Vzdělávací program: 68-43-N/08 Public Relations
Obor vzdělání: 68-43-N/.. Veřejnosprávní činnost
Škola: Škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Vyšší odborná škola, Střední odborná škola, Gymnázium, s.r.o., Michelská 12, Praha 4
Charakteristika vzdělávacího programu
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Procesy globalizace, zejména vytváření a strukturalizace nadnárodních hospodářských, bezpečnostních, sociálních i politických seskupení a vztahů, reprezentovaných v euroregionu především Evropskou unií a paktem NATO, vytvořily ve struktuře lidských zdrojů nový typ profesní orientace a uplatnění. Jeho základem a specifikou jak v oblasti vnějších, tak i vnitřních vztahů jsou obory komunikace (nověji komunikačních vztahů) , respektive vysoká míra znalostí, dovedností a dlouhodobě kultivovaná schopnost v ovládání metod, postupů, prostředků a technik v oblasti zejména interpersonálních a interinstitucionálních vztahů, formálních i neformálních vztahů subjektů občanské společnosti, včetně vztahů s veřejností.
Cílem vzdělávání a hlavním obsahem vzdělávacího programu je specifická odborná příprava personálu, který bude schopen zajišťovat a tvůrčím způsobem napomáhat žádoucímu rozvoji nebo restrukturalizaci výše zmíněných procesů, respektive taková výchova kvalifikovaných specialistů, kteří pomocí odpovídající míry odborných znalostí a dovedností budou schopni generovat procesy zavádění nového obsahu a kvality do činností a výkonu funkcí veřejnoprávních orgánů, institucí a zprostředkovaně i do hospodářské a sociální sféry, v nadnárodním a národním měřítku, ve formálních i neformálních skupinách, respektive segmentech občanské společnosti. A to jak ve vazbě na naše hlubší zapojování do NATO, tak zejména v souvislosti s naším fungováním v rámci Evropské unie a jejích struktur a v rámci otevřeného evropského regionu.
Teoretická i praktická příprava sleduje podstatný rozvoj tvůrčího myšlení, samostatnosti v jednání a týmové práci, v ovládání specifických dovedností a činností zejména v oborech komunikace (včetně jazykové), v ekonomice a řízení, přiměřeně v orientaci v právních a jiných normách a při získávání dalších profesně specializačních znalostí a dovedností ve zvolených vědních disciplínách a oborech s důrazem na oborovou specializaci studia.
Charakteristika vzdělávacího programu
Obsah a formy studia jsou tvořeny soustavou společenskovědních a odborných předmětů, jazykovou přípravou, modelovým a praktickým tréninkem ve formě cvičení a výkonem praxe. Východiskem vzdělávacího procesu jsou soubory poznatků z oblasti společenskovědních oborů, zejména těch disciplín, jejichž výukou se vytváří obecná osobnostní způsobilost absolventů všech zaměření vzdělávacího programu.
Jsou jimi zejména:
a) rozsáhlý všeobecný rozhled a kulturní přehled,
b) specifické poznatky z historie,
c) fundovaná politická a ekonomická orientace,
d) vysoká míra komunikativních schopností, založená na poznatcích filozofických, psychologických a sociologických vědních oborů,
e) osvojení si etických a estetických norem včetně protokolárních způsobů chování a vystupování,
f) vysoká míra právního vědomí, sociálního cítění a kompetence, respektování životního prostředí.
Obecná profesní způsobilost je dotvářena náročnou jazykovou přípravou, obohacenou o precizovanou odbornou terminologii a frazeologii a prakticky zaměřené vzdělání a výcvik v oblasti užití moderních komunikačních technologií a techniky, zejména počítačů. Významnou součást procesu tvoří oborově specifikovaná právní nauka.
Odbornou součást obsahu vzdělávacího procesu reprezentují systémově koncipované řetězce povinných a výběrových a volitelných odborných předmětů. Jejich kombinace, rozsah a odborná či teritoriální specifika určuje zaměření vzdělávacího programu. Povinný řetězec odborných předmětů je stanoven učebním plánem.
Volbou zaměření a možností jeho vnitřní modifikace se již v průběhu studia vytváří vhodná báze pro flexibilní reakce vzdělávacího systému na dynamiku vývoje makro i mikroprostředí, což má v oblastech mezinárodních, ale i vnitřních a komunikačních vztahů svébytný význam.
