Vývoj vzdělanostní struktury žáků nově přijímaných do 1. ročníků SŠ a VOŠ
Na této stránce jsou uvedeny informace o vývoji počtů a podílů žáků v jednotlivých kategoriích vzdělání středních a vyšších odborných škol v posledních deseti letech.
V úvodu se nejdříve seznámíme s rozdělením žáků, kteří ukončili základní školu, do jednotlivých druhů (kategorií) vzdělávání v denní formě studia ve školním roce 2023/24.
Z obrázku je zřejmé, že přibližně:
40 % žáků směřuje do klasických odborných maturitních
oborů kategorie M,
30 % do oborů učebních kategorie H a E,
20 % do gymnázií (čtyřletých nebo vyššího stupně
víceletých).
Do maturitních oborů zahrnujících i odborný výcvik přichází 6 % žáků, pouhá 4 % pak do různých oborů lyceí. Nepatrná část (necelé 1 %) přechází do praktických škol (kategorie C) a oborů kategorie J, které poskytují střední vzdělání bez výučního listu a bez maturity.
Vedle toho je asi 3 803 žáků (3,4 %), kteří nepokračují ve vzdělávání na střední škole.
Rozdělení žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání do jednotlivých druhů vzdělávání
Není uveden přehled o jiných formách vzdělávání (studiu při zaměstnání), počet žáků v něm je poměrně stabilní, ve školním roce 2023/24 činí počet nově přijatých 1 975 žáků, což představuje 1,3 % počtu žáků denního vzdělávání.
Dále je přijímán značný počet žáků do zkrácené formy studia. V učebních oborech je to 2 076 osob, v maturitních oborech 1 433 osob dohromady v denním studiu i jiných formách.
Zajímavé je však nejen rozdělení přijatých žáků do těchto kategorií, ale i jeho vývoj. Ve školním roce 2023/24 pokračuje meziroční nárůst počtu žáků vstupujících do 1. ročníků středních škol po základním vzdělání. V tomto roce se počet přijímaných zvýšil o 6 681 žáků, což je 5,6 % a jejich počet činí 126 650 žáků (tj. vč. žáků přecházejících do vyššího stupně gymnázií).
Protože celkové počty žáků se v průběhu let mění (dříve pokles, nyní nárůst), porovnávání provádíme především na základě podílů nově přijímaných.
V „klasických“ maturitních oborech v odborném vzdělávání (kategorie M bez lyceí) docházelo v období 2013–2020 k nárůstu podílu nově přijatých od 35 % k 38 %. V roce 2021/22 tento podíl náhle zvýšil na 40,1 %, zřejmě vlivem možnosti upustit od jednotných přijímacích zkoušek, kterou využilo asi 50 % škol. V roce 2023/24 sice došlo k nárůstu nově přijatých žáků na hodnotu 49 437 žáků, v podílu však jde o pokles na 39,0 %.
Podíl žáků vstupujících do učebních oborů (kategorie H+E) se v letech 2013 až 2020 pohyboval kolem 30 %, v roce 2021 klesl na historicky nejnižší hodnotu – 27,2 % vlivem možnosti upustit od jednotných přijímacích zkoušek do maturitních oborů. V dalším roce se situace vyrovnala a roce 2023/24 došlo, stejně jako loni, k významnému nárůstu počtu přijatých o 2 225 žáků a bylo přijato 37 380 žáků. Tyto nárůsty souvisí s populačním vývojem, takže hodnota podílu přijatých do učebních oborů je opět kolem 30 % (činí 29,5 %).
Podíl žáků vstupujících do gymnaziálního vzdělávání i při mírně rostoucích počtech přijímaných dlouhodobě klesá (výrazný byl pokles v roce 2022 o 1,1 p. b.), až na současnou hodnotu, která je 20,2 %. Počet přijatých žáků je 25 645, o 1 043 více než v předchozím roce.
V maturitních oborech zahrnujících odborný výcvik (kategorie L0) docházelo mnoho let k mírnému poklesu, v posledních třech letech podíl přijatých žáků narostl a ustálil se na hodnotě 6 %, v roce 2023/24 činí 7 826 žáků. Žáci této formy vzdělání absolvují i odborný výcvik a jsou připraveni především jako vysoce kvalifikovaní dělníci pro náročná povolání. Značný podíl přijatých žáků může nově v průběhu studia získat i výuční list, což také způsobilo větší zájem o tuto kategorii vzdělání.
Podíl přijímaných do oborů lyceí je stabilní kolem 4 % s malým nárůstem v posledních letech. V roce 2023/24 je počet nově přijatých 5 306, což je o 335 více než v předchozím roce.
V poslední skupině převažují žáci přijímaní do Praktické školy, v kategorii J je přijímáno pouze asi 100 žáků. Vývoj podílů je nepatrný, po období mírného růstu následuje postupný nepatrný pokles.
