Mladí pod třicet, kteří nepracují ani se nevzdělávají – v ČR a EU

Mladí pod třicet, kteří nepracují ani se nevzdělávají – v ČR a EU

Zkratka NEETs (people Neither in Employment nor in Education and Training) se vžila pro označení skupiny těch, kteří v době zjišťování nepracují (podle definice International Labour Organisation – viz dole vysvětlení pojmů) ani se nevzdělávají (neúčastní se formálního ani neformálního vzdělávání nebo školení).

Podíly NEETs v jednotlivých členských státech zveřejňuje Eurostat.

Podíl NEETs v populaci 15–29letých v roce 2021

Srovnání ČR s průměrem EU:

     V ČR má status NEETs více než desetina mladých lidí (15–29 let), přesně 10,9 %, což je pod průměrem EU (13,1 %). Znepokojivé je, že proti roku 2017 tento podíl narost o 0,9 p.b., i když průměr EU poklesl o 0,3 p.b.

     Nejvyšší podíl NEETs je v rámci České republiky ve skupině středoškoláků s odborným vzděláním (13,6 %). Celkový podíl NEETs mladých se středním vzděláním celkem (11,9 %) snižuje jeho nízký podíl u gymnazistů, který je 10,0 %. Průměr za EU je 16,4 % u odborně vzdělaných a 9,4 % u lidí se všeobecným vzděláním.

     Nejnižší je v České republice podíl NEETs mezi mladými lidmi se základním vzděláním či bez vzdělání (9,2 %), přitom průměr EU je 15,5 %. Je to největší a neobvyklý rozdíl, tato hodnota v ČR je nejnižší mezi uváděným zeměmi osmá mezi EU 27.

     Mezi terciárně vzdělanými mladými (vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání) v ČR nepracuje ani se nevzdělává 11,1 % lidí, což je více než průměr za EU (9,2 %), ale není to zdaleka nejvyšší hodnota mezi zeměmi EU. Velmi znepokojivý je však nárůst od roku 2017, kdy tato hodnota v ČR byla pouze 6,9 %.

Srovnání s ostatními členskými státy:

     Nejnižší hodnoty NEETs má Nizozemsko, 5,5 % NEETs ve věkové kategorii 15–29 let, a od roku 2017 vykázalo pokles o 0,4 p.b. Druhé v pořadí je Švédsko, třetí Slovinsko.

     Česká republika je v pořadí od nejnižších hodnot třináctá, nižší hodnoty mají také Rakousko a Německo (celkově 9,4 a 9,2 % NEETs ve věkové skupině 15–29letých), dále i Dánsko, Lucembursko, Finsko, Portugalsko, Malta, Irsko a Belgie.

     Nejvyšší podíl v rámci EU vykazuje Itálie (celkově 23,1 %). V Itálii nepracuje ani se nevzdělává téměř čtvrtina mladých lidí (ve věku 15–29 let).

     Vysoký podíl NEETs ve sledované skupině má také Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Kypr a Chorvatsko. Ihned po jmenovaných následuje Slovensko (14,2 % NEETs v populaci pod 30 let), dále Španělsko a Polsko.

     Ostatní členské státy mají již hodnoty pod průměrem EU 27 (13,1 %).

Procentuální podíly NEETs v roce 2021 jak v celkové populaci mladých, tak po rozčlenění mladé populace do jednotlivých vzdělanostních kategorií za vybrané členské státy EU

Pozn.: ZV –základní vzdělání, SV – střední vzdělání

Co vlastně mladí NEETs dělají a jaké mají úmysly z hlediska své profesní kariéry?

Na mladé, kteří nepracují ani se nevzdělávají, se můžeme díky datům Eurostatu podívat dvěma různými úhly pohledu, buď z hlediska rozdělení na nezaměstnané a osoby mimo pracovní sílu (dříve uváděné jako neaktivní), nebo z hlediska jejich motivace na ty, kteří by chtěli pracovat (ať už práci aktivně hledají, nebo ne), a na ty, kteří skutečně pracovat nechtějí.

