Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání
41-54-H/01 Podkovář a zemědělský kovář
Vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. května 2009, č. j. 9325/2009-23
PROFIL ABSOLVENTA
Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence.
Odborné kompetence
Problematika podkovářství
- prakticky uplatňovali poznatky z anatomie, fyziologie a etologie koní;
- pečovali o kopyta, uplatňovali zásady zacházení a komunikace s koňmi a ostatními hospodářskými zvířaty, prováděli jejich bezpečnou fixaci, pracovali v součinnosti s chovatelem, jezdcem a veterinářem;
- pečovali o zdraví koní, posuzovali jejich zdravotní stav a rozpoznali příznaky a příčinu běžných onemocnění končetin a kopyt, poskytovali první pomoc, asistovali při veterinárních zákrocích a ošetřovali koně podle pokynů veterináře;
- rozeznali základní plemena koní.
- posuzovali koně před korekturou a podkováním v klidu, hodnotili v pohybu fáze kmitu, podpěru a posunu v závislosti na stavbě těla, došlap jednotlivých končetin, hodnotili eventuální kulhání a jeho příčinu;
- hodnotili nárůst rohoviny, upravovali kopyto bez podkování nebo před podkováním včetně základních ortopedických opatření;
- snímali podkovy, upravovali, vyvažovali a podkovali pravidelná kopyta;
- posuzovali koně po korektuře či podkování v klidu, v kroku a v klusu na tvrdém podkladu, posuzovali správnost a vhodnost provedeného zákroku;
- klasifikovali, charakterizovali, upravovali a podkovali nepravidelná kopyta (rozbíhavá, sbíhavá, diagonální, ostroúhlá, tupoúhlá, špalková, plochá, plná a úzká);
- rozeznávali vady chůze a prováděli příslušná opatření;
- klasifikovali nemoci kopyt, charakterizovali a ošetřovali hnilobu rohového střelu, rány kopyta - nášlap a zášlap;
- charakterizovali končetiny hříbat ve stáří 3-6 týdnů, vyhodnocovali způsob ošetření podchycením správného těžiště, používali extenzní podkůvky a rychle tuhnoucí tmely;
- uplatňovali základní poznatky o anatomii sudokopytníků, posuzovali stav paznehtů a identifikovali jejich běžná onemocnění;
- prováděli úpravu a ošetření paznehtů sudokopytníků, podle potřeby aplikovali obvazy a prováděli chemické ošetření.
- využívali sortiment strojně vyráběných podkov;
- prováděli základní operace ručního obrábění a opracování kovových a plastových podkov (řezání, střihání, pilování, vrtání, broušení a ohýbání);
- používali vhodný materiál pro ruční výrobu podkovy a odpovídající nářadí a pomůcky pro ruční tváření kovů za tepla;
- prováděli základní kovářské práce pro ruční výrobu podkovy.
Problematika zemědělského kovářství
- četli technické výkresy a využívali další způsoby grafické komunikace jako součást technické přípravy výroby jednotlivých výrobků nebo jejich součástí;
- znázorňovali graficky odpovídajícím způsobem tvar a rozměry zobrazovaného předmětu podle skutečnosti i podle vlastní představy;
- orientovali se v příslušných technických normách a předpisech a dodržovali požadavky uvedené v technické dokumentaci k opravovaným strojům a zařízením (seřizovací hodnoty, servisní lhůty a další údaje např. z dílenských příruček a katalogů náhradních dílů).
- volili a používali ruční nářadí, stroje a zařízení a kvalifikovaně prováděli činnosti potřebné pro zhotovení daného výrobku nebo pro realizaci příslušné opravy;
- dodržovali předepsaný technologický postup nebo jeho varianty;
- dbali na přesnost provedení jednotlivých činností, získali cit pro materiál a hodnotu výrobku;
- používali vhodné způsoby skladování, balení a přepravy výrobků;
- sledovali trendy vývoje technologií, technologických zařízení a jejich technických možností;
- obsluhovali základní stroje na třískové obrábění (soustruhy, frézky, hoblovky, brusky), seřizovali a prováděli běžnou údržbu výrobních strojů a zařízení;
- využívali vhodné technologie s ohledem na zdraví a pohodu chovaných hospodářských zvířat, zejména u koní.
