Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

82-51-L/51 Umělecké řemeslné práce

Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. května 2009, č. j. 9325/2009-23

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVÁNÍ

Všeobecné vzdělávání navazuje na vzdělávání na základní škole podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Zahrnuje tyto vzdělávací oblasti: vzdělávání a komunikace v českém jazyce, vzdělávání a komunikace v cizím jazyce, estetické vzdělávání a vzdělávání pro zdraví.

Některé školy mají zařazeny do svých školních vzdělávacích programů vzdělávací oblasti společenskovědní vzdělávání, přírodovědné vzdělávání, matematické vzdělávání a vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

rozvíjí a doplňuje vzdělání žáků v českém jazyce na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou tak, aby žáci dokázali psát a mluvit kultivovaně, aby byli schopni používat jazyk jako spolehlivý nástroj svého myšlení i komunikace (sdělování) s jinými lidmi. Žáci si rozšiřují slovní zásobu, doplňují znalosti mluvnice českého jazyka a zlepšují své slohové dovednosti. Rozvíjejí se také jejich osobnostní a sociální kompetence. Rovněž se učí vnímat jazyk jako nositele umění a krásy, a to především v uměleckých textech. Součástí českého jazyka je i budování mediální gramotnosti žáků, která je založena na poznatcích o jazyce a publicistice. Mediální gramotnost znamená schopnost žáků zaujímat kritický přístup k mediálním obsahům, schopnost rozeznat způsoby práce jednotlivých masových médií (tisk, televize, rozhlas) a učí je odolávat mediálnímu ovlivňování.

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

připravuje žáky na život v multikulturní společnosti (společnost složená z různorodých skupin a komunit), na komunikaci s lidmi hovořícími cizími jazyky, učí je kriticky využívat cizojazyčné zdroje pro jejich soukromý a hlavně i pro profesní život. Rozšiřuje jejich znalosti o světě a o kultuře jiných národů. Učí žáky vnímat zvláštnosti myšlení, vyjadřování a chování příslušníků jiných národů a reagovat na ně, tyto zvláštnosti náležitě tolerovat a oceňovat.

Vede žáky k celoživotnímu jazykovému vzdělávání a zdokonalování, které je jednou ze základních potřeb člověka dnešní doby.

Žáci se ve výuce setkají minimálně s jedním cizím jazykem a naváží v něm na to, co si již osvojili v předchozím vzdělání..

SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

připravuje žáky na soukromý a hlavně veřejný aktivní a odpovědný život. Vede je k hlubšímu pochopení světa: k porozumění společnosti, v níž žijí, a politice – v jejích projevech na domácí půdě i v zahraničí. Kultivuje historické a právní vědomí žáků a rozvíjí jejich občanské názory a postoje. Žáci se učí rozumět zásadám a principům demokracie, jejímu chápání lidských práv a uvědomovat si také problémy demokracie v současnosti – v době globalizace. Jsou vedeni ke kritické toleranci, ke kritickému myšlení, k tomu, aby se zbavovali předsudků vůči jiným lidem, komunitám nebo sociálním skupinám. Usiluje se o to, aby si žáci vážili života, materiálních i duchovních hodnot, vytvořených v dnešní době i v dobách minulých.

Společenskovědní vzdělávání se podílí významnou měrou na budování mediální gramotnosti žáků, tzn. vede je k tomu, aby byli schopni odolávat mediální manipulaci a vhodně využívat masová média pro svou zábavu i poučení.

Doplňuje a rozšiřuje se vzdělání, které žáci získali ve studiu oborů středního vzdělání s výučním listem tak, aby byli schopni zvládnout požadavky maturitní zkoušky z občanského základu.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

učí žáky hlouběji rozumět jevům, dějům, principům a zákonům vybraných oblastí živé i neživé přírody a vede je k odpovědnosti a jednání podle zásad udržitelného rozvoje. Skládá se ze tří složek – fyzikální, chemické, biologické a ekologické.

Navazuje na vědomosti, které žáci získali v předchozím studiu a dále je prohlubuje, zejména s ohledem na potřeby studovaného oboru a budoucí profese.

MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

má v odborném školství dvojí funkci: rozvíjí na náležitou středoškolskou úroveň matematické kompetence (tj. vědomosti, dovednosti, návyky a postoje) pro uplatnění v praktickém soukromém životě, ale také poskytuje matematické poznatky jako nástroje pro osvojení vědomostí a dovedností v odborné složce vzdělávání. Navazuje na matematické vzdělávání ve tříletých oborech, avšak učí žáky řešit náročnější úlohy a problémy.

Škola může zařadit matematické vzdělávání do ŠVP také jako přípravu k profilové části maturitní zkoušky.

ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

výrazně kultivuje osobnost žáků, učí je rozumět kráse v nejrůznějších jejích podobách – od krásy živé přírody, neživé přírody až po krásu v umění a v užitém umění, včetně krásy techniky a kulturní krajiny. Rozvíjí kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám, k lidské práci a k talentu v nich obsaženým. V neposlední řadě učí žáky rozlišovat a oceňovat skutečné a hodnotné umění od konzumního braku a nehodnotné produkce různých masových médií.

