Struktura středoškolských absolventů v EU

Struktura absolventů středního vzdělávání v členských státech EU podle zaměření oboru vzdělání

Odborné versus všeobecné vzdělávání

V některých zemích má vysoký podíl všeobecné vzdělávání, v jiných tvoří podíl odborného vzdělávání více než polovinu. V zemích s vysokým podílem všeobecného vzdělávání se jednak předpokládá, že velká část absolventů bude pokračovat ve studiu na vysokých školách a univerzitách a získá profilaci tam, nebo se bude vzdělávat aktivně v rámci celoživotního učení. Ne vždy však nese všeobecnost zaměření vzdělávacích programů kýžené ovoce pro trh práce i pro absolventy samotné. V případě neúspěchu v dalším studiu, nebo při nutnosti začít si vydělávat si na živobytí dříve než zhruba ve třiadvaceti letech, jsou středoškolští absolventi se všeobecným vzděláním znevýhodněni.

Následující obrázek se věnuje struktuře absolventů učebních a maturitních oborů. Ukazuje procentuální podíl absolventů všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání podle zaměření. Údaje o absolventech s odborným vzděláním jsou členěny podle upravených hlavních tříd ISCED: Technika, výroba a stavebnictví, Informační a komunikační technologie (ICT), Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství, Služby, Umění a humanitní vědy, Obchod, administrativa, společenské vědy, Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky a Vzdělávání, přírodní vědy. Státy jsou seřazeny podle celkového podílu absolventů odborného vzdělávání.

Skladba absolventů středoškolského vzdělávání podle zaměření studia v roce 2020 (%)

Pramen: Eurostat, vlastní přepočet.

    Průměr za EU ukazuje, že polovina středoškolských absolventů v EU má všeobecné vzdělání a u absolventů s odborným vzděláním převažují technické, službové a obchodně-administrativní zaměření. Znepokojující je nízký podíl absolventů připravených pro oblast informačních a komunikačních technologií (ICT).

    Česká republika je na druhém místě v podílu absolventů se středním odborným vzděláním, a vykazuje rovněž nejvyšší podíl absolventů ve třídě Technika, výroba a stavebnictví.

    Odborné vzdělávání je silně zastoupeno také v Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku a na Slovensku. Tyto země, včetně České republiky, mají i nejvyšší podíly absolventů ve třídě Technika, výroba a stavebnictví.

    Významné podíly absolventů ve třídě Informační a komunikační technologie (ICT) mají Polsko, Portugalsko, Itálie, Bulharsko, Slovinsko a také Řecko.

    Nejvyšší podíl absolventů se všeobecným vzděláním (nad 75 %) mají Kypr, Lotyšsko, Estonsko, Irsko, Maďarsko a Malta. S výjimkou Malty a Irska je v uvedených státech v rámci odborného vzdělávání nejsilněji zastoupeno technické zaměření.

    Do oblasti služeb je nejvíce absolventů s odborným vzděláním orientováno v Chorvatsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku, do oblasti zdravotnictví pak v Nizozemsku a Finsku.

    Španělsko má relativně nízký podíl absolventů s odborným vzděláním, a ti jsou navíc výrazně umělecky a humanitně orientovaní.

    Nejmenší podíl absolventů odborného vzdělávání byl v roce 2014 na středních školách v Irsku, které vykazovalo téměř stoprocentní podíl všeobecně připravených absolventů. V současné době neklesá podíl absolventů s odborným vzděláním v žádné zemi pod 15 %, s výjimkou Irska a Malty je většina těchto absolventů technicky zaměřena.

Rozčlenění absolventů s odborným vzděláním podle zaměření oboru

V této části věnujeme pozornost struktuře absolventů s odborným vzděláním, a to jak učebních, tak maturitních oborů dohromady. Údaje jsou opět členěny podle upravených hlavních tříd ISCED. I když je v jednotlivých zemích EU různý podíl odborného vzdělání, můžeme takto snadněji porovnávat podíly jejich zaměření.

Skladba českých absolventů středoškolských odborných oborů vychází z dlouhodobé tradice, nicméně bezesporu umožňuje poměrně dobrý start na trh práce už po střední škole, s velkou šancí na získání uplatnění v oboru a možností okamžitě se zapojit do chodu firmy. Všeobecné vzdělání je součástí odborné přípravy a reformní snahy směřují k produkci širokospektrálně uplatnitelných absolventů vybavených i měkkými dovednostmi, v souladu s potřebami měnící se ekonomiky a celoevropskými trendy. Prostupnost vzdělávacího systému zároveň nebrání v pokračování ve studiu na vyšší úrovni.

Detailní pohled na skladbu středoškolských absolventů s odborným vzděláním poskytuje následující obrázek. Státy jsou seřazeny podle podílu absolventů oborů vzdělání, které patří do třídy Technika, výroba a stavebnictví (technické obory). Hodnota 100 % odpovídá pouze odbornému vzdělání a podíl všeobecného není v tomto grafu zohledněn.

Skladba absolventů středního odborného vzdělávání podle zaměření studia ve vybraných státech EU (%)

Pramen: Eurostat.

    Česká republika se řadí mezi země s poměrně vysokým zastoupením technicky zaměřených absolventů. Vzhledem k tomu, že v současnosti roste poptávka po technicky zaměřených pracovnících, mají mladí lidé s technickým vzděláním šanci uplatnit se nejen u nás, ale i v zahraničí.

    V rámci středního odborného vzdělávání mají technické obory vysoký podíl absolventů spíše v zemích bývalého východního bloku, ale také na Kypru, kde je ale v celkovém pohledu jejich podíl velmi malý (viz první část tohoto článku) a ve Švédsku.

    Nízký podíl absolventů s technickým vzděláním je v Irsku, na Maltě, ve Španělsku, Portugalsku a Nizozemsku. Středoškolské vzdělávání se zde soustředí spíše všeobecným směrem a v rámci odborného vzdělávání jsou rovněž silněji zastoupeny netechnické obory. V Nizozemsku má odborné vzdělávání sice značný význam, ale jsou zde silně zastoupeny hlavně obory zaměřené na Zdravotnictví a sociální péči, Služby a Obchod, administrativa, společenské vědy, přitom podíl technicky zaměřených oborů je poměrně nízký.

    Podíl absolventů třídy Informační a komunikační technologie (ICT) je v jednotlivých zemích velice různý a pohybuje se od nejvyšší hodnoty v Polsku až po nulovou hodnotu i u zemí jako je např. Francie či Dánsko . Lze předpokládat, že v těchto zemích příprava absolventů pro tuto oblast probíhá, ale je skryta začleněním příslušných oborů do třídy Technika, výroba a stavebnictví.

    Absolventi třídy Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství jsou zastoupeni v mnoha zemích obdobnou měrou, vysoký podíl jich je v Irsku, tam je ale středoškolská příprava zaměřena spíše všeobecným směrem. Nízký podíl absolventů v některých zemích (kolem jednoho procenta) je často dán skutečností, že v zemědělství pracují obyvatelé bez středoškolského vzdělání.

    Druhou nejpočetnější skupinu tvoří absolventi oborů třídy Služby. Nízké je jejich zastoupení pouze v Lucembursku a Řecku, kde jsou zřejmě nahrazováni pracovníky bez odborné kvalifikace.

    Třetí nejfrekventovanější třídou je Obchod, administrativa, společenské vědy (kde ovšem podíl absolventů společenských věd je zanedbatelný). Výrazně vysoký je podíl těchto absolventů v Lucembursku, Německu a Rakousku, což je zřejmě dáno tradicí školských systémů. Naproti tomu na Kypru, v Estonsku, Řecku a Maďarsku se v této oblasti uplatňují absolventi se všeobecným vzděláním.

    Nerovnoměrnost v podílu zdravotnicky zaměřených oborů napříč státy si lze vysvětlit tím, že v řadě zemí je pro výkon zdravotnických povolání vyžadován vyšší stupeň vzdělání a příprava se přesouvá do postsekundární nebo terciární úrovně vzdělání. Ve státech se silnou sociální politikou zpravidla zaujímají obory zaměřené na zdravotní a sociální péči významný podíl.

    Velmi nízké, případně nulové, hodnoty podílu absolventů ve třídách Umění a humanitní vědy a Vzdělávání jsou důsledkem toho, že příprava pro tuto oblast probíhá v rámci terciárního vzdělávání.