Vzdělávací program: 82-42-N/05 Restaurování kovů, minerálů a organolitů

Obor vzdělání: 82-42-N/.. Konzervátorství a restaurátorství

Škola: Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Skálova 373, Turnov

Charakteristika vzdělávacího programu

Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vyšší odborné vzdělání v restaurování navazující zejména na střední vzdělání, řemeslné odbornosti, přináší komplexně novou profesi, jiný kvalitativní způsob studia vyžadující samostatnost a zodpovědnost. Vedle obdobného bakalářského oboru, který je náročný na oblast chemicko-technologickou, připravuje vyšší odborné vzdělání studenty více prakticky, jazykově a v oblasti uměnovědné.

Ve vzdělávacím programu jsou studenti připravováni pro široké spektrum činností souvisejících s restaurováním a konzervováním kovů. Studium vede k poznání uměleckohistorických souvislostí, významu určení chemicko-technologických příčin a důsledků chování materiálů, ke zvládnutí vysoké kvality a náročnosti umělecko-řemeslné práce.

Výukový proces rozvíjí osobnosti absolventů k estetickému a kulturnímu vidění světa, pozitivnímu vztahu k přijímání potřebných informací, k tvůrčímu odpovědnému přístupu k řešeným úkolům, samostatné individuální i týmové tvorbě a pozitivnímu mravnímu a společenskému postoji.

Cílem absolvování odborných praxí v průběhu studia a souvislé odborné praxe je osvojování a zapracování odlišných zkušeností a profesních názorů do nových postupů vlastní praktické práce a nutnosti osobního zodpovědného rozhodování restaurátorských záměrů.

Osou praktické části studia jsou tři samostatné práce, které jsou koncipovány tak, aby kvalitní absolvent mohl na jejich základě a po získání příslušné praxe podat žádost Ministerstvu kultury České republiky o Povolení k restaurování umělecko-řemeslných děl z kovů.

Cílem tohoto vzdělávacího programu je vychovat absolventy ve vysoce kvalifikované, humanitně, technicky i mistrovsky řemeslně vzdělané specialisty s přehledem v oblasti restaurování kovů, schopné jak samostatné uměleckořemeslné záchrany kulturní památky, tak týmové spolupráce v rozsáhlejších záměrech památkové péče. S předpokladem intenzivního sebevzdělávání souvisejícího s rozvojem hloubky poznávání historických dějů, pochopení a aplikace chemicko-technologických metod i látek a s předpokladem náročného sebe zdokonalování v řemeslných dovednostech, schopné také uměleckořemeslné tvorby, renovace, vytváření kopií a rekonstrukcí památek.

Vzdělávací program motivuje osobní seberealizaci, vlastní aktivní účast související s tvořivou produktivní a zodpovědnou činností ostatních lidí na utváření společenského života a kulturního a přírodního prostředí v regionu i v celém světě. Studenty vede ke zdravé soutěživosti v konkurenčním prostředí a připravuje je očekávat rizika a nejistoty při nalézání cest svého profesního uplatnění a profesní připravenosti adaptovat se na změny situace na trhu práce.

Charakteristika obsahu vzdělávacího programu

Vzdělávací program Restaurování kovů, minerálů a organolitů má povahu mezioborového studia, klade důraz na náročnou praktickou přípravu v široké speciální oblasti restaurátorských a konzervátorských činností, na dosažení vysoké profesionální úrovně umělecko-řemeslných dovedností včetně ovládnutí historických technologií a technik, na získání teoretických a praktických poznatků pro řešení deformací tvaru, v dějinách uměleckých řemesel a pomocných vědách, osvojení cizího jazyku a na získání hlubokých znalostí a dovedností chemicko-technologických podmíněností konzervování a restaurování.

Výuka: řemeslných technik, praktických cvičení v restaurování, výtvarných cvičení, fotodokumentace a fotografických technik a výtvarné dokumentace je totožná s výukou bakalářského oboru (VŠCHT) a je pak uznávána při dalším studiu. VOŠ uskutečňuje společný bakalářský studijní program (s VŠCHT Praha) „Konzervování - restaurování objektů kulturního dědictví uměleckořemeslných děl, studijní obor Konzervování - restaurování uměleckořemeslných děl z kovů. Jiné bakalářské studijní programy navazující na obor Restaurování kovů, minerálů a organolitů jsou: Muzeologie, Dějiny kultury, Design kovu a šperku, Metalurgie, Slévárenství apod.

Výuka vede k návyku důsledného respektování zásad bezpečnosti a hygieny práce a protipožární ochrany i tvorby a ochrany životního prostředí včetně péče o kulturnost práce a pracovního prostředí.

Obsah vzdělání

V prvním ročníku je posílena zvláště teoretická výuka s ohledem na doplnění a vyrovnání rozdílné vstupní úrovně znalostí a dovedností studentů přicházejících z různých středních škol. Následně postupně přibývá cvičení specializovaných na zvládnutí procesů konzervace a restaurování. Po celou dobu trvání studia se studenti vzdělávají po stránce jazykové, v problematice chemicko-technologické, v dějinách uměleckého řemesla a souvisejících pomocných věd a výtvarných dovednostech.