Základem obsahů vzdělávání je především slovesné umění; žáci se učí interpretovat literární texty různých žánrů (vyjadřovat se o svých prožitcích, o obsahu a formě, o různých souvislostech textů), včetně vybraných děl náročnějších, tvořících součást klasického fondu domácí literatury i literatury světové.

Jiné složky umění zařazuje škola do obsahů ŠVP v různém rozsahu a obsahu podle svých specifických záměrů a rovněž v souvislosti s daným oborem vzdělání.

VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

má co nejvíce rozvinout a podpořit takové postoje a jednání žáků, které povedou ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za zdraví.

Významnou složkou tohoto rámce je vlastní tělesná výchova, která směřuje k pozitivnímu prožívání pohybu i sportování a kultivuje projevy žáků v této oblasti.

Žáci se učí náležitě vnímat a respektovat potřeby svého těla v jeho tělesné, duševní a sociální jednotě a rozumět tomu, jak působí výživa, životní prostředí, hygiena, pohybové aktivity, kladné city, nepříjemné prožitky, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy atp. na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem a proti médii prosazovanému kultu krásného těla, který mnohdy ohrožuje zdraví mladých lidí.

Rovněž ochrana lidí za mimořádných situací a první pomoc jsou důležitými obsahy této složky vzdělávání. Žáci se učí cílevědomě pečovat o bezpečnost při každé své činnosti být odpovědný za své jednání.

VZDĚLÁVÁNÍ V INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH –

má naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Vzdělávání navazuje na dovednosti získané v předchozím oboru vzdělání s výučním listem a na reálné dovednosti žáků. Žáci si prohloubí osvojené dovednosti, naučí se používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení používaného v příslušné profesní oblasti).

Dále se žáci naučí efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále rozšiřováno jednak podle specifik oboru, v němž je žák připravován, jednak podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií apod.

UMĚLECKO-HISTORICKÁ A VÝTVARNÁ PŘÍPRAVA

Charakter tohoto obsahového okruhu je teoreticko-praktický. Část, zaměřená převážně teoreticky, směřuje k získání ucelené umělecko-historické orientace v oblasti vývoje společnosti a její výtvarné kultury od jejího vzniku až po současnost. Žáci si rozšíří a osvojí soubor poznatků z teorie umění a výtvarné tvorby v příslušných společensko-historických souvislostech včetně historického vývoje užitého umění především ve vztahu k absolvovanému oboru vzdělání. Prohloubí si znalosti o tvorbě významných osobností konkrétních historických období.

Část obsahového okruhu, zaměřená převážně prakticky, navazuje na již získané základní výtvarné vzdělání. Spočívá především v rozvíjení a dalším osvojování znalostí a dovedností výtvarných vyjadřovacích technik a prohlubování výtvarné průpravy pro vlastní praktické činnosti. Žáci vytvářejí kresebné, barevné a plastické studie a kompozice předmětů, rostlinných a živočišných motivů, částí lidského těla a lidské figury, naučí se postupům stylizace a abstrakce, vytváření výtvarného návrhu vzhledem k realizaci v materiálu, atp.

TECHNIKY A TECHNOLOGICKÉ POSTUPY

Obsahový okruh rozšiřuje znalosti odborné terminologie a vede k získání uceleného přehledu o rukodělných technikách a technologických postupech vytváření uměleckořemeslných výrobků a používaných materiálech v jednotlivých historických obdobích. Žáci se naučí charakterizovat materiály podle oborů, objasnit funkční, estetické a technické požadavky na materiály a popsat základní techniky a technologické postupy uměleckořemeslných oborů. Seznámí se s typologií uměleckořemeslných prací, s vývojem uměleckých řemesel a s významnými uměleckořemeslnými předměty a památkami jednotlivých historických období včetně použitých materiálů a technik provedení. Pochopí význam a vývoj památkové péče, ochrany památek a sběratelství, význam restaurování a dokumentace restaurátorských zásahů. Získají přehled o základních konzervačních postupech a základních pojmech rekonstrukce a renovace památky.

EKONOMICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Cílem této vzdělávací oblasti je dále rozvíjet ekonomické myšlení žáků, doplnit jejich znalosti získané v rámci předcházejícího vzdělávání a poskytnout vědomosti související s podnikatelskými aktivitami v oboru. Žáci se naučí rozlišovat právní formy podnikání, orientovat se v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku, seznámí se s druhy živností a podmínkami provozování živnosti. Seznámí se s úlohou managementu a marketingu v hospodářské praxi, s organizační strukturou podniku, poznají procesy řízení, které v podniku probíhají. Jsou vedeni k pochopení principů fungování tržní ekonomiky a důležitosti evropské integrace, k pochopení struktury národního hospodářství a činitelů ovlivňujících jeho úroveň.