Představy a očekávání týkající se vývoje odborného vzdělávání a školského systému jsou jedním z významných aspektů šetření názorů a potřeb zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé měli možnost se ke každému podnětu i šířeji vyjádřit, a to formou textu v otevřené odpovědi. Z odpovědí zaměstnavatelů lze identifikovat několik oblastí, které považují za problémové.
Větší důraz na praktické dovednosti žáků a více praktické výuky
Od praktické výuky očekávají, že se žáci budou učit moderní postupy, budou vykonávat praxi v oboru a nebudou vykonávat podřadné práce (např. úklid v dílně). Praxe žáků by podle nich měla odpovídat realitě, s čím se pak setkají v reálném pracovním prostředí, tj. zajistit i praxe přímo ve firmách, v provozech, aby byli absolventi lépe připraveni pro nástup do pracovního procesu. Část zaměstnavatelů by uvítala větší hodinový rozsah odborné praxe, zejména u vyučených považují současné hodinové dotace na získaní praktických dovedností za nedostačující. I na tomto místě zmínilo několik zaměstnavatelů potřebu většího propojení teoretických znalostí s praktickými dovednostmi.
Větší propojení teorie s praxí
Doporučují teorii bezodkladně vyzkoušet v praxi – „co se dnes naučím, zítra vyzkouším“, a to také z důvodu, že si tím žáci lépe spojí teoretické znalosti s praxí, potřebují si vyzkoušet to, co se učí. Propojení teorie s praxí je potřebná i z toho důvodu, aby žáci pochopili, že teorie je pro praxi nutná. Části zaměstnavatelů nevyhovují znalosti, které žáci mají, školy prý nepřipravují žáky na realitu, vyučuje se podle nevyhovujících osnov, nebo že na část žáků jsou kladeny zbytečně vysoké nároky (zejména na vyučené).
Probudit větší zájem o obor
Řešit tuto problematiku v dalším vývoji středního odborného vzdělávání navrhuje více než polovina zaměstnavatelů, kteří vyplnili dotazník. Problém bývá často už u výběru oboru a střední školy, v tomto případě by se měly zlepšit služby kariérového poradenství, které by žákům poskytly informace o možnostech budoucího uplatnění a výdělku. Často se prý setkávají s tím, že žáci v oboru, ve kterém se učí, nechtějí po ukončení střední školy pracovat a občas mají o oboru naivní představy.
Část zaměstnavatelů vidí problém v tom, že se dle jejich názorů některé obory více propagují a tím o jiné obory není zájem, část oborů zaniká, nejsou pro žáky perspektivní a mají problém sehnat šikovné žáky, které by obor zajímal. Někteří mají pocit, že žáci ve výběru upřednostňují obory, ve kterých se „nepracuje rukama“, je jim potřeba ukázat, že řemeslem se uživit dá, a navíc se vytvářejí hodnoty. Měla by se zlepšit propagace oborů, po kterých je na trhu práce poptávka, ale nemají dostatek absolventů, aby nadchly žáky a přihlásili se ke studiu v těchto oborech.
Větší důraz na formování pracovních návyků a pracovní morálky žáků
V našem šetření to uvedla více než polovina z nich. Zaměstnavatelé nejvíce trápí nedodržování docházky, nedodržování pracovní doby, neomlouvání absencí, dále chybí spolehlivost, zodpovědnost, nasazení či ochota. Část zaměstnavatelů to ale vnímá jako širší problém, řešení tedy neočekávají jenom od škol a změn vzdělávacího systému, ale dle jejich názoru se musí začít již v rodinách, v domácím prostředí.
Zvýšení počtu hodin odborné praxe přímo u zaměstnavatelů
Což navazuje na první dva body, a to zlepšit praktické dovednosti žáků a větší propojení teorie s praxí. K tomu se někteří zaměstnavatelé vyjádřili v tom smyslu, že je potřeba hlubšího propojení praxe s reálným pracovním prostředím a zvýšení počtu hodin praxe přímo ve firmách. Někteří zaměstnavatelé uvádějí, že je nutné, aby se absolventi seznámili s tím, jak vlastně vypadá reálný pracovní den a co vše obnáší. Dle jejich vlastních slov by praxe ve firmách neměla vypadat tak, že žáci jsou jen pomocná síla a nic se nenaučí. Odborná praxe přímo ve firmách v reálném pracovním prostředí by mohla pomoci lepšímu propojení teorie s praxí, dále posílit zájem o studovaný obor, a také žákům pomoci v budoucím nástupu do pracovního procesu.
Větší důraz na hodnoty jako morálka, slušné chování, úcta a respekt k ostatním
I k tomuto bodu se v odpovědích přiklání více než polovina zaměstnavatelů. Blíže pak rozvádějí, že mladí nemají respekt k autoritám, mají problém pracovat pod vedením, chybí jim úcta ke starším, zkušeným kolegům, mají přemrštěné sebevědomí, sledují jenom své zájmy atd. Projevuje se to nejen ve vztahu k vedení, ale i ve vystupování a v komunikaci se zákazníky, hosty nebo v případě absolventů škol s obchodními partnery. Dodávají, že se to netýká všech žáků či absolventů škol, s některými jsou nadmíru spokojeni. Problém také nevidí primárně ve školním prostředí, ale v nastavení celé společnosti či fungování v rodinách.
Větší zapojení odborníků z praxe do výuky
očekává více než třetina dotazovaných zaměstnavatelů. Ti, kteří se vyjádřili podrobněji, uvedli, že to může přinést větší zájem žáků o obor či přenesení nadšení pro obor. Docházelo by tak k hlubšímu propojení firem a středních škol, a tak i k přenosu nových poznatků, metod či technologií. Jako problém někteří uvádějí, že odborný výcvik či praxi na školách vedou pedagogové, kteří nemají nejnovější poznatky v oboru či nemají možnost ukázat žákům nové technologie a postupy. Větší zapojení odborníků z praxe by tento problém, dle jejich mínění, mohlo pomoci vyřešit.
Probudit u rodičů a veřejnosti větší zájem o obor
Blíže to část z nich vysvětlila tím, že je potřeba veřejnosti a rodičům vysvětlit, že studiem praktického oboru se dá uživit. Setkávají se s tím, že dochází k znevažování jