Vzdělávací program: 68-42-N/02 Krizové řízení
Obor vzdělání: 68-42-N/.. Bezpečnostně právní činnost
Škola: TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, s. r .o., Hovorčovická 1281, Praha 8
Charakteristika vzdělávacího programu
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program Krizové řízení odráží současné a budoucí potřeby společnosti. Vychází z poznání, že zajištění bezpečnosti ČR zahrnuje opatření k zajištění obrany státu proti vnějšímu vojenskému ohrožení, k zajištění ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, k zajištění ochrany ekonomiky a k zajištění ochrany obyvatelstva před následky živelních a lidskou činností způsobených pohrom, včetně násilných společenských konfliktů. Stát k zajištění své vlastní bezpečnosti a bezpečnosti vlastních orgánů vytváří tzv. bezpečnostní systém. Tento bezpečnostní systém je vytvářen a budován v souladu s ústavním pořádkem ČR a jeho základními prvky jsou ústavní činitelé a instituce. Bezpečnostní systém lze konkrétně definovat jako soustavu:
· správních orgánů,
· orgánů územních samosprávných celků,
· ozbrojených sil,
· ozbrojených bezpečnostních sborů,
· havarijních služeb,
· právnických a fyzických osob a jejich vzájemných vazeb a činností zabezpečujících koordinovaný postup umožňující naplnění základních povinností státu při zajištění
· svrchovanosti a územní celistvosti republiky,
· ochrany demokratických základů státu,
· ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot obyvatel.
Zajištění bezpečnosti vychází z jejího komplexního pojetí a zahrnuje jak potřeby plánování, tak potřeby řízení za mimořádných nebo krizových situací, kdy jsou aktivizovány mechanismy krizového řízení.
Přijetí a realizace tohoto vzdělávacího programu přispěje především k personálnímu posílení a zvýšení odborné úrovně činnosti vybraných složek soustavy bezpečnostního systému.
Cílem vzdělávacího programu je připravovat studenty na profesní a lidské zvládání tohoto významného společenského úkolu, a to jak na úseku prevence mimořádných událostí, tak i v následujících obdobích činnosti krizového managementu.
Vzdělávací program Prevence kriminality také prohlubuje a zvyšuje kvalifikaci, kterou TRIVIS poskytuje absolventům, kteří získávají střední vzdělání s maturitní zkouškou ve vzdělávacím programu 68-42-M/002 Veřejnoprávní ochrana na svých středních školách v Praze, Ústí n. L., Karlových Varech a Vodňanech.
Odlišnosti vzdělávacího programu Krizové řízení od středního vzdělávání se projevují především v obsahu, metodách, odborné úrovni a organizaci vzdělávání. Obsah vzdělávání je odvozen ze zkušeností a profesních diagramů odběratelských organizací absolventů a je zaměřen na profesní přípravu jejich specialistů a vedoucích pracovníků.
Ve srovnání se středním odborným vzděláním obdobného charakteru vzdělávací program obsahuje řadu dalších odborných předmětů, jimž předcházejí nezbytné propedeutické předměty. Jsou kombinovány středoškolské a vysokoškolské metody výuky, jsou využívány také vysokoškolské učebnice a doplňková literatura. Organizace vzdělávání a jeho zabezpečení i hodnocení výsledků vzdělávání studentů se blíží vysokoškolskému způsobu.
Odborná úroveň problémů, kritičnost k přejímaným poznatkům a procedurám, aktivní přístup ke vzdělávání jsou zaručeny i tím, že vyučujícími jsou převážně specialisté s dlouholetou akademickou vědeckou a pedagogickou praxí a odborníci z praxe.
Rozdíl od vysokoškolského bakalářského studia – např. na Policejní akademii ČR – spočívá především v charakteru a rozsahu studia s akcentem na praktickou složku přípravy.