Vývoj podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Vývoj počtů a podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně) – denní forma
Počty vyučených přijatých do nástavbového studia v denní i v jiných formách dlouhodobě klesají. Pouze v roce 2021/22 došlo k výraznému nárůstu, zřejmě vlivem možnosti škol upustit od jednotných přijímacích zkoušek. Současný nárůst v denním studiu (proti rokům 2018 až 2020) je odrazem vyššího počtu absolventů učebních oborů, v roce 2023 bylo nově přijato 5 491 žáků v denním studiu, což představuje proti roku 2019 nárůst o 15 %, v jiných formách studia však došlo k poklesu (o 8 %).
Vyšší odborné vzdělávání vykazovalo v denním studiu do roku 2018 výrazný pokles V posledních třech letech se situace změnila a počet přijatých narostl, a to poměrně výrazně. V jiných formách studia je počet přijímaných stabilní. V roce 2022/23 bylo v denní formě studia přijato 5 844 studujících a v jiných formách pak 2 937 studujících, převážná část studujících byla přijata do skupin oborů 53 Zdravotnictví, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče a 82 Umění, užité umění, které také ovlivňují nárůst počtu přijatých.
Vývoj počtu žáků vstupujících do 1. ročníků nástavbového a vyššího odborného vzdělávání
Přehled členění vzdělanostní struktury1
Střední vzdělání s výučním listem
Střední vzdělávání s výučním listem (kategorie E+H) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s výučním listem: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do tříletých a výjimečně do dvouletých vzdělávacích programů (asi 2 % žáků, pouze v kategorii E) a po absolvování získají výuční list. Obory kategorie E jsou koncipovány jako obory s nižšími nároky v oblasti všeobecného a obecně odborného vzdělání; absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací. Podíl jejich žáků je 12,0 % z nově přijatých do učebních oborů (E + H).
Střední vzdělání (bez výučního listu, maturitní zkoušky)
Střední vzdělávání (kategorie C, J) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do dvouletých vzdělávacích programů (u oborů kategorie C – praktická škola i do jednoletých) poskytujících střední vzdělání; po absolvování získají vysvědčení o závěrečné zkoušce. Jejich podíl dosahuje necelé 1 % přijatých do středního vzdělávání.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou
Střední vzdělávání s MZ (odborné) (kategorie M) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky, kteří byli nově přijati do čtyřletých vzdělávacích programů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, po absolvování získají maturitní vysvědčení.
Střední vzdělávání s MZ – lycea – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do oborů lyceí. Prvotním cílem oborů lyceí je připravit žáky pro studium na vysokých školách a vyšších odborných školách v souladu s odbornou profilací oborů lyceí (např. technickou, ekonomickou).
Střední vzdělávání s MZ a odborným výcvikem (kategorie L0) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: zahrnuje žáky nově přijaté do vzdělávacích programů, jejichž součástí je i odborný výcvik, jsou vlastně i vyučeni, i když výuční list nedostávají. Po absolvování získají maturitní vysvědčení. Od roku 2021 je možné v některých oborech na některých školách získat i výuční list v komplementárním učebním oboru. Absolventi jsou připraveni pro náročné dělnické práce nebo nižší řídicí funkce.
Střední vzdělávání s MZ – gymnázia (kategorie K) – umožňuje dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou: jsou zde zahrnuti žáci gymnaziálního vzdělávání všech délek, včetně žáků se zdravotním postižením. Pro možnost srovnání podílů žáků procházejících středním vzděláváním nejsou započítáváni ti, kteří byli právě přijati do 1. ročníků víceletých gymnázií, údaje se vztahují na věkovou hladinu odpovídající 1. ročníkům čtyřletého gymnaziálního vzdělávání. Jsou zde tedy zahrnuti všichni nově přijatí do 1. ročníků čtyřletých gymnázií a ve víceletých gymnáziích studující v ročnících odpovídajících 1. ročníkům čtyřletých gymnázií (3. a 5. ročník).
Střední vzdělávání s MZ – nástavbové studium (kategorie L5) – umožňuje ve dvouletém denním studiu nebo tříletém studiu v jiných formách dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou těm, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v tříletých oborech. Absolventi získají maturitní vysvědčení, zároveň již vlastní výuční list.
Zkrácené studium je určeno výhradně pro absolventy s maturitní zkouškou nebo výučním listem. Maturanti mohou získat ve zkrácené době (2 roky v denní formě) maturitní vzdělání v dalším oboru, vyučení i maturanti mohou dosáhnout ve zkrácené době (1–2 roky) výučního listu.
Vyšší odborné vzdělání
Vyšší odborné vzdělávání (kategorie N) – zahrnuje žáky přijaté do vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání v délce 3 roky. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem, dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy.
[1] Údaje o délce vzdělávání se vztahují k denní formě studia žáků bez zdravotního postižení, vzdělávací programy realizované ve školách pro žáky se zdravotním postižením a dále programy v jiných formách studia bývají o rok delší. Do jiných forem studia je zahrnuto dálkové, večerní, distanční a kombinované studium.