Systém je připraven velmi operativně reagovat na:
a) změny vztahů a norem,
b) společenskou objednávku (specifická zadání ze strany správních orgánů, integrovaných soustav, dalších domácích i zahraničních institucí),
c) změny požadavků trhu práce (např. ve smyslu nových požadavků na profesní způsobilost personálu v globalizovaných podmínkách),
d) osobnostní potenciál studentů, resp. na modifikaci vývoje jejich profesní přípravy (z hlediska schopností, motivace, talentu, zájmu).
Aplikace poznatků a osvojování si dovedností se realizuje prostřednictvím simulace i skutečného, v praxi probíhajícího výkonu činností při fungování veřejně správních a hospodářských institucí. Praktické zkušenosti studenti získávají a upevňují si je zejména v rámci řízené i dobrovolné odborné praxe. K jejich prohlubování může docházet také formou realizace praktických mimoškolních aktivit, například formou zakládání zpravidla simulovaných studentských firem. Škola pro tyto a další podobné aktivity má vytvořeny systémové předpoklady.
Součástí vzdělávacího programu jsou v rámci stanovených předmětů individuální a týmová zadání úkolů, zaměřených zejména na:
a) zpracovávání odborných alternativně postupových prací, referátů a případových studií,
b) analýzy reálných, hromadných, dlouhodobých, aktuálních procesů a jevů,
c) rozbory zaměřené na interpretaci a vyhodnocení zkoumaných jevů,
d) nácviky dovedností komunikace ( modelové situace přímého dialogu, oslovení veřejnosti, specifika zejména diplomatických jednání apod.),
e) procvičování nebo skutečná realizace organizačních, řídících, personálních i věcně zaměřených činností, týkajících se zabezpečování protokolárních aktů, konferencí, různých společenských akcí, slavnostních či jiných událostí, diplomatických a jiných jednání, uzavírání protokolů, smluv, tvorbu dokumentů aj.,
f) organizování a provádění marketingových a dalších průzkumů či šetření, výstav, kampaní, prezentací aj.,
g) ovládání týmové práce,
h) řešení konkrétních správních případů a rozhodnutí.
V simulovaných situačních zadáních či úkolech a v praxi mají studenti možnost vyzkoušet si role přímých účastníků výše popsaných činností, a to od řadových až po řídící.
Zadání a praktické úkoly mají charakter semestrálních, resp. ročníkových prací. Sledují realitu a její vývoj zpravidla v dlouhodobějším kontextu. To nevylučuje možnost zpracování operativních zadání, např. formou expertního stanoviska k aktuální události. Při zadávání i zpracování úkolů jsou preferována zejména praktická řešení a soudobá realita.
V průběhu studia musí student ve stanovených termínech splnit podmínky stanovené učebním plánem, školním řádem pro jednotlivá období a ročníky studia.
Základním principem, užitým ve výuce všech předmětů, je návaznost probírané látky na předchozí úroveň znalostí studentů a dělení hodin vybraných předmětů. Při tom se uplatňuje i hledisko, že skupiny mají být složeny ze studentů s vyšší či základní požadovanou úrovní znalostí (platí zejména ve výuce jazyků). V této otázce sehrává významnou roli učitel, který rozhodne o tom, jakým tempem, případně kterou část osnovy předmětu může rámci stanoveného limitu nahradit výukou jiné látky, zpravidla rozšiřující a náročnější látky.
Vzdělávací program je uspořádaný do modulů a rozdělený na povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.
Zahrnuje:
1. modul společenskovědního základu,
2. modul komunikativní,
3. moduly oborového základu,
4. moduly oborové specializace.
Modul společenskovědního základu zahrnuje předměty, ve kterých se vytvářejí předpoklady pro oborově specializované vzdělávání, v němž jsou zprostředkované poznatky uplatňovány a dále rozvíjeny, konkretizovány a specializovány. Předmětovou skladbou modulu se vytváří báze pro širší kulturní, politickou, ekonomickou a právní erudici studentů a společenskovědní základ pro profesní zvládnutí hlavní složky vzdělávacího procesu, kterou jsou obory a techniky interpersonální a interinstitucionální komunikace. Náplň tvoří předměty psychologie, sociologie, filozofie, česká a světová kultura, moderní dějiny, politologie a etiketa a společenský protokol. Jedná se o předměty povinné.