Vstupní předpoklady studentů:
Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří:
· získali střední vzdělání s maturitní zkouškou,
· podali přihlášku ke vzdělávání pro přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem,
· při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí a zájmů,
· splnili podmínky přijímací zkoušky stanovené v souladu s rámcovými vzdělávacími programy středních škol, byla-li stanovena,
· doloží potvrzení zaměstnavatele, že jim bude umožněna účast na konzultačních soustředěních dálkové formy vzdělávání,
· podepíšou Smlouvu o poskytnutí vyššího odborného vzdělávání za úplatu.
Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu zásady přijímacího řízení, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah i další podmínky přijetí ke vzdělávání.
Uchazeč, který u maturitní zkoušky dosáhl známkového průměru do 1,5, nemusí absolvovat přijímací zkoušku.
Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.
Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“).
Vzdělávací program Krizové řízení se skládá z všeobecné, odborné a praktické přípravy, zahrnuje cizí jazyk, obecný teoretický základ (Filosofie a etika, Sociologie, Přírodovědné základy, Ochrana životního prostředí), odborné předměty (Právo, Psychologie, Management a podnikání, Krizové řízení a integrovaný záchranný systém, Ochrana obyvatelstva, Živelní pohromy, Průmyslové havárie, Informační podpora krizového řízení, Krizové a havarijní plánování, Požární ochrana a prevence, Prevence kriminality, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci), praktickou přípravu (Základy zdravotnické přípravy, Kynologie, Základy administrativy, Topografie, Technická podpora KŘ, Detekce nebezpečných chemických látek, Prostředky ochrany obyvatelstva, Praktické řešení mimořádných situací) a odbornou praxi.
Všeobecnou složku vzdělání tvoří především cizí jazyk a teoretický základ. Tato složka vzdělání rozvíjí vědomosti a dovednosti potřebné k tomu, aby absolvent:
· ovládal cizí jazyk natolik, aby byl schopen v něm komunikovat běžně společensky i odborně ve svém oboru, aktivně a dobře ovládal jeho mluvenou i písemnou formu, aby byl schopen sledovat, analyzovat a interpretovat odbornou cizojazyčnou literaturu svého oboru i oborů příbuzných, aby dokázal využívat moderní informační technologie;
· se uměl orientovat ve filosofických, sociologických a etických problémech společnosti, aby se nepřestával, uprostřed práce a každodenních starostí, tváří v tvář velkým dějinným převratům, ale i mimořádným událostem a katastrofám naší doby, pokoušet o samostatné myšlení, rychlou orientaci a tím dokázal problémy nejen formulovat, ale i účinně řešit, aby neztrácel schopnost poznávat v druhém člověka a empaticky se do něho vžívat,
· měl úctu k zákonům, ke všemu živému, což je základem morálky, a dokázal přemýšlet o právu a bezpráví, o svobodě, dobru a zlu, o vypořádávání se člověka se sebou samým, o etických zásadách své profese a tyto zásady dodržoval;
· znal základní sociologické přístupy analýzy soudobé společnosti a porozuměl jejímu uspořádání a fungování (sociální struktura, charakteristika sociálních jevů, procesů a vztahů, zejména vztahy mezi jednotlivcem – jako sociální bytostí, utváření jeho pozice, role, statusu – skupinou a celou společností – její dynamikou a přeměnami), procesům socializace člověka, jejím etapám, problémům, utvářením postojů a vědomí,
· se uměl orientovat v činnosti základních institucí a organizací společnosti (rodina, pracovní organizace, jejich sociální systémy),
· porozuměl a uměl se orientovat v základních typech lidského chování včetně sociální deviace a patologie (rasismus, extremismus, terorismus) a další společensky negativní jevy v krizových situacích (davové chování), znal hlavní formy a způsoby vysvětlování těchto jevů,
· znal a uměl používat hlavní sociologické metody a techniky získávání, zpracování a hodnocení sociálních informací,
· uměl uplatňovat získané poznatky (včetně kritického myšlení) v budoucí profesi;
· dosáhl nezbytných úrovní znalostí v matematice, fyzice a chemii, potřebných pro navazující výuku některých dalších odborných vyučovacích předmětů, především Průmyslových havárií a Živelních pohrom;
· se vyznal v základech ochrany životního prostředí, příslušných právních předpisech a požadavcích na environmentálně orientované řízení podniku či regionu, zejména jeho bezpečnostní aspekty.