Procentuální podíly NEETs v roce 2021 v celkové populaci mladých za vybrané členské státy EU

Nezaměstnaní versus osoby mimo pracovní sílu (neaktivní)

     V ČR stejně jako ve všech porovnávaných státech tvoří větší část osoby mimo pracovní sílu (neaktivní) oproti nezaměstnaným.

     V České republice je v rámci NEETs převis osob mimo pracovní sílu nad nezaměstnanými čtyřnásobný (nejvýraznější z EU). Je zde zřejmá souvislost se skutečností, že je u nás nejnižší míra nezaměstnanosti v EU.

     Výrazný převis osob mimo pracovní sílu zaznamenalo rovněž Bulharsko a Polsko, více než dvojnásobný převis nad nezaměstnanými zaznamenalo také Rumunsko, Německo, Lucembursko, Dánsko, Nizozemsko a Malta.

     Naopak převis nezaměstnaných nad osobami mimo pracovní sílu byl v rámci EU zaznamenán ve Španělsku, Řecku a Portugalsku.

Důvody začlenění do skupiny osob mimo pracovní sílu (neaktivity): nemoc nebo neschopnost pracovat, jiné rodinné nebo osobní závazky, péče o děti nebo potřebné dospělé, domněnka, že vhodné pracovní místo není dostupné, očekávání, že se z bývalé práce znovu ozvou, invalidní důchod a jiné důvody.

V České republice a na Slovensku převažuje jako hlavní důvod neaktivity 15–29letých péče o děti nebo potřebné dospělé a soudržnost s rodinou jako takovou (vyžadující péči o sourozence, o domácnost), a to v obou důvodech výrazněji než v průměru EU28. Ve větší míře než u ostatních zemí se objevil mezi důvody i důchod (invalidní). NEETs v České republice se nedomnívají, že na trhu práce neexistuje uplatnění.

V Itálii se projevuje demotivace k hledání pracovního uplatnění způsobená vysokou mírou nezaměstnanosti a dlouhodobě špatnou situací na trhu práce. Značná část NEETs v Itálii si myslí, že pro ně není žádné pracovní místo k dispozici.

Zájem pracovat

     Ve 21 z 27 členských států EU převažuje podíl těch, kteří by chtěli pracovat, nad těmi z NEETs, kteří pracovat nechtějí.

     Česká republika je nejvýraznější výjimkou. Podíl těch, kteří nechtějí pracovat, je téměř trojnásobný oproti těm, kteří by pracovat chtěli. To je ovšem dáno tím, že při velmi nízké míře nezaměstnanosti v ČR, ti kdo pracovat chtějí, práci snadno najdou

     Mírně převažoval podíl neochotných pracovat nad ochotnými mladými NEETs ještě v Bulharsku, Litvě, Rumunsku, Polsku a Maltě.

VYSVĚTLENÍ POJMŮ                                               

Zaměstnaní

Za zaměstnané se podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization) považují osoby ve věku 15 let a více, které během týdne, v němž probíhá měření počtu zaměstnaných, splňují některou z následujících podmínek:

     pracují za mzdu (zaměstnanci) alespoň jednu hodinu,

     pracují za účelem dosažení zisku (podnikatelé a spolupracující rodinní příslušníci) alespoň jednu hodinu,

     mají zaměstnání, ale jsou dočasně nepřítomni (v důsledku zranění, nemoci, dovolené, studijního volna, mateřské nebo rodičovské dovolené atp.).

Nezaměstnaní

Nezaměstnaní jsou definováni jako osoby starší 15 let, které v referenčním období (tj. během týdne, v němž probíhá zjišťování počtu) neměly žádné zaměstnání (ani nepodnikaly), neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu (tj. ani nepodnikaly) a aktivně hledaly práci, do které by byly schopné nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Pracovní síla

Pracovní silou se rozumí souhrn počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Ostatní obyvatelé (děti, studenti denního studia, důchodci, ženy v domácnosti atp.) mezi pracovní sílu nejsou zařazeni.

Pro mezinárodní srovnávání nezaměstnanosti se používá definice ILO. Tato metodika poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje a je používána pro statistiky OECD, Eurostatu a další. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce, a proto se i míra nezaměstnanosti používaná pro srovnávání může odlišovat od míry nezaměstnanosti vypočtené na základě údajů o počtech nezaměstnaných z MPSV.