Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

82-45-P/01 Zpěv

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 19. 4. 2010, č. j. 1606/2010-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v základním vzdělání. V některých oborech půjde i o druhý cizí jazyk, který si žáci osvojí na nižší úrovni.

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich vnímání, rozlišování a posuzování dobra, zla, práva a morálky. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Směřuje k tomu, aby žáci spolehlivě využívali přírodovědných znalostí a dovedností jak v soukromé sféře, tak hlavně v jejich budoucí profesi. V technických oborech je připravuje na možnost dalšího celoživotního vzdělávání, založeného na přírodovědných nebo technických vědních disciplínách. Vede je k odpovědnosti a k jednání podle zásad udržitelného rozvoje.

V jednotlivých oborech vzdělání jsou rozdílné nároky na jednotlivé složky přírodovědného vzdělávání, takže jsou zpracovány různé jeho varianty pro vzdělávání fyzikální (celkem 3 varianty) a chemické (2 varianty). Škola zvolí pro tvorbu školního vzdělávacího programu tu variantu vzdělávání, která je uvedena v poznámkách v rámcovém rozvržení obsahů vzdělání příslušného RVP. Může volit i variantu náročnější, méně náročná varianta, než obor vzdělání vyžaduje, není přípustná.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Rovněž učí žáky myslet, řešit náročnější problémy, rozvíjí nástroje jejich finanční gramotnosti (tj. schopnosti uvážlivě, výhodně, odpovědně a realisticky nakládat se svými finančními prostředky).

Matematické kompetence jsou v neposlední řadě nezanedbatelným předpokladem pro rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání.

Základ středoškolského matematického vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je uveden v RVP příslušného oboru vzdělání, může škola doplnit tak, aby to odpovídalo jejím specifickým záměrům, koncepci daného ŠVP a potřebám jejích žáků jak v profesi, pro niž se připravují, tak i v nárocích dalšího vzdělávaní.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

SPOLEČNÝ ODBORNÝ ZÁKLAD

Obsahový okruh poskytuje žákům vědomosti a praktické dovednosti, které tvoří nezbytný základ odborného vzdělávání v oboru. Směřuje k získání ucelené orientace v oblasti hudby a hudebních zákonitostí, rozvíjí jejich vnímání ve všech potřebných souvislostech a přispívá k formování osobnosti, která je schopna prezentovat svoji pěveckou profesionalitu.

Je společný pro všechna zaměření oboru.

Charakter tohoto obsahového okruhu je teoreticko-praktický. Část, zaměřená převážně teoreticky, směřuje k získání základní orientace ve vývoji hudebního umění v souvislosti s vývojem společnosti a jejím kulturním vývojem. Žáci získají komplexní přehled o vývoji hudební tvorby, hudebního života a společenské funkci hudebního umění v jednotlivých historických epochách po současnost. Seznámí se s tvorbou významných hudebních skladatelů, naučí se poslechem určovat jejich stěžejní díla a hodnotit interpretační umění pěveckých osobností. Zorientují se také ve vývoji dalších druhů umění, v jejich souvislostech a vazbách na hudební umění.

Vzhledem k charakteru oboru je rovněž věnována pozornost vývoji hudebních nástrojů, jejich historickým proměnám, členění a uplatnění. Žáci se také seznámí se základními konstrukčními principy hudebních nástrojů, naučí se je poslechem identifikovat a posoudit kvalitu jejich zvuku.

Dále si žáci osvojí hudební teorii nezbytnou pro pochopení stěžejních vývojových tendencí a zákonitostí hudby a pro rozvíjení praktických pěveckých dovedností. Získají přehled o hudební nauce a základech akustiky, ovládnou principy intonace, rytmu a sluchové analýzy, harmonie i kontrapunktu. Naučí se určovat a analyzovat hudební formy, provádět analytický výklad skladby, vyhodnocovat její interpretační ztvárnění a tvořit koncepci interpretačního výkonu na základě analýzy hudebního díla.

Část obsahového okruhu, zaměřená převážně prakticky, rozvíjí hudební myšlení, paměť a sluchové dispozice. Žáci si také osvojí technické a interpretační dovednosti ve hře na hudební nástroj v rozsahu potřebném pro zaměření oboru.

Žáci rovněž získají základní vědomosti a dovednosti ve využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti hudby. Seznámí se s programovým vybavením využívaným v oboru a naučí se používat jeho základní funkce. Tyto základní vědomosti a dovednosti jsou dále rozvíjeny podle specifických potřeb zaměření oboru.

V rámci obsahového okruhu se žáci také zorientují v základech hudebního managementu. Osvojené teoretické vědomosti se naučí aplikovat při přípravě hudebního projektu (plánu přípravy a realizace, harmonogramu, rozpočtu, marketingu akce apod.).