Odborná složka vzdělání rozvíjí vědomosti a dovednosti potřebné k tomu, aby absolvent:
· měl dobré znalosti práva, aby pochopil význam práva v demokratickém státě, právní vědomí a dodržování zákonů, aby se naučil rozlišovat druhy právních norem, právních vztahů a skutečností, aby získal přehled o systému práva a systému státu, učlenění státu a formách vlády,
· z ústavního práva aby znal a pochopil dělbu moci ve státě, získal vědomosti o ustanoveních v Ústavě, dobře znal základní lidské svobody, práva a povinnosti, a to vše z důvodů respektování a uplatnění ve své profesi
· měl znalosti vybraných celků občanského, obchodního, živnostenského a pracovního práva, které jsou nezbytné pro chod a právní orientaci při vykonávání preventivní činnosti v soukromé sféře, ve výrobních a obchodních podnicích, v peněžních ústavech apod., ale i ve státní správě a samosprávě, aby měl orientační schopnost a uměl zvládat problémy v těchto odvětvích na úseku preventivní činnosti
· ve své profesi bezvadně ovládal znalosti vybraných otázek trestního práva hmotného (základy trestní odpovědnosti s akcentem na nutnou obranu v krajní nouzi, skutkové podstaty trestných činů proti majetku a proti zdraví lidí) a trestního práva procesního (zásady trestního řízení, obviněný, poškozený, zajištění osob a věcí, dokazování, vyšetřování trestných činů), aby zaměřil zvláštní pozornost na odpovědnost mládeže za protiprávní činy a řízení v trestních věcech mladistvých a osob mladších patnácti let,
· ovládal vybrané části správního práva s požadavkem dobrého zvládnutí systému organizace, postavení a činnosti státní správy a samosprávy, aby zvládl problematiku správního řízení, znal rozlišení správních deliktů a přestupků, jejich zařazení a odlišení od trestných činů a právních norem majících úzký vztah o ochraně osob a majetku před mimořádnými událostmi, znal vybraná ustanovení zákonů o Policii ČR, Bezpečnostní informační službě, Obecní policii, Hasičském záchranném sboru, Záchranné službě, zákona o utajovaných skutečnostech, zákona o ochraně osobních údajů;
· přispíval k sebevýchově, zvládání běžných i náročných životních situací, a uměl zvládnout zásady správné komunikace a umění jednat s lidmi se zaměřením na zátěžové situace, měl přehled o možných stresových a konfliktních situacích při výkonu služby a způsobech jejich zvládání, aby porozuměl zvláštním psychickým stavům,
· znal způsoby řešení problémů, konfliktů a konfliktních situací, přirozených vyrovnávacích strategií a mechanismů spojených se stresem a zátěží a zvládnout tak odbornou pomoc v krizi;
· aby mohl řídit práci podřízených i nových pracovníků, ovládal psychologicko-pedagogické základy učení dospělých, ovládal vzdělávací procesy po stránce obsahové i didaktické, aby mohl nacvičovat adekvátní formy chování a jednání pracovníků krizového řízení a ochrany obyvatelstva v modelových situacích;
· si dokázal osvojit problematiku tvorby pracovních týmů, vytváření synergického efektu, rozhodování, plánování, řízení implementace, vedení lidí a řízení lidských zdrojů, komunikace, kontroly a informačních systémů, ale také etiku a kulturu podnikání;
· pochopil význam a podstatu činnosti orgánů krizového řízení a jednotek IZS v krizových situacích,
· se seznámil s druhy rizik, krizových stavů a situací a se specifickými požadavky na lidského činitele,
· ovládl zásady výstavby integrovaného záchranného systému /IZS/ a seznámil se s úkoly jednotlivých složek tohoto systému i principy koordinace jejich činnosti;
· pochopil význam ochrany obyvatelstva při zmírňování následků přírodních pohrom a dalších mimořádných událostí,
· ovládl základy praktické manipulace se všemi technickými prostředky, používanými v krizovém řízení a ochraně obyvatelstva;
