Přeskočit navigaci

Faktory ovlivňující kariérové rozhodování

Faktory, podmínky a okolnosti ovlivňující výběr vzdělávací/profesní dráhy u žáků základních a středních škol

Faktory, podmínky a okolnosti ovlivňující výběr vzdělávací/profesní dráhy u žáků základních a středních škol

Cílem této stránky je představit podmínky a faktory vstupující do procesu výběru vzdělávací a profesní kariéry žáků základních a středních škol a informační zdroje, které při své volbě nejčastěji používají. Předkládané údaje vycházejí z dotazníkového šetření z roku 2011, kterého se zúčastnilo 1 655 žáků základních škol a 935 žáků středních škol z Prahy a z Plzeňského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Šetření bylo zaměřeno na okolnosti, které ovlivňují výběr vzdělávací či pracovní kariéry žáků i na samotný způsob volby.


Vliv rodiny na výběr vzdělávací a profesní dráhy

Z provedeného šetření vyplývá, že pokud jde o volbu vzdělávací/profesní dráhy, tak velmi silně funguje rodina, která má v rozhodovacím procesu značný vliv, a to nejen u žáků základních škol, ale také u žáků středních škol. Z provedených analýz vyplývá několik hlavních závěrů:

*    Otázku budoucnosti (co budou dělat po skončení základní školy) začínají žáci základních škol většinou řešit v osmém ročníku, přičemž dívky řeší svou budoucnost dříve než chlapci.

*    Svou budoucností se žáci středních škol začínají většinou zabývat v předposledním ročníku střední školy.

*    Vliv rodiny zejména rodičů na výběr vzdělávací či profesní dráhy je značný, a to jak u žáků základních škol, tak u žáků středních škol. Téměř všichni žáci základních škol řeší svoji budoucnost doma s rodiči, na střední škole je to více než 60 % žáků.

*    Rady svých rodičů využívá přes 86 % žáků základních škol a 82 % žáků středních škol. Je zřejmé, že i de facto dospělé děti naslouchají radám svých rodičů.

*    Většina žáků základních a středních škol se domnívá, že při výběru své budoucí vzdělávací či profesní dráhy mají mít hlavní slovo oni sami. Nedomnívají se, že by za ně měli rozhodovat rodiče.

*    Jen malá část žáků základních i středních škol se identifikuje s povoláním svých rodičů – většina z nich chce dělat něco jiného než jejich rodiče.


Faktory vstupující do procesu výběru další vzdělávací/profesní dráhy

Značný prostor byl v rámci šetření věnován tomu, co bylo pro žáky důležité, co je ovlivnilo při jejich rozhodování, na jakou školu jít, v případě žáků středních škol, co vůbec po střední škole dělat.

*    Při rozhodování o další vzdělávací/profesní dráze se žáci jak základních, tak středních škol spoléhají nejvíce sami na sebe a na své rodiče. Do jisté míry se nechají ovlivnit i svými kamarády. Nejméně vlivu pak připisují institucializované formě poradenství, tedy školním psychologům či odborníkům na úřadě práce. Pomoc výchovného poradce byla ze všech institucializovaných forem kariérového poradenství vnímána jako nejúčinnější.

*    Při výběru střední školy je pro žáky základních škol důležité, aby získali práci, která je bude bavit, šli na školu, která je bude bavit, po absolvování střední školy získali dobře placené zaměstnání, šli na školu, kterou zvládnou dokončit, našli po škole dobré uplatnění a také, aby mohli studovat zvolený obor.

*    Žáci středních škol, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání, považují za důležité, aby po škole našli práci, která je bude bavit, studovali obor, který je bude bavit, studovali obor, který je připraví na práci, která je bude bavit, našli po škole dobře placené zaměstnání a studovali obor, který zvládnou dokončit.

*    Žáci středních škol, kteří již nechtějí pokračovat v dalším vzdělávání, se takto rozhodli zejména proto, že chtějí vydělávat peníze, chtějí se osamostatnit od rodičů, chtějí začít pracovat nebo chtějí cestovat.

*    Při svém rozhodování o tom, co dál po skončení školy, využívají žáci základních i středních škol zejména informace, které získají od rodiny, z internetu, ze školy, kam se hlásí, a také od kamarádů.

*    Část žáků základních i středních škol využívá v rámci rozhodovacího procesu pomoc odborníků, přičemž nejčastěji vyhledají pomoc některého z učitelů nebo školního poradce.


Informační zdroje využívané při rozhodování o vzdělávací/profesní dráze

Šetření se dále zaměřilo na to, jaké webové stránky žáci základních a středních škol využívají při hledání informací o tom, kam se vydat po základní škole, a také jak hodnotí, že jim dané webové stránky při rozhodování pomohly.

*    Z informačních internetových portálů využívají žáci základních škol zejména www.atlasskolstvi.cz, www.stredniskoly.cz a www.infoabsolvent.cz. Současně však značný počet žáků základních škol nezná tyto informační portály.

*    Žáci středních škol využívají pro získání informací zejména www.vysokeskoly.cz, www.atlasskolstvi.cz a www.vysokeskoly.com. I tady je značné množství žáků, kteří informační portály neznají. Žáci středních škol celkově využívají informačních portálů méně než žáci základních škol.

*    Za důležité informace, které potřebují k rozhodování o své budoucí dráze, považují žáci obou vzdělanostních skupin zejména informace o obsahu studia, o možnostech uplatnění, o šancích se na zvolenou školu dostat, o náročnosti studia. Tyto informace pokládá za důležité více než 90 % žáků základních škol a více než 80 % žáků středních škol.

Ze šetření tak vyplynulo, že pokud jde o volbu vzdělávací/profesní dráhy, tak velmi silně funguje rodina, která má v rozhodovacím procesu značný vliv, a to nejen u žáků základních škol, ale také u žáků středních škol. Pokud žáci vyhledají odbornou pomoc, pak se nejraději obracejí (kromě rodiny) na školské instituce, tedy na výchovné-kariérové poradce na školách či na některého z učitelů. Je zřejmé, že žáci vyhledávají pomoc tam, kde to znají, kde se mohou obrátit k někomu známému. S tím souvisí fakt, že v případě volby budoucí školy či povolání se žáci neobracejí směrem k sociálním sítím (typu Facebook), ale v této otázce více důvěřují rodině, přátelům a blízkým, které znají „face to face“. Na internet se obracejí jako na hlavní zdroj informací, který naprosto ovládl informační základnu. To nám ukazuje, že pokud má být pomoc kariérového poradenství účinná, je nutné pracovat s rodinou a současně je nezbytné poskytovat co nejvíce informací prostřednictvím internetu, kde si je zájemci mají možnost vyhledat.

Ze získaných odpovědí rovněž vyplynulo, že žáci využívají ty informační zdroje, o kterých se dozvědí zejména ve škole. Platí zde, že jaké informační zdroje používá výchovný poradce či učitel předmětu „Člověk a svět práce“ při výuce (včetně internetových aplikací), takové zdroje pak využívají i žáci, když vyhledávají informace o možnostech svého dalšího působení. Škola se tak jeví jako rozhodující činitel zejména v poskytování orientace v záplavě informací, které zejména na internetu na zájemce čekají.


Zpět