Vývoj vzdělanostní struktury žáků nově přijímaných do 1. ročníků SŠ a VOŠ
Na této stránce jsou uvedeny informace o vývoji počtů a podílů žáků v jednotlivých kategoriích vzdělání středních a vyšších odborných škol v posledních deseti letech.
V úvodu se nejdříve seznámíme s rozdělením žáků, kteří ukončili základní školu, do jednotlivých druhů (kategorií) vzdělávání v denní formě studia ve školním roce 2024/25.
Z obrázku je zřejmé, že přibližně:
· 39 % žáků směřuje do klasických odborných maturitních oborů kategorie M,
· 29 % do oborů učebních kategorie H a E,
· 21 % do gymnázií (čtyřletých nebo vyššího stupně víceletých).
Do maturitních oborů zahrnujících i odborný výcvik přichází 6 % žáků, 5 % pak do různých oborů lyceí. Nepatrná část (necelé 1 %) přechází do praktických škol (kategorie C) a oborů kategorie J, které poskytují střední vzdělání bez výučního listu a bez maturity.
Rozdělení žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání do jednotlivých druhů vzdělávání
Není uveden přehled o jiných formách vzdělávání (studiu při zaměstnání), počet žáků v něm je poměrně stabilní, ve školním roce 2024/25 činí počet nově přijatých 1 857 žáků, což představuje 1,5 % počtu žáků denního vzdělávání.
Dále je přijímán značný počet žáků do zkrácené formy studia. V učebních oborech je to 1 837 osob, v maturitních oborech 1 407 osob dohromady v denním studiu i jiných formách.
Zajímavé je však nejen rozdělení přijatých žáků do těchto kategorií, ale i jeho vývoj. Ve školním roce 2024/25 zřejmě končí trend, který začal v roce 2017 – meziroční nárůst počtu žáků vstupujících do 1. ročníků středních škol po základním vzdělání. V tomto roce se počet přijímaných zvýšil pouze o 722 žáků, což je 0,6 % a jejich počet činí 127 372 žáků (tj. vč. žáků přecházejících do vyššího stupně gymnázií).
Protože celkové počty žáků se v průběhu let mění (dříve pokles, nyní nárůst), porovnávání provádíme především na základě podílů nově přijímaných.
V „klasických“ maturitních oborech v odborném vzdělávání (kategorie M bez lyceí) docházelo v období 2014–2020 k nárůstu podílu nově přijatých od 35 % k 38 %. V roce 2021/22 tento podíl náhle zvýšil na 40,1 %, zřejmě vlivem možnosti upustit od jednotných přijímacích zkoušek, kterou využilo asi 50 % škol. V dalších letech se situace stabilizovala a podíl nově přijatých postupně klesal až na současnou hodnotu 38,7 %, i když počet nově přijatých žáků narůstal; v tomto roce dosáhl hodnotu 49 296 žáků.
Podíl žáků vstupujících do učebních oborů (kategorie H+E) se v letech 2014 až 2020 pohyboval kolem 30 %, v roce 2021 klesl na historicky nejnižší hodnotu – 27,2 % vlivem možnosti upustit od jednotných přijímacích zkoušek do maturitních oborů. V dalších letech se podíl opět přiblížil ke 30 %, roce 2024/25 však došlo k výraznému poklesu, ke studiu bylo přijato 36 560 žáků, což představuje 28,7 % ze všech nově přijatých
Podíl žáků vstupujících do gymnaziálního vzdělávání i při mírně rostoucích počtech přijímaných dlouhodobě klesal až na 20,2 %. Teprve v roce 2024/25 došlo k nárůstu na 20,7 %, přijato bylo a do vyššího stupně postoupilo 26 428 žáků. Podíl přijatých i tak zůstává nízký (o 1,8 p. b. oproti historickému maximu), což je důsledkem nedostatečných kapacit gymnázií.
V maturitních oborech zahrnujících odborný výcvik (kategorie L0) od roku 2014/15 podíl nově přijatých mírně klesal až na 5,5 %, pak narostl na 6,2 %, v tomto školním roce činí 6,0 %, což odpovídá počtu 7 604 žáků. Žáci této formy vzdělání absolvují i odborný výcvik a jsou připraveni především jako vysoce kvalifikovaní dělníci pro náročná povolání. Značný podíl přijatých žáků může nově v průběhu studia získat i výuční list, což také způsobilo větší zájem o tuto kategorii vzdělání.
Podíl přijímaných do oborů lyceí byl dlouhodobě stabilní kolem 4 % s nepatrným nárůstem v posledních letech. V současném roce jejich podíl výrazně narostl na hodnotu 5,0 %, počet přijatých této skupiny je 6 398, což je o 1 092 více než v předchozím roce.
V poslední skupině (1 086 žáků) převažují žáci přijímaní do Praktické školy, v kategorii J je přijímáno pouze asi 100 žáků. Vývoj podílů je nepatrný, po období mírného růstu následuje postupný nepatrný pokles.
