Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

78-42-M/03 Pedagogické lyceum

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. 4. 2010, č. j. 1606/2010-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).

Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku.

Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Okruh seznamuje žáky s pedagogikou a psychologií jako vědními obory a s jejich uplatněním v praxi. Uvádí žáky do vybraných otázek výchovy a vzdělávání a učí je nahlížet na práci školy a učitelů z různých pohledů. Žáci získají přehled o pedagogických názorech na vzdělávání a výchovu člověka, o přístupech ke vzdělávání osob s postižením i o využití pedagogiky při řešení různých sociálně negativních jevů. Zároveň si osvojí základní poznatky a dovednosti z psychologie, které jim pomohou lépe porozumět sobě i projevům chování druhých lidí nebo některým negativním jevům ve společnosti. Součástí výuky jsou praktická cvičení a odborná praxe v různých školách nebo zařízeních pro volný čas.

VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Výtvarná výchova je jedním z odborných zaměření oboru. Rozvíjí výtvarné schopnosti žáků, jejich tvořivost a fantazii. Učí je chápat výtvarné umění jako dorozumívací prostředek a výpověď o světě a prostředí, v němž žijeme. Těžiště výuky je v praktických výtvarných činnostech žáků, doplněných návštěvami výstav a kulturních akcí. Zároveň si žáci osvojí vybrané poznatky a pojmy z teorie výtvarného umění a kultury a získají základní přehled o historickém vývoji českého a světového výtvarného umění a kultury.

HUDEBNÍ VÝCHOVA

Hudební výchova je jedním z odborných zaměření oboru. Obsahový okruh rozvíjí hudební nadání žáků tak, aby byli připraveni k dalšímu vzdělávání v tomto oboru. Prohlubuje vztah žáků k hudbě jako takové, vede je k poznání hudby v jednotlivých dějinných obdobích a k budování tolerance k různým hudebním projevům. Obsah výuky tvoří jednak hudební činnosti – pěvecké, poslechové, instrumentální (hra na dětské hudební nástroje a klavír, případně podle podmínek školy také na zobcovou flétnu nebo kytaru), jednak hudební teorie a dějiny hudby.

DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Dramatická výchova je jedním z odborných zaměření oboru. Rozvíjí vyjadřovací a výrazové prostředky žáka a zdokonaluje jeho dovednosti komunikovat a spolupracovat s druhými osobami. Učivo má teoreticko-praktický charakter, výuka spočívá na cvičeních a hrách rozvíjejících představivost a fantazii, spolupráci a sounáležitost s ostatními, týmové jednání. Žáci se naučí ovládat řeč těla, rozpoznávat a vhodně ovlivňovat vztahy ve skupině, reagovat na problémy při komunikaci. Získané dovednosti a vědomosti využijí jak pro další studium, tak pro praktický život.

TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT

Tělesná výchova a sport je jedním z odborných zaměření oboru. Je určeno žákům, kteří buď aktivně pěstují výkonnostní sport, nebo mají vztah k tělesné výchově a pohybovým činnostem a mají zájem a předpoklady pro toto studium. Výběr sportů určuje škola podle svých podmínek a možností. Obsahový okruh rozvíjí pohybové a fyzické předpoklady žáků a vede je k tomu, aby rozvíjeli svoji sportovní výkonnost a uplatňovali zásady péče o zdraví. Zároveň žáci získají poznatky z různých oblastí tělesné výchovy a sportu (teorie tělesné výchovy, druhy sportu, sportovní trénink a péče o zdraví, řízení systému tělesné výchovy a sportu).

HUMANITNÍ STUDIA

Humanitní studia jsou jedním z odborných zaměření oboru. Jeho cílem je prohloubit společenskovědní vzdělání žáků a poskytnout jim orientaci pro další vzdělávání. Navazuje zejména na učivo občanské nauky a rozšiřuje jej o vybraná témata z některých humanitních oborů, např. ze sociologie (civilizační okruhy, současná společnost ve vyspělých státech, Evropa a svět, kulturní kořeny a hodnoty Evropy atp.), kulturní antropologie (člověk a jeho identita, životní role, lidské hodnoty aj.), masové komunikace a mediální gramotnosti. Žáci se naučí na těchto tématech diskutovat, analyzovat problémy, porovnávat názory, pracovat s odbornou literaturou a jinými informacemi.