování pravidel bezpečnosti práce.

Teoretický základ všech uvedených oblastí učiva je průběžně rozvíjen prostřednictvím praktických činností procvičovaných při cvičeních a v rámci výuky praxe.