Cizí jazyk poskytuje studentům poznatky o jazykových prostředcích a jevech tohoto zvoleného cizího jazyka, rozšiřuje slovní zásobu o sféru odborných specifických výrazů a pojmů, přibližuje reálie země, kultury a životního stylu jejích obyvatel. Do budoucna umožňuje samostatnou aktivní komunikaci v běžných situacích i v profesní oblasti.

Dějiny uměleckých řemesel, navazující na znalosti dějin výtvarné kultury v jejich historické společenské náboženské a hospodářsko-politické podmíněnosti, sledují výtvarné slohové proměny jednotlivých období se zaměřením rozvíjení schopnosti přesně určit a zařadit dané uměleckořemeslné dílo a vyhledávání potřebných srovnávacích materiálů, zejména z okruhů zpracování kovů a broušení drahých kamenů.

Pomocné vědy: Ornamentika, Heraldika, Ikonografie, Tvarová typologie, Základy památkové péče, Filosofie a etika, poskytují prohloubené poznání souvislostí historického a společensky podmíněného vývoje umění a jeho lidské různorodé výpovědi. Doplňují souvislosti a podmíněnosti uměleckého řemesla a zákonitosti ochrany památek.

Anatomie rozvíjí dosažené teoretické znalosti a grafické dovednosti hlubšího pochopení problematiky organické výstavby kostry a svalových tkání jako skrytých zákonitostí forem lidské figury. Je předpokladem pro praktické osvojování v plastické anatomii, pro rekonstrukci a doplňování chybějících částí restaurované památky

Výtvarná dokumentace rozvíjí dosažené výtvarné dovednosti a schopnosti uměleckého myšlení a estetického cítění studentů a zvyšuje úroveň jejich výtvarného vyjadřování. Zaměřuje se na detailní grafické a technologické studie unikátních významných historických slohově typických uměleckořemeslných památek minulosti a rozvíjí chápání historických technologií i řemeslných technik v praxi restaurování, zajišťuje postupné zvládnutí profesionálního vedení dokumentace restaurované památky. Rozvíjí vizuální osvojování příkladů z ornamentiky, heraldiky, ikonografie a tvarové typologie.

Odborné modelování rozvíjí dosažené schopnosti a dovednosti, pečlivý a přesný přístup k detailu restaurované památky. Prakticky umožňuje dotvářet a rekonstruovat chybějící části nebo vytvořit kvalitní kopii nebo analogii v dobovém cítění.

Plastická anatomie rozvíjí dosažené výtvarné dovednosti a schopnosti uměleckého ztvárňování drobných figurálních motivů na uměleckořemeslných památkách z kovů a v glyptice. Po důkladném dlouhodobém studiu anatomie a fyziognomie zákonitostí výstavby znázorňované lidské postavy či figury zvířete v daném měřítku v grafické a plastické studii připravuje možnost realizace v tepání, odlévání, cizelování nebo řezáním a rytím v daném materiálu. Studuje se zejména aplikovaná problematika v reliéfu a plastice na památkách z kovů nebo drahokamech, kosti a slonovině.

Speciální chemie poskytuje studentům ucelený soubor vědomostí o chemických jevech a pojmech, o systému chemických prvků, anorganických a organických sloučenin, o chemických zákonitostech a o nejdůležitějších látkách a metodách z hlediska jejich využití při vstupních průzkumech památky a celkově v konzervátorské a restaurátorské práci.

Historie metalurgie prohlubuje pochopení a vědomosti o různých dobově podmíněných způsobech tavení a zpracování kovů, které vykazují rozdílné vlastnosti vnitřní stavby, krystalizace a metalografie a jsou příčinou odlišných přístupů, zásahů a stabilizace materiálů v celkové konzervátorské a restaurátorské práci.

Technologie konzervování a restaurování poskytuje studentům vědomosti a dovednosti k provádění záchrany a stabilizace poškozeného povrchu a hmoty materiálu, rozvíjí znalost faktorů prostředí ovlivňujících narušení, korozi, degradaci tvaru, stanovuje celý rozsah konzervačních metod spjatých s ošetřováním povrchů i stavby hmoty. Obsah vyučovacího předmětu prostupují hlediska komplexních vědomostí o respektování zásad bezpečnosti a hygieny práce, protipožární ochrany i tvorby a péče o životní a pracovní prostředí.

Praktická cvičení v restaurování v sobě determinují náplň ostatních odborných předmětů; umožňují ověřovat si při vykonávání praktické činnosti teoretické vědomosti, poznávat pracovní postupy a metody jednotlivých dílčích pracovních operací, spojovat souvislosti poznatků a dovedností ze speciální chemie, z technologie, výtvarné dokumentace, odborného modelování, plastické anatomie i dějin uměleckých řemesel se zvládnutím uměleckořemeslných technik. Směřují k pochopení principů klasických rukodělných technik starého uměleckého řemesla v intenci zachování autenticity, rozvíjení dovednosti k vedle značně poškozené konzervované památce vytvořit rekonstrukci a případně kopii.