Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

41-54-H/01 Podkovář a zemědělský kovář

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. května 2009, č. j. 9325/2009-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

učí žáky výstižně a správně komunikovat (sdělovat myšlenky) ústně i písemně, a to především v často se vyskytujících životních a pracovních situacích. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Pracují s texty různého charakteru, aby si upevnili a zlepšili čtenářské dovednosti a uměli pracovat s informacemi. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence – myslí se tím schopnost učit se, pracovat na své budoucnosti, žít s jinými lidmi atp.

Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy.

Součástí českého jazyka je i budování základní mediální gramotnosti žáků. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům (programům televize, rozhlasu, k internetu, tisku,…), schopnost hledat si v nich hodnotnou zábavu nebo poučení a nenechat se jimi ovládat.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin lidí), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a kultuře jiných národů.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se setkají s jedním cizím jazykem ve výuce a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělávání. Pouze v oboru vzdělání kuchař-číšník je zařazen i druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí jen na nejzákladnější úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

vede žáky k porozumění společnosti, v níž žijí, aby se do ní dovedli dobře začlenit, a k porozumění politice, aby ji dokázali v zájmu svém a v demokratickém smyslu ovlivnit. Doplňuje jejich nejpotřebnější poznatky o právu a hospodářství, učí je rozlišovat dobro od zla a rozhodovat se uvážlivě a odpovědně. Vysvětluje jim, co pro ně znamená demokracie, jaké má zásady, co od nich demokratické jednání vyžaduje, jak mohou hájit svá práva nebo jaké jsou jejich občanské i lidské povinnosti.

Vede žáky k tomu, aby neměli předsudky vůči jiným lidem, národům, rasám, náboženstvím atp. Učí je uvážlivě nakládat s penězi a řešit jejich finanční a sociální záležitosti (finanční gramotnost). Cvičí dovednost žáků orientovat se v nabídce masových médií (tisk, rozhlas, televize, internet), kriticky k nim přistupovat a nenechat se jimi ovládat (mediální gramotnost).

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody, využívat přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromí, tak hlavně v budoucí profesi. Vede žáky k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se z fyzikální, chemické a biologicko-ekologické složky.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, ale v RVP všech oborů vzdělání kategorie H je uvedena jen jedna, a to nejnižší úroveň jednotlivých složek přírodovědného vzdělávání. Pokud obor vzdělání vyžaduje v některé ze shora uvedených složek hlubší vzdělání, předpokládá se, že škola v příslušném ŠVP rozšíří přírodovědné vzdělávání na potřebnou míru.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na potřebnou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit praktické problémy, rozvíjí schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat s finančními prostředky (vytváří jejich finanční gramotnost).

Matematické vzdělávání je předpokladem pro případnou budoucí rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ matematického vzdělávání, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejich žáků v odborných vyučovacích předmětech.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky rozumět kráse v jejích nejrůznějších podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k hodnotám lidské práce a k talentu, který je obsažen v umění. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění a dobrou zábavu od té nabídky, která lidi neobohacuje, naopak jim může výrazně uškodit.

Základem obsahů vzdělávání je především umělecká literatura a práce s textem; žáci se učí vyjadřovat své prožitky, interpretovat texty (vyjadřovat se k jejich obsahové i formální stránce a k různým souvislostem textů).

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

si klade za cíl vybavit žáky co nejlépe poznatky důležitými pro preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, vést je ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Vzdělávání pro zdraví zahrnuje jednak vlastní tělesnou výchovu a sport, jednak vědomosti a dovednosti týkající se péče o zdraví: biologie člověka, zdravá výživa, prevence onemocnění, apod. Pozornost se věnuje také výchově proti závislostem a proti médii prosazovanému obrazu lidské krásy, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitou součástí této oblasti vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě dbát na bezpečnost při jakékoli činnosti a být odpovědní za své jednání, aby neohrozili vlastní zdraví i zdraví druhých osob.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

poskytne žákům základní odborné znalosti z oblasti ekonomiky, které jim umožní efektivní jednání a hospodárné chování. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si ekonomický způsob myšlení.

Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

ZEMĚDĚLSKÉ TECHNOLOGIE

Žáci se v tomto okruhu seznámí se zásadami pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat v takovém rozsahu, aby správně chápali potřeby zemědělské výroby a její nároky na zemědělské stroje a zařízení. Obsahový okruh současně vytváří základ pro navazující okruhy Podkovářství a Strojírenské a opravárenské technologie. Vazba na problematiku podkovářství vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost obecným základům chovu hospodářských zvířat a technologiím jejich chovu, zejména pak koní a jejich welfare. Pro výuku opravárenských technologií se naopak zdůrazňují specifické podmínky, v nichž pracuje zemědělská technika, a z toho vyplývající zvýšené požadavky na udržování její provozní spolehlivosti.