Modul komunikativní je druhým v podstatě společným blokem pro všechna zaměření. Základem komunikativního modulu jsou cizí jazyky a komunikace v nich, výpočetní technika a komunikační technologie. Jeho součástí je také rétorika a stylistika. U cizích jazyků se předpokládá, že tzv. prvním cizím jazykem je jazyk anglický, druhým a třetím cizím jazykem bude některý z dalších světových jazyků, zejména jazyk německý, francouzský, španělský, ruský, italský apod. Komunikace v cizích jazycích stejně jako komunikační technologie jsou ve vyšších ročnících obsahově orientovány v souladu se zvoleným studijním oborem a s jeho profilací. Kromě druhého a třetího cizího jazyka se jedná o předměty povinné, druhý a třetí cizí jazyk jsou povinně volitelné. Druhý a třetí cizí jazyk se stanoví podle zájmu a předpokladů studentů a podle možností školy. Pro vyučování tomuto jazyku se použije učební osnova platná ve čtyřletém denním studiu SOŠ, upravená podle výchozí úrovně jazykových znalostí studentů. Tyto úpravy jsou v kompetenci ředitele školy.
Modul oborového základu navazuje na modul společenskovědního základu a modul komunikativní. Získané vědomosti i dovednosti se soustavně uplatňují a dále rozvíjejí, konkretizují a specializují. V modulu se současně vytvářejí předpoklady pro užší profilaci v navazujícím bloku oborové specializace a pro následné celoživotní studium absolventů. Vytvářejí ho zejména předměty česká a světová ekonomika, české a mezinárodní právo, mezinárodní vztahy a instituce, public relations, statistika a zpravodajství, systémy komunikace. Jedná se o předměty povinné.
Modul oborové specializace zahrnuje volitelné řetězce předmětů, které orientují a konkretizují odborné zaměření studenta. Součástí tohoto modulu jsou proto ve větší míře i volitelné předměty, seminář k absolventské práci a odborná praxe. Ve vazbě na moduly předcházející vytvářejí prostor pro modifikace obsahu studia v závislosti na společenské potřebě a dávají studentům možnost volby podle jejich zájmu. Škole tyto moduly poskytují možnost výrazně ovlivňovat připravenost studentů na vstup do praktického života a reagovat na aktuální i perspektivní potřeby trhu práce. Jedná se o volitelné a výběrové předměty, které rozvíjejí odbornou složku vzdělání Příkladem výběrových předmětů jsou předměty public relations seminář, reklamní a marketingová komunikace, mediální komunikace, počítačová grafika a prezentace, personalistika, konverzace v cizím jazyce, aplikovaná psychologie a sociologie apod.
3.3 Organizace výuky
Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.
Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.
Vyučovací hodina trvá 45 minut, konzultační hodina trvá 45 minut. Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí.
Výuka probíhá podle učebního plánu, kde je uveden způsob hodnocení jednotlivých předmětů v jednotlivých obdobích.
Výuka je organizována po třídách nebo po skupinách studentů dle rozvrhu, stanoveného ředitelem školy. Formu výuky v jednotlivých předmětech volí vyučující tak, aby co nejlépe vedla ke splnění osnov.
Hodnocení studentů a podmínky postupu do vyššího ročníku jsou dány školním řádem.
Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student hodnocen jiným způsobem, stanovuje akreditovaný vzdělávací program.
Účast studentů na vyučování je povinná.
Nemůže-li se student zúčastnit vyučování déle než jeden týden z důvodů, které nemohl předem předvídat, je povinen nejpozději do tří dnů od počátku absence oznámit studijnímu oddělení důvod nepřítomnosti.
Nerozlišuje se neomluvená a omluvená absence (včetně nemoci apod.).
Pro výši absencí platí následující pravidla:
· Ve sledovaném období (tj. samostatně v zimním a samostatně v letním) se musí student zúčastnit výuky minimálně v rozsahu stanoveném odbornými sekcemi a vyučujícími jednotlivých předmětů.
· Přehled stanovených limitů docházky je přílohou klasifikačního řádu a je trvale zveřejněn.
V mimořádných případech může student požádat o snížení výše uvedených limitů účasti na vyučování. Žádost student podává se zdůvodněním na předepsaném tiskopise před vznikem absence vyučujícímu daného předmětu, který se k žádosti vyjádří. Rozhodnutí provede ředitel školy.