ODBORNÁ PŘÍPRAVA DLE ZAMĚŘENÍ

Obsahový okruh má komplexní charakter, směřující k rozvoji hudebního myšlení, osvojení technických, interpretačních a tvůrčích dovedností nezbytných pro profesionální činnost v oboru. Je zaměřen převážně prakticky; žáci postupně získávají žádoucí technickou vybavenost a osvojují si správné pěvecké návyky, vedoucí k vyspělému pěveckému projevu. Získají rovněž potřebné znalosti vedoucí k rozlišování skladatelského a pěveckého stylu, naučí se využívat znalosti z hudební teorie, dějin hudby a dějin zpěvu, uplatňovat vlastní kreativitu, aktivně využívat tvůrčí fantazii při své umělecké činnosti.

Žáci jsou vedeni prostřednictvím individuální výuky a samostatného vlastního cvičení k průběžnému rozvíjení svých interpretačních a tvůrčích schopností. Dále jsou vedeni k používání správných pohybových návyků, ke schopnosti koncentrace a ke zvládnutí fyzické a psychické zátěže při uměleckém výkonu. Pozornost je rovněž věnována profesionálnímu vystupování a rozvoji dovedností komunikovat s pracovními partnery v celé šíři možných profesionálních kontaktů.

Odborná příprava může být zaměřena např. na klasický zpěv, populární zpěv apod. Jednotlivé konzervatoře se v zaměření/profilaci odborné přípravy liší v závislosti na svých specifikách, i na specifických požadavcích trhu práce. V každém zaměření se žáci naučí pracovat s hlasem podle zásad pěvecké techniky, interpretovat skladbu v rámci daného stylu a žánru a volit vhodný repertoár s ohledem na své dispozice. Jsou vedeni k dodržování hlasové hygieny a ke sledování vývoje a současných tendencí svého oboru/zaměření. Podle potřeb zaměření oboru si rovněž osvojí základy tanečních technik, naučí se pohybovat v jevištním prostoru a využívat herecké, pohybové a taneční dovednosti v souvislosti s pěveckým výkonem. Nedílnou součástí vzdělávání v jednotlivých zaměřeních je i seznámení žáků se společensko-historickými souvislostmi pěvecké estetiky a zpěvního projevu a se základními znaky vokálních skladeb a pěveckého projevu v jednotlivých obdobích. Žáci také získají přehled o pěvecké literatuře, o stěžejních vokálních dílech a významných představitelích svého zaměření.

Nedílnou součástí vzdělávání v jednotlivých zaměřeních oboru je další rozvíjení dovedností ve využívání odpovídajícího programového vybavení v souladu se specifickými potřebami příslušné odborné přípravy.

UMĚLECKO-PEDAGOGICKÁ PŘÍPRAVA

Obsahový okruh poskytuje žákům vědomosti a intelektové a praktické dovednosti, které představují nezbytný základ umělecko-pedagogického vzdělávání potřebného pro výkon pedagogických činností. Formuje pedagogické myšlení žáků a přispívá k celkovému rozvoji jejich osobnosti.

Je společný pro všechna zaměření oboru.

Vzdělávání v tomto obsahovém okruhu spočívá v propojení vědomostí a dovedností z hudební pedagogiky a hudební psychologie do pěvecké vzdělávací a výchovné praxe.

V oblasti hudební pedagogiky si žáci osvojí soubor základních poznatků z obecné pedagogiky, seznámí se s vývojem hudební pedagogiky jako vědního oboru, s jejími hudebně výchovnými metodami a hudební diagnostikou. Naučí se plánovat svoji pedagogickou činnost a volit vhodné vyučovací strategie, vyhodnocovat průběh a výsledky pedagogické práce a používat různé metody hodnocení žáků vzhledem k potřebám a možnostem jedince.

V hudební psychologii žáci získají základní orientaci v oblasti hudebnosti a jejího rozvoje, seznámí se s procesy hudebního působení ve vědomí člověka a psychickými procesy při hudební interpretaci a tvorbě. Pozornost je rovněž věnována otázkám hudebního rozvoje v ontogenetickém vývoji dítěte při utváření jeho osobnosti. Žáci se naučí využívat diagnostiku hudebnosti při práci s talentovanými dětmi a uplatňovat psychologické vědomosti a dovednosti při analýze pedagogických situací a jejich řešení.

Hudební didaktika spočívá v integraci získaných pedagogických a psychologických poznatků do roviny praxe. Při řízené pedagogické praxi jsou žáci v konkrétních pedagogických situacích vedeni k uplatňování vhodných metod a forem výuky, směřujících k rozvoji pěveckých dovedností. Učí se stanovovat metodické postupy odpovídající individuálním dispozicím žáka a podporující rozvoj schopnosti koncentrovat se a zvládat psychickou zátěž. Při individuální i skupinové výuce jsou vedeni k pedagogické tvořivosti a k nalézání možností pro využití vlastních uměleckých zkušeností a představ v pedagogické činnosti.