PODKOVÁŘSTVÍ

Obsahový okruh má za úkol vytvořit základy podkovářské kvalifikace v návaznosti na chovatelské poznatky získané v okruhu Zemědělské technologie. Technická složka podkovářské problematiky navazuje zejména na učivo okruhu Strojírenské a opravárenské technologie o tepelném zpracování kovů a plastů s aplikací na úpravu a výrobu podkov. Žáci se v tomto okruhu seznámí zejména se systémem a zásadami péče o koně a skot, aby byli schopni odborně přistupovat ke zvířatům, ošetřovat a udržovat kopyta koní a paznehty hospodářských zvířat, aby tím mohli příznivě působit na zdravý stav končetin zvířat a podporovat tak pomocí korektury a podkování jejich kopyt výkonnost jejich pohybového aparátu. Jsou tím vychováváni k odpovědnosti za výsledky své práce, hospodárnosti a šetrnému zacházení především se zvířaty, ale i s nástroji, materiálem a používanými zařízeními.

Při výuce se klade důraz na praktickou stránku podkovářských činností. Žáci se naučí správně provádět jednotlivé technologické postupy, přípravu a organizaci pracoviště. Získají tak nejen potřebné pracovní návyky, ale i spolupracovat s majiteli koní a veterinárními lékaři.

STROJÍRENSKÉ A OPRAVÁRENSKÉ TECHNOLOGIE

Učivo obsahového okruhu seznamuje žáky se základními technickými materiály a jejich vlastnostmi, tříděním, označováním a zkoušením a s možnostmi technologického zpracování především kovů a plastů. Naučí se číst a zhotovovat výkresy jednoduchých strojních součástí, osvojí si práci s příslušnými technickými normami. Seznámí se s významem, funkcí a charakteristikou základních strojních součástí a mechanismů a s možnostmi jejich použití. Osvojí si odbornou terminologii.

Dále se seznámí se základními technologickými postupy obrábění kovů, výroby součástí a oprav strojů a zařízení. Jde především o měření, ruční zpracování kovů, strojní obrábění, tepelné zpracování a tváření kovů za tepla, demontáže a montáže, svařování plamenem a elektrickým obloukem, jednoduché opravy motorových vozidel a opravy strojů a zařízení pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat s využitím diagnostických metod a renovačních postupů.

V zájmu dosažení kvalifikovaného používání opravářských postupů žáci současně získají znalosti o konstrukci a správném seřizování nejdůležitějších mechanizačních prostředků, aby byla zajištěna požadovaná funkce a provozní spolehlivost této techniky.

Cílem obsahového okruhu je naučit žáky pracovat se systémem péče o zemědělskou techniku, aby byli schopni udržovat a obnovovat na optimální úrovni provozní spolehlivost strojů při minimalizaci nákladů na jejich opravy. Žáci se tím vychovají k odpovědnosti, hospodárnosti a šetrnému zacházení se stroji a zařízeními.

Vzhledem k odborné orientaci oboru vzdělání je však hlavní pozornost věnována problematice kovářství a jeho využití při opravách zemědělské mechanizace.

Obsah okruhu je zaměřen především prakticky. Žáci se naučí uplatňovat správné postupy ošetřování, údržby a oprav strojů a zařízení. Osvojí si přípravu a organizaci pracoviště, naučí se stanovit vhodný technologický postup prací. Získají potřebné pracovní návyky, naučí se spolupráci v pracovním týmu a odpovědnosti za výsledky své práce. Osvojí si základní způsoby ručního zpracování technických materiálů a strojního obrábění, tváření kovů za tepla a za studena, lepení, pájení a svařování kovů a hlavní metody renovace součástí. Získají dovednosti potřebné pro správnou demontáž a montáž mechanismů, částí i funkčních celků strojů a zařízení. Hlavní pozornost je věnována získání dovedností souvisejících s opravami širokého sortimentu zemědělských strojů a zařízení jak pro pěstování rostlin, tak pro chov hospodářských zvířat. Jde přitom zejména o využití metod tepelného zpracování kovů a plastů nejen při opravách, ale i při zpracování podkov a výrobě nářadí.

Do obsahového okruhu je začleněna také problematika řízení motorových vozidel související s učivem o jejich opravách a údržbě. Vyučuje se podle platných předpisů pro získání řidičského oprávnění skupin T, B a C (zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Žáci mají možnost složit příslušné řidičské zkoušky a získat řidičský průkaz pro uvedené kategorie vozidel. Složení řidičských zkoušek však není podmínkou pro úspěšné absolvování daného oboru vzdělání.

Výuka svařování se realizuje podle platných předpisů v rozsahu zvoleného základního kurzu pro svařování elektrickým obloukem nebo plamenem, řezání kyslíkem nebo pájení natvrdo (jen zaškolení) tak, aby žáci byli odborně připraveni ke složení příslušné svářečské zkoušky. Získání odpovídajících certifikátů však není podmínkou pro konání závěrečné zkoušky v daném oboru vzdělání.