Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
41-45-M/01 Mechanizace a služby
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ
Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE
připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.
Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.
Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.
SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.
Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.
PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.
Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.
V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.
MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).
Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.
Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.
ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.
Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.
Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ
má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.
Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.
Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.
Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.
VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).
Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.
Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.
EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.
Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.
Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
ZEMĚDĚLSKÉ TECHNOLOGIE
Obsahový okruh zemědělské technologie umožňuje žákům aplikovat získané přírodovědné poznatky a poskytuje jim základní vědomosti a dovednosti potřebné pro pěstování rostlin a chov zvířat. Osvojí si základní principy uplatňované v technologických postupech pěstování rostlin, což je nezbytné pro pochopení konstrukce mechanizačních prostředků, jejich obsluhu, využívání a zabezpečení jejich provozu. Získají také nezbytné poznatky o technologii chovu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat potřebné k navrhování technologického vybavení staveb a jeho provozování. Žáci si uvědomí vliv zemědělské činnosti člověka na životní prostředí včetně globálních problémů zemědělské produkce spojených s ekologickými dopady. Cílem tedy je příprava odborníka chápajícího jak biologickou podstatu, tak i ekonomické a environmentální aspekty pěstování rostlin a chovu zvířat.
PRACOVNÍ STROJE A MOTOROVÁ VOZIDLA
První část tohoto okruhu navazuje na biologické a technologické znalosti žáků a vede k rozvoji jejich technického a ekonomického myšlení při volbě strojů pro různé technologické operace. Poskytuje všeobecný přehled o strojích a zařízeních, které jsou používány v současné době nejen v zemědělství, ale i v příbuzných oblastech, se kterými budou žáci při výkonu svého povolání přicházet do styku. Naučí se tyto stroje ovládat a seřizovat jejich pracovní i pohybová ústrojí. Seznámí se s praktickým provedením přenosů energie, hydraulickými systémy a automatizačním vybavením strojů a linek, včetně vazby na palubní provozní diagnostiku a počítačovou techniku.
Druhá část okruhu vybaví žáka kompetencemi nezbytnými k řízení samojízdných strojů a vozidel. Poskytne žákům odborné vědomosti o principech, funkci, konstrukci a vlastnostech motorových i připojených vozidel, včetně zásad jejich hospodárného využití. Žáci se seznámí s předpisy o provozu vozidel, se zásadami ovládání a údržby vozidla, s teorií a zásadami bezpečné jízdy i se zásadami zdravotnické přípravy. Učivo se vyučuje v souladu s platnými předpisy pro výcvik v řízení motorových vozidel (zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Žáci mají možnost složit příslušné řidičské zkoušky a získat řidičský průkaz pro skupiny T, B a C. Složení řidičských zkoušek však není podmínkou pro úspěšné absolvování daného oboru vzdělání.
Na teoretickou výuku navazuje soubor cvičení, která slouží k procvičování, opakování a upevňování vědomostí a k tvorbě dovedností a návyků žáků, při čemž je zajištěna možnost prohlubování těchto kompetencí v učební i odborné praxi.
STROJÍRENSKÉ A OPRAVÁRENSKÉ TECHNOLOGIE
Technické znázorňování, tvořící část náplně tohoto okruhu, naučí žáky technicky myslet a vyjadřovat technickou myšlenku graficky. Učivo navazuje na základní poznatky z oblasti výpočetní techniky a databázových systémů. Žáci se seznamují i s využíváním kreslicího programu CAD jako nástroje pro kreativní práci.
Obsahový okruh poskytuje žákům vědomosti a dovednosti potřebné pro zvládnutí problematiky provozu strojů a zařízení. Integruje učivo z oblasti vzdělávání matematického, přírodovědného, ostatního odborného vzdělávání a praktického vyučování. Umožňuje žákům souhrnně se seznámit s problematikou technologie strojírenské výroby a opravárenství.
Žáci získají poznatky o přípravcích, měřidlech a metodách měření základních fyzikálních a technických veličin, o zkouškách mechanických vlastností kovů, zkouškách defektoskopických, o zkouškách provozních materiálů a o zkouškách strojů. Osvojí si systém péče o stroje a motorová vozidla a zabezpečení opravárenské a servisní činnosti. Naučí se provádět demontážní, montážní a seřizovací úkony. Zvládnou renovační metody a do značné míry budou schopni je i prakticky provádět a vyhodnocovat jejich efektivnost a vhodnost.
Významnou tematiku představuje učivo týkající se svařování. V případě, že se škola zaměřuje především na problematiku opravárenství, je dána možnost rozšířit odbornou způsobilost žáků tak, aby byli připraveni pro složení svářečských zkoušek pro hlavní druhy svařování (složení těchto zkoušek není podmínkou pro úspěšné ukončení studia daného oboru). Žáci se dále seznámí s organizací opravárenské činnosti. Naučí se využívat diagnostické metody a přístroje k zefektivnění péče o stroje a zařízení a ke snížení provozních nákladů, posuzovat technický stav strojů a rozhodovat o jejich dalším provozu. Součástí problematiky je dodržování pravidel bezpečnosti práce.
Teoretický základ všech uvedených oblastí je rozvíjen prostřednictvím praktických činností procvičovaných při cvičeních a v rámci učební i odborné praxe.