Splnění limitů docházky je základní podmínkou pro získání hodnocení „započteno“ nebo „započteno s klasifikací“ v daném předmětu a období.
Studium se zakončuje absolutoriem, které zahrnuje zkoušku z odborných předmětů - jsou to předměty české a mezinárodní právo a public relations, zkoušku z cizího jazyka, zpracování a obhajobu závěrečné – absolventské práce.
Odborná praxe:
Studenti konají odbornou praxi v rozsahu stanoveném v učebním plánu.
Odborná praxe je zařazena do 2., 3., 4.,
Odborná praxe je zařazena do 2., 3., 4., 5.,6. a 7. období při dálkovém studiu v rozsahu 2 týdnů. Předpokladem školy je, že student dálkového studia studuje dálkovým způsobem zejména díky svému stálému pracovnímu úvazku a tím plní i požadavek školy na konání odborné praxe. V opačném případě se zapojí do praxe řízené školou, a to podle požadavků učebního plánu denního studia.
Formy vzdělávání
1.Denní forma vzdělávání
Denní formou vzdělávání se rozumí výuka organizovaná pravidelné každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Vyučování probíhá podle pravidelného denního rozvrhu.
Školní rok je rozdělen na dvě období – zimní a letní. Příslušné období zahrnuje období výukové (přednášky, semináře, cvičení, referáty, odborné práce, praxi) a období zkouškové (zkoušky řádné i opravné, ústní i písemné dle studijního plánu školy a studijního řádu). Maximální počet vyučovacích hodin v týdnu je 30.
Dálkovou formou vzdělávání se rozumí samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 konzultačních hodin ve školním roce.
Školní rok je rozdělen na dvě období – zimní a letní. Příslušné období zahrnuje konzultace – období výukové a zkoušky – období zkouškové.
Studium nespočívá v pravidelné denní docházce podle rozvrhu, ale je postaveno na samostudiu za využití konzultací, samostatné práce, studia z doporučených studijních materiálů a za pomoci internetu. Pro jednotlivé předměty obdrží studenti metodické listy s uvedením programu, odpovídající literatury, s návodem na opakování látky a procvičování, s požadavky na dílčí prověrky a eseje a s vymezením problémových okruhů pro zkoušky či zápočty.
Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:
a) anotaci vyučovaného předmětu,
b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,
c) seznam literatury ke studiu.
Studenti jsou seznámeni s termíny a rozsahem jednotlivých konzultací, formami konzultací a způsobem kontaktu s vyučujícími mimo rámec konzultačních hodin.
Konzultační hodina trvá 45 minut. Podle dohody s vyučujícím je určena buď pro individuální kontakt se studentem – vysvětlení probíraného učiva, interaktivní procvičování, zodpovězení dotazů studentů apod., nebo pro konzultování dané látky ve formě kolokvia.
Student přijatý ke studiu má povinnost v průběhu školního roku využít celkem 200 konzultačních hodin rozdělených do 32 výukových týdnů. Znamená to tedy, že je povinen v průběhu zimního období využít 100 konzultačních hodin, tj. podle organizace výuky školy každý třetí víkend konzultovat podle harmonogramu školy vždy 8 hodin denně probíranou látku podle požadavků vyučujícího. Během období je zařazeno celkem 6 konzultačních víkendů, z nichž jeden víkend bude prodloužen o jeden den – pátek v délce 4 konzultačních hodin. Celkem se během jednoho semestru zrealizuje 100 konzultačních hodin.
Stejné schéma je uplatněno i pro letní období.
Uzavření klasifikace a konání zkoušek spadá do řádného zkouškového období podle výuky v denním studiu.
Podmínky pro přijímání studentů
Ke vzdělávání na vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Podmínkou pro přijetí ke studiu je splnění kritérií přijímacího řízení.
Kritéria jsou :
– řádně vyplněná přihláška na VOŠ, kopie výročního vysvědčení ze 4. ročníku střední školy, nemusí být součástí přihlášky, pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou)
– úředně ověřená kopie maturitního vysvědčení
– prokazatelná znalost anglického jazyka (maturitní zkouška, státní zkouška, certifikát, studium na jazykové škole)
– u cizinců prokazatelná znalost českého jazyka (pohovor), jestliže nemá maturitní zkoušku z českého jazyka