- zhotovovali jednoduché výrobky podle technické dokumentace;
- měřili běžnými měřidly s dostatečnou přesností;
- prováděli operace ručního zpracování kovů, především pilování, řezání, stříhání, vrtání, zahlubování, vystružování, řezání závitů, rovnání, ohýbání, nýtování, kování, zabrušování a lapování, lepení;
- prováděli základní technologické operace strojního obrábění, především soustružení, frézování, obrážení a broušení;
- zajišťovali bezporuchovou funkci strojních celků a součástí motorových vozidel (především traktorů) a mechanizačních prostředků používaných při pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat;
- diagnostikovali poruchy a závady strojů a zařízení s využitím objektivních i subjektivních metod;
- stanovili příčinu poruchy a určili způsob prevence poruch;
- stanovili nejvhodnější technologický postup opravy k odstranění zjištěné závady, provedli opravu, přezkoušeli a seřídili opravený stroj;
- prováděli základní renovační metody při obnově strojních součástí;
- vykonávali na kovacích strojích základní kovářské práce při výrobě výkovků a výlisků menší technologické složitosti a hmotnosti;
- prováděli dokončovací práce (např. okrajování výrobků, kalibrování);
- uplatňovali poznatky o změně struktury a tvaru materiálu při tváření za studena a za tepla, vykonávali běžné kovářské práce, rovnali a ohýbali tlusté plechy, tyče a profily za studena i za tepla, prováděli tepelné zpracování jednoduchých nástrojů;
- prováděli demontáž a montáž základních strojních celků.
Společná problematika
- posuzovali užitné, technologické a ekonomické vlastnosti materiálu a uplatňovali je při volbě optimálního typu materiálu, volili vhodné způsoby uskladnění materiálu;
- dodržovali zásady hospodárného užívání a ekologické likvidace materiálu;
- sledovali vývoj nových druhů materiálu.
- uplatňovali při práci zoohygienická opatření, kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům, zejména zabezpečovali pohodu zvířat (welfare);
- využívali a dodržovali platnou legislativu vztahující se k chovu koní, sudokopytníků, podkovářství, k ochraně zvířat proti týrání a k veterinární prevenci;
- dodržovali zásady bezpečnosti při práci se zvířaty;
- dodržovali v profesní praxi soulad s předpisy ČR a EU, profesní etiku a kodex jednání podkováře;
- vedli základní evidenci a běžnou hospodářskou administrativu spojenou s činnostmi v povolání podkovář;
- získali odbornou připravenost k řízení motorových vozidel skupin T, B a C a odbornou připravenost ke složení zkoušky před komisařem v rozsahu základních kurzů svařování ZK 111 W 01 nebo ZK 135 W 01, ZK 311 W 01 a ZP 311 8 W 31 (zaškolení).
- chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem;
- znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;
- osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik;
- znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);
- byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.
- chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;
- dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti;
- dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana).
- znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;
- zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;
- efektivně hospodařili s finančními prostředky;
- nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.
Uplatnění absolventa
Absolvent se uplatní hlavně v povolání podkovář v chovech koní pro účely tažné, rehabilitační, rekreační, sportovní - jezdecké a dostihové. Uplatní se také při úpravě paznehtů hospodářských zvířat.
Další uplatnění je při opravách zemědělské techniky pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat a to i na pracovištích zabývajících se renovací, případně výrobou součástí a zejména tvářením kovů za tepla a tepelným zpracováním kovů.
Strojírenský základ umožňuje absolventům uplatnění i v příbuzných oborech, kde se vyskytuje strojní výroba, opravárenská a údržbářská činnost.
Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupin T, B a C.
Dále je součástí vzdělávání i příprava k získání svářečských certifikátů v rozsahu základních kurzů ZK 111 W 01 nebo ZK 135 W 01, ZK 311 W 01 a ZP 311 8 W 31 (zaškolení).