Podíly mladých lidí podle úrovně vzdělání a jejich vývoj v zemích EU
Vývoj vzdělanosti v ČR není uspokojivý. Dochází ke zvyšování podílu mladých lidí, kteří získají pouze základní vzdělání. Rovněž v podílu mladých, kteří získali vysokoškolské vzdělání, zůstáváme stále na jednom z posledních míst.
Struktura mladých ve věku 25–29 let podle dosaženého stupně vzdělání
V Evropské unii jako celku bylo v roce 2022 ve věkové skupině 25–29 let 14 % mladých se základním vzděláním či bez vzdělání, dalších 45 % mělo střední vzdělání a 41 % absolvovalo terciární vzdělávání.
V České republice byl podíl terciárního vzdělávání oproti EU o 9 p. b. nižší (32 %), ovšem zároveň je o 6 p. b. nižší i podíl mladých se základním vzděláním (8 %). Naopak podíl mladých se středním vzděláním dosahoval 60 %, což je společně s Chorvatskem, Rumunskem a Polskem nejvíce v EU.
Sledovaná vzdělanostní struktura mladých v ostatních zemích EU se liší. Znepokojivý je hlavně v některých zemích vysoký podíl mladých lidí, kteří dosahují pouze základní vzdělání nebo zůstávají bez vzdělání. Jedná se o Španělsko (24 %), Itálii (19 %), Rumunsko, Dánsko (obě 18 %) a se 17 % Bulharsko, Německo a Malta. Ve Španělsku to vytváří poměrně značný kontrast s podílem terciárně vzdělaných.
Podíl terciárně vzdělaných mladých lidí v zemích v EU je v rozmezí od 63 % u Irska do 23 % u Rumunska. Nepříznivě se jeví nízký podíl mladých lidí s terciárním vzděláním v České republice (32 %), který je čtvrtý nejnižší v EU. Přitom je v České republice již mnoho let do vysokoškolského vzdělávání přijímáno přibližně 80 % absolventů středních škol, ovšem více než polovina přijatých studium nedokončí. Dlouhodobě tak patříme mezi vyspělé státy s nejnižším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci.
Podíly mladých ve věku 25–29 let v zemích EU podle stupně dosaženého vzdělání v roce 2022
(řazeno podle velikosti podílu terciárního vzdělání)
Zdroj: Eurostat
Vývoj podílů mladých ve věku 25–29 let podle dosaženého stupně vzdělání
Z hlediska vývoje vzdělanostní struktury mladých ve věku 25–29 let můžeme rozlišit pět odlišných trendů, v tabulce jsou podle nich země setříděny a barevně odlišeny.
1/ U nejpočetnější skupiny zemí došlo stejně jako v případě průměru za EU k nárůstu podílu osob s terciárním vzděláním a současně ke snížení podílu osob jak se základním tak se středním vzděláním. V průměru EU se jednalo o zvýšení terciárního vzdělání o 5,8 p. b. a snížení základního a středního vzdělání o 2,8 p. b., resp. o 3 p. b. Mezi tyto země patří např. Nizozemsko, Irsko a Slovinsko, ve kterých došlo k největšímu nárůstu, dále pak Lotyšsko, Itálie, Francie, Švédsko, Dánsko, Slovensko, Rakousko, Estonsko a Bulharsko.
2/ Druhou skupinu tvoří země, ve kterých došlo k nárůstu podílu terciárního i středního vzdělání a snížil se podíl mladých osob se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Sem můžeme zařadit Portugalsko, Maltu, Španělsko a Řecko, v kterých došlo k výraznému snížení osob s nižším než středním vzděláním. V případě Portugalska dokonce o téměř 19 %. Dále sem patří Belgie, Kypr a Litva.
3/ Třetí vývojový trend je patrný pouze u Chorvatska a Lucemburska. Zde stagnoval podíl mladých osob se základním vzděláním, avšak došlo k přesunu části osob se středním vzděláním do terciárního vzdělání. V případě Chorvatska se navýšil podíl osob s terciárním vzděláním o 5,3 p. b., u Lucemburska pak o 5,8 p. b.
4/ Česko společně s Německem tvoří skupinu, ve které se sice navýšil podíl terciárně vzdělaných osob, ovšem současně se také zvýšil podíl osob se základním vzděláním, a to na úkor středního vzdělání. V Německu se zvýšil podíl mladých se základním vzděláním o 4,3 p. b., současně se však zvýšil podíl mladých s terciárním vzděláním o 9,2 p. b.
5/ Poslední skupinu zemí uzavírají ty, v kterých se snížil podíl mladých s terciárním vzděláním. Jedná se o Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Finsko.
Podíly mladých ve věku 25–29 let v zemích EU podle stupně dosaženého vzdělání v letech 2014 a 2022
Zdroj: Eurostat
Z pohledu našeho vzdělávacího systému je rozhodně znepokojující, že zatímco v roce 2014 byla v České republice hodnota podílu mladých se základním vzděláním 5,9 %, v roce 2022 je to už 8,2 %. Navíc podíl terciárně vzdělaných mladých lidí se za osm let zvýšil pouze o 0,6 p. b., přitom má Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi EU nízký podíl osob s terciárním vzděláním.