Vývoj podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Vývoj počtů a podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Počty vyučených přijatých do nástavbového studia v denní i v jiných formách dlouhodobě klesaly. V roce 2021/22 došlo k výraznému nárůstu, zřejmě vlivem možnosti škol upustit od jednotných přijímacích zkoušek. Současný nárůst v denním studiu (proti rokům 2018 až 2020) je odrazem vyššího počtu absolventů učebních oborů. V roce 2024/25 bylo nově přijato 5 394 žáků v denním studiu, což představuje proti roku 2019 nárůst o 12 %, v jiných formách studia 2 132 žáků, meziročně zde došlo k poklesu o 4 %.
Vyšší odborné vzdělávání vykazuje velké změny v počtech přijímaných v denním studiu, v jiných formách jsou změny podstatně menší. Zatímco v roce 2014 bylo do denní formy přijato 7 803 studentů, v roce 2018 již pouze 4 703, poté dochází k nárůstu a v roce 2024/25 bylo v denní formě studia přijato 6 129 studujících a v jiných formách pak 3 396 studujících. Převážná část studujících byla přijata do skupin oborů 53 Zdravotnictví, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče a 82 Umění, užité umění, které také ovlivňují nárůst počtu přijatých.
Vývoj počtu žáků vstupujících do 1. ročníků nástavbového a vyššího odborného vzdělávání
Přehled členění vzdělanostní struktury1
Střední vzdělání s výučním listem
Střední vzdělávání s výučním listem (kategorie E+H) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s výučním listem: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do tříletých a výjimečně do dvouletých vzdělávacích programů (asi 2 % žáků, pouze v kategorii E) a po absolvování získají výuční list. Obory kategorie E jsou koncipovány jako obory s nižšími nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání; absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací. Podíl jejich žáků je 12,0 % z nově přijatých do učebních oborů (E + H).
Střední vzdělání (bez výučního listu, maturitní zkoušky)
Střední vzdělávání (kategorie C, J) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do dvouletých vzdělávacích programů (u oborů kategorie C – praktická škola i do jednoletých) poskytujících střední vzdělání; po absolvování získají vysvědčení o závěrečné zkoušce. Jejich podíl dosahuje necelé 1 % přijatých do středního vzdělávání.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou
Střední vzdělávání s MZ (odborné) (kategorie M) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do čtyřletých vzdělávacích programů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, po absolvování získají maturitní vysvědčení.
Střední vzdělávání s MZ – lycea – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do oborů lyceí. Prvotním cílem oborů lyceí je připravit žáky pro studium na vysokých školách a vyšších odborných školách v souladu s odbornou profilací oborů lyceí (např. technickou, ekonomickou).
Střední vzdělávání s MZ a odborným výcvikem (kategorie L0) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do vzdělávacích programů, jejichž součástí je i odborný výcvik, jsou vlastně i vyučeni, i když výuční list nedostávají. Po absolvování získají maturitní vysvědčení. Od roku 2021 je možné v některých oborech na některých školách získat i výuční list v komplementárním učebním oboru. Absolventi jsou připraveni pro náročné dělnické práce nebo nižší řídicí funkce.
Střední vzdělávání s MZ – gymnázia (kategorie K) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: jsou zde zahrnuti žáci gymnaziálního vzdělávání všech délek, včetně žáků se zdravotním postižením. Pro možnost srovnání podílů žáků procházejících středním vzděláváním nejsou započítáváni ti, kteří byli právě přijati do 1. ročníků víceletých gymnázií, údaje se vztahují na věkovou hladinu odpovídající 1. ročníkům čtyřletého gymnaziálního vzdělávání. Jsou zde tedy zahrnuti všichni nově přijatí do 1. ročníků čtyřletých gymnázií a ve víceletých gymnáziích studující v ročnících odpovídajících 1. ročníkům čtyřletých gymnázií (3. a 5. ročník).
Střední vzdělávání s MZ – nástavbové studium (kategorie L5) – umožňuje ve dvouletém denním studiu nebo tříletém studiu v jiných formách dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou těm, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v tříletých oborech. Absolventi získají maturitní vysvědčení, zároveň již vlastní výuční list.
Zkrácené studium je určeno výhradně pro absolventy s maturitní zkouškou nebo výučním listem. Maturanti mohou získat ve zkrácené době (2 roky v denní formě) maturitní vzdělání v dalším oboru, vyučení i maturanti mohou dosáhnout ve zkrácené době (1–2 roky) výučního listu.
Vyšší odborné vzdělání
Vyšší odborné vzdělávání (kategorie N) – zahrnuje žáky přijaté do vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání v délce 3 roky. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem, dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy.
[1] Údaje o délce vzdělávání se vztahují k denní formě studia žáků bez zdravotního postižení, vzdělávací programy realizované ve školách pro žáky se zdravotním postižením a dále programy v jiných formách studia bývají o rok delší. Do jiných forem studia je zahrnuto dálkové, večerní, distanční a kombinované studium.
