Vzdělávací program: 75-32-N/07 Pastorační a sociální práce
Obor vzdělání: 75-32-N/.. Sociální práce a sociální pedagogika
Škola: Evangelikální teologický seminář – Vyšší odborná škola teologická a sociální, Stoliňská 2417, Praha 9
Profil absolventa
Absolvent je seznámen s teoretickými základy oborů teologie, pastorace, psychologie a sociální práce. Zná právní předpisy související s výkonem sociální práce a sociální práva klienta. Zná ekonomická pravidla a správní postupy pro poskytování dávek. Zná sociálně diagnostické postupy vedoucí ke zjištění reálné situace klienta. Má základní znalosti potřebné k provádění sociální prevence. Disponuje nezbytnými vědomostmi k provádění sociálního poradenství, terapie, tréninku, organizování sociální práce. Orientuje se v problematice multikulturality a multireligiozity soudobé společnosti. Teoretické znalosti jednotlivých disciplín je schopen integrovat a využívat ve své praxi. Je schopen orientovat se v nových trendech svého oboru, kriticky je hodnotit a pracovně aplikovat. Jeho teoretické znalosti oboru sociální práce jsou orientovány na psychologické a pastorační aspekty sociální práce, reflektující spirituální rozměr lidství a dialog mezi psychologií a pastorací.
Absolvent disponuje komunikačními, terapeutickými a pastoračními dovednostmi a organizačními schopnostmi, je připraven profesionálně vykonávat pastorační a sociální práci a provádět sociální výzkum. Je schopen samostatně řešit pracovní problémy, provádět sociální analýzy, zpracovávat a vyhodnocovat sociální šetření, vést rozhovory s klienty, analyzovat jejich sociální situaci a pružně na ni reagovat, stanovovat sociální diagnózu. Dovede pracovat s rodinami a skupinami klientů a vytvářet podmínky pro jejich integraci, je schopen vykonávat a koncepčně a strategicky plánovat sociální práci, včetně vytváření strategie a plánů k začlenění jednotlivce či skupiny do společnosti. Dovede zastupovat klienta v jednání s úřady, podávat a vyřizovat žádosti, vyjednávat a poskytovat sociálně právní poradenství, poskytovat krizovou intervenci, zabezpečovat pečovatelské a asistenční služby. Dovede prakticky uplatňovat principy sociální prevence. Dovede mapovat sociálně právní problémy v příslušné lokalitě. Je schopen integrovat postupy, metody a východiska diakonicko-pastorační a sociální práce a tvořivě je uplatnit v praxi. Je schopen komunikovat s odborníky jiných pomáhajících profesí, je schopen týmové spolupráce a metodické sebereflexe a sebeevaluace.
Etické postoje absolventa jsou formovány na základě křesťanské hodnotové orientace a etického kodexu sociálního pracovníka tak, aby byl všestranně způsobilý k výkonu jak individuální, tak i skupinové klientské práce, k prevenci sociálně patologických jevů, sociální nespravedlnosti a diskriminace. Podstatnou součástí výuky je vedení k etické,
spirituální a osobnostní sebereflexi.
Výše uvedené znalosti, dovednosti a postoje, osvojované v průběhu studia, poskytují absolventu následující nezbytné kompetence k výkonu pastoračně sociální práce: 1) schopnost účinně komunikovat s jednotlivci, skupinami, rodinami i komunitami, 2) schopnost zorientovat se v potřebách, možnostech a vnímání situace, které klient a jeho okolí má, a vymezit s nimi oblast a plán spolupráce, 3) schopnost rozeznat silné stránky a možnosti klienta a jeho sociálního kontextu a podporovat jejich soběstačnost a sebeúctu, 4) znalost metod a systémů služeb, schopnost je správně využívat ve prospěch klienta, pomáhat mu je přijmout a ukončit, 5) schopnost zorientovat se v organizaci a začlenit se do způsobu její práce a jejího průběžného hodnocení, 6) schopnost odborně, osobnostně a duchovně růst.
Možnosti uplatnění absolventa
Absolvent programu má odborné znalosti, dovednosti a osobnostní a charakterové předpoklady k výkonu pastorační a sociální práce, včetně základů řízení a managementu. Absolvent je připraven působit v oblasti pomáhajících profesí zaměřených na celistvý rozvoj osobnosti klientů a jejich integraci do společnosti. Je kvalifikován pro pastoračně sociální práci v široké škále státních, soukromých a církevních sociálních zařízení (od zařízení pro děti a mládež, organizace pro práci s ohroženými dětmi, s rizikovou mládeží, dětské domovy, domy na půl cesty, chráněné dílny, chráněné ubytovny, přes krizová centra, azylové domy, domovy pro matky s dětmi, až po zařízení pro klienty s různými druhy postižení, zařízení pro léčbu dlouhodobě nemocných, hospici a sociální ústavy pro nemocné a pro seniory).