· byl podrobně seznámen se všemi druhy živelních pohrom, zvládl způsoby jejich předvídání a snižování možných nebezpečí (pokud je to reálné), postupy provádění záchranných prací a koordinace nasazených sil a prostředků, způsoby evakuace, ubytování a zásobování postižených osob, překonávání a odstraňování následků a škod a obnovování normálního života v regionu;
· poznal všechny reálně hrozící antropogenní mimořádné události, zejména průmyslové havárie, možnosti jejich předvídání, způsoby realizace preventivních opatření k jejich minimalizaci a racionální řešení vzniklých krizových situací;
· byl připraven na plnění svých profesních úkolů i v podmínkách krizového řízení a ochrany obyvatelstva za mimořádných situací, kdy musí být realizována preventivní opatření proti zvýšenému nebezpečí krádeží, rabování, zpronevěr, podvodů aj.;
· se uměl orientovat v právních předpisech týkajících se požární ochrany a prevence,
· dokázal zatřídit pracoviště právnických a podnikajících fyzických osob podle míry požárního nebezpečí (bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím) a určit riziková pracoviště, která mohou být cílem útoku kriminálních živlů k útoku proti osobám a majetku,
· znal problematiku požární bezpečnosti staveb, třídění stavebních hmot a změn jejich vlastností při požáru (odolnost, hořlavost),
· znal proces hoření, hořlaviny, třídy požárů, hasební účinky jednotlivých hasiv, princip činnosti a ovládání věcných prostředků PO (přenosných hasicích přístrojů) i požárně bezpečnostních zařízení (elektrická požární signalizace, polostabilní a stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla i pro zásobování požární vodou, vyznal se v problematice elektrických zařízení, způsobech ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny, elektrického ručního nářadí a spotřebičů z hlediska požární ochrany,
· uměl stanovit opatření při provádění činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím (manipulace s otevřeným ohněm, manipulaci s hořlavými kapalinami, svářečské práce),
· zvládl provedení prvních opatření po vzniku požáru nebo výbuchu (řízení evakuace osob a důležitých materiálů, zahájení hasebního zásahu, přivolání pomoci …);
· uměl zvolit optimální způsob ochrany zdraví pracovníků;
Praktická příprava plánovitě a cílevědomě pěstuje a rozvíjí dovednosti, návyky, rutinu a pohotovost k automatickému i reflexivnímu zásahu, a to správně provedenému z aspektů právních, psychologických i taktických, zejména:
· ve znalosti zásad radioprovozu a využívání GSP přístrojů;
· ve zdravotní přípravě a poskytování první pomoci zraněným osobám;
· ve služební kynologii, tj. práci se služebním psem;
· v práci s mapou a plány s využitím základních topografických poznatků;
· ve zpracování písemných dokumentů (hlášení, protokolů, formulářů, žádostí apod.), souvisejících s administrativou a evidencí na úseku krizového řízení a ochrany obyvatelstva s využitím výpočetní techniky;
· v ochraně obyvatelstva na úrovni jejího výkonu i řízení;
· v umění komunikace s lidmi všech věkových kategorií za krizových vyhrocených situací;
· v používání a vyhodnocování přístrojů k detekci nebezpečných chemických látek a zdrojů ionizujícího záření;
· v ovládání základních prostředků individuální ochrany obyvatelstva.
Nedílnou a nezastupitelnou součástí praktické přípravy je tříměsíční odborná praxe. Studenti absolvují tuto praxi na pracovištích, jejichž činnost odborně souvisí s krizovým řízením a ochranou obyvatelstva (krajské či městské úřady, HZS, ZZS), případně na pracovištích špičkových odborných institucích v oboru (SÚJB, SZÚ, Dekonta atd.), pracovištích Policie ČR, městských a obecních policií atd.
Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví v souvislosti s konáním odborných praxí jsou řešeny ve „Smlouvě o zajištění odborné praxe studenta Vyšší odborné školy“, kterou škola uzavírá s jednotlivými organizacemi.
Studenti vykonávají tuto praxi za odborného vedení zkušených pracovníků.