Metoda „5 P“

Metoda „5 P“     

Nastavte si svých PĚT P podle svých potřeb:

1.    Podmínky při učení

2.    Plánování času pro studium

3.    Přestávky při práci

4.    Poznámky při výuce

5.    Paměť  

1. P – Podmínky při učení

    potřebujete klidný a stabilní kout (ideálně vlastní pokoj)

    před učením pořádně vyvětrejte (teplota v místnosti by měla být kolem 19 stupňů)

    myslete na dobré osvětlení (měla by stačit  60W žárovka)

    pro koncentraci potřebujete ticho (nezapomeňte přepnout mobil na tichý režim). Pokud už chcete při učení zvukovou kulisu, pusťte si tichou hudbu s cizojazyčným textem

    učení v posteli moc vhodné není, ale nejde-li to jinak, dělejte pravidelné přestávky. Vstaňte a něco dělejte. Zkuste to ale někdy vsedě u stolu a porovnejte, co je lepší. 

    nezapomeňte na pitný režim a k učení si připravte nějaké pití

    pořádek kolem sebe a příprava pomůcek pomáhá soustředit se jen na učení, neustálé hledání něčeho (sešitu, tužky) zbytečně rozptyluje.

2. P – Plánování času pro studium

„Nemám čas“. „Nestíhám“. Jak často tuhle starou známou výmluvu používáte? Ve skutečnosti máme času dost, ale mnoho z nás ho neumí využít nebo si svoje aktivity špatně plánuje.

Jedna ze základních dovedností je umění plánovat svůj čas (tzv. time management). A platí to nejen pro učení a práci, ale i v osobním životě. Budete se divit, kolik času dobrým naplánováním získáte pro sebe, své koníčky i odpočinek.

Zamyslete se nad těmito otázkami:

Sestavte si denní harmonogram tak, aby na sebe aktivity navazovaly bez časových ztrát!

    zapisujte si všechny akce a důležité termíny (např. písemky, zkoušení)

    učte se každý den přibližně ve stejnou dobu

    sestavte si plán učení – určete čas, kdy se budete učit (pokud vám nebude vyhovovat, zkuste to další týden znovu a jinak)

    na velkou písemku se připravujte s časovou rezervou, ideálně dva dny předem. Rozhodně to nenechávejte na poslední chvíli.

    před učením si napište seznam činností, které potřebujete ten den udělat (např. úkol z matiky, naučit se 15 slovíček, příprava na písemku z dějepisu, dopsat si sešit).

3. P – Přestávky při práci

    po škole si dejte hodinu až dvě pauzu a dělejte něco, co vás baví

    učte se v krátkých blocích, např.:

30 minut učení - 10 minut pauza - 15 minut učení - 5 minut pauza -  a pokračujte takto dál (15 minut práce, 5 minut pauza)

    vyplňujte přestávky při učení nenáročnou činností, která neodvádí pozornost úplně –  přečtěte si článek v časopisu, vyvětrejte, protáhněte se, něco malého snězte, uvařte si čaj, osprchujte se... Lépe udržíte koncentraci po celou dobu učení.

    dostatečně spěte – spánek je podmínkou, abyste byli schopni zapamatovat si hodně věcí a událostí. Únava a ospalost negativně ovlivňuje paměť. Vyzkoušejte si, kolik hodin spánku potřebujete. Když se po probuzení budete cítit svěží, je to OK. 

4. P – Poznámky při výuce

Dělat si dobré poznámky z výkladu ve škole umí málokdo. Přitom poznámky mají velké výhody, protože:  

    je to zkratka dlouhého výkladu vyučujícího

    je to základní informace o tom, co byste měli umět – vše doplňující a vysvětlující najdete v učebnicích, na internetu apod.

    je to osobitý záznam vašeho myšlení – lépe porozumíte vlastním poznámkám a postřehům (samozřejmě pokud jsou čitelné a smysluplné).

    psaní poznámek při výkladu udržuje vaší pozornost  

    už při zápisu si informace ukládáte do paměti

    poznámky si dělejte přehledně, používejte barvy, podtrhávejte, text čleňte do jednotlivých oddílů a stručných bodů

    výpisky dělejte i doma, např. z učebnice -naučíte se zachytit nejdůležitější, tzv. klíčové informace

    někdy postačí jen zápis školního výkladu, pak si ho několikrát přečíst a informace zůstanou v paměti.

Nejčastější problémy při psaní poznámek a jak je odstranit:

5. P – Paměť

Zapamatování informací a jejich zapomínání jsou složité procesy, které nepřetržitě běží proti sobě (známe to z každodenního života, zapomínáme klíče, mobil, jména lidí apod.). Cílem učení je zabránit nebo alespoň zpomalit zapomenutí poznatků.

Paměť funguje tak, že informace vstoupí přes naše smysly do mozku a tam se stupňovitě usidluje v určitém typu paměti podle toho, jak ji budeme využívat. Každý typ paměti k něčemu potřebujeme. Pro praktický život potřebujeme všechny, pro studium je třeba, aby si jednotlivé paměti informaci předávaly (násobilka, vyjmenovaná slova, vzorečky...). K tomu je třeba neustále informaci používat.

Zapomínání po jednom přečtení dvoustránkového textu vypadá takto:

    první den – pamatujete si 50 – 60 % informací (vzpomenete si na některé pojmy a budete je umět i vysvětlit)

    druhý den - množství informací klesne na nepatrný zlomek (30 % informací a méně)

    za týden - mlhavě si vzpomenete, že jste cosi četli, ale možná si ani nevybavíte o co šlo.

Opakování – matka moudrosti

Při učení používejte více smyslů

Poznatky potřebujete přesunout z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Někdo se lépe učí, když informace vidí (čtení textu), jiný si lépe zapamatuje slyšené (výklad od druhé osoby, přeříkávání látky nahlas), další si potřebuje psát a kreslit, přepisovat texty, podtrhávat klíčové výrazy. U většiny lidí se fixují poznatky přes více cest najednou.

    poznatky si spojujte do logických celků, neučte se pouhé jednotlivosti – stručně si před učením nové látky zopakujte, co jí předcházelo, na co navazuje a co rozvíjí. Tím ukotvíte nové informace.

    systematicky si opakujte – pročtěte si poznámky ze sešitu ještě týž den, co jste látku ve škole probírali (to si pamatujete nejvíc informací)

    při učení na velké písemky si rozdělte text na kratší úseky a učte se několik dní dopředu. Den před písemkou si vše několikrát přeříkejte nahlas. V technických předmětech a matematice si příklady spočítejte a zapište i několikrát za sebou bez pomoci vzorových řešení.

    kreslete si schémata, náčrtky, obrázky, spojujte si slova s obrázky.