Počet, velikost a nabídka středních škol

Optimalizace sítě škol v letech 1998–2019 a změny jejich velikosti a vzdělávací nabídky

V oblasti středního odborného vzdělávání probíhaly v posledních dvou desetiletích reformy a změny, jejichž cílem je dosažení optimální struktury vzdělávací nabídky. V návaznosti na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ čekají soustavu oborů vzdělání a z ní vyplývající vzdělávací nabídku škol v následujícím období další změny. Cílem je vytvořit optimální oborovou soustavu a následně revidovat rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání tak, aby budoucí absolventi disponovali jak kompetencemi pro osobní i občanský život, tak i odbornými kompetencemi důležitými pro uplatnění v dané profesi a zároveň byli připraveni na celoživotní rozvoj a vzdělávání.

Počet středních škol

Celkový počet středních škol se v letech 1998–2019 snížil o více než čtvrtinu na 1 300 v roce 2019. Nejvýraznější pokles nastal v případě veřejných škol, počet církevních škol naopak mírně vzrostl. V roce 2019 představoval podíl veřejných škol 74,7 %. Soukromých škol bylo 21,9 % a církevních 3,4 %. Redukce celkového počtu středních škol v posledních dvaceti letech probíhala většinou slučováním menších škol pod společné ředitelství tak, aby šíře a dostupnost vzdělávání zůstala zachována.

Vývoj počtu středních škol

Poznámka: Střední škola je chápána jako subjekt pouze s jedním ředitelstvím vyučující alespoň jeden obor, který vede k dosažení středního vzdělání. Tj. i v případech, kdy jsou v názvu školy uvedeny její součásti (např. SOU a SOŠ), je ve statistice započtena pouze jako jeden subjekt, má-li společné ředitelství.

Velikost středních škol

Průměrný počet žáků na školu v letech 1998–2008 vystoupal na hodnotu 390,6. V období po roce 2008 v důsledku demografického poklesu docházelo k jeho snižování až na hodnotu 324,2. Od roku 2017 opět dochází k postupnému zvyšování počtu žáků vstupujících do 1. ročníků středních škol a tedy i k mírnému nárůstu průměrného počtu žáků.

Veřejné školy jsou zpravidla větší než školy soukromé. Zatímco nadpoloviční většina veřejných škol má více než 300 žáků, mezi soukromými školami výrazně převažují menší školy s nižším počtem žáků.

Průměrná velikost škol

    Optimalizace sítě veřejných škol v období 1998–2008 se projevila výrazným nárůstem podílu škol s více než 450 žáky. Naopak největší redukce se dotkla škol s méně než 200 žáky.

    V období let 2008–2019 narůstal počet menších škol a snižoval se počet větších škol. V této době jednak probíhala školská reforma a ustalování změn a dále až do roku 2016 pokračoval pokles počtu 15letých.

Změna struktury škol podle kategorie vzdělání

Počty soukromých i veřejných škol nabízejících učební obory se od roku 1998 snížily o 28 %.

    Počet veřejných škol nabízejících gymnaziální obory se od roku 1998 snížil o 2,9 %. Zapojení soukromých škol bylo výrazné v letech 1998–2008 (+ 24,2 %), nicméně v letech 2008–2019 se i jejich nabídka zmenšila (o 18,2 %).

    Škol realizujících čtyřleté maturitní obory od roku 1998 postupně ubývalo, a to celkově téměř o čtvrtinu (o 23,2 % v období 1998–2019).

    Od roku 1998 klesl počet veřejných škol nabízejících nástavbové vzdělávání více než o polovinu. Soukromých škol ubylo především v letech 2008–2019, oproti roku 1998 jejich počet poklesl o více než třetinu.

    Počet škol nabízejících konzervatorní obory se od roku 1998 prakticky nezměnil.

Změny počtu škol nabízejících obory jednotlivých skupin

V největší míře jsou středními školami vyučovány obory gymnaziální (27,3 %), obory lyceí různého zaměření (22,2 %) a obory strojírenské (21,2 %).

Dále jsou hojně vyučovány obory gastronomické, ekonomické, stavební, podnikání v oboru, obory elektrotechnické a zemědělské (nabízí je zhruba 13–19 % škol).

V pořadí podle frekventovanosti následují obory umělecké, pedagogické, obchodní, potravinářské, nově vzniklá skupina informatických oborů, obory zaměřené na osobní a provozní služby a zpracování dřeva a hudebních nástrojů (každou z těchto skupin oborů nabízí více než 9 % škol).

Školská reforma zásadně změnila soustavu oborů vzdělání. Změny uspořádání soustavy oborů se promítly i v proměnách počtu škol nabízejících jednotlivé obory. Nejvýraznější změny se týkají následujících skupin oborů:

    Informatické obory – jde o skupinu oborů vzdělání zavedenou od roku 2008, která obsahuje pouze maturitní obor Informační technologie. Se vznikem této skupiny oborů přímo souvisí úbytek škol nabízejících obory skupiny Elektrotechnika, ze které byly informatické obory vyňaty.

    Speciální a interdisciplinární obory - změnou v soustavě oborů lze vysvětlit i nárůst podílu škol nabízejících skupinu těchto oborů. Jejich podíl byl v roce 2008 několikanásobně vyšší než v letech 2003 a 1998, přičemž v roce 2016 i 2019 si už držel stabilní pozici.

    Pedagogika, učitelství a sociální činnost – v porovnání s rokem 2008 realizoval v roce 2016 vzdělávání v této skupině dvojnásobný počet škol. Hlavním důvodem výrazného nárůstu bylo jednak zavedení povinné docházky předškoláků, kladoucí zvýšené personální nároky na mateřské školy, jednak změna požadavku na asistenty pedagoga, kterým dříve stačilo základní vzdělání, nyní je však požadováno minimálně středoškolské maturitní.

    Právní a veřejnosprávní činnost – nárůst počtu škol nabízejících obory této skupiny je zapříčiněn vysokou poptávkou z řad zájemců o vzdělávání, na kterou poměrně pružně zareagovaly soukromé školy.

Počet a podíl středních škol vyučujících alespoň jeden obor dané skupiny oborů vzdělání

Znázorněný trend zachycuje vývoj ve školních rocích 1998/99, 2003/04, 2008/09, 2016/17 a 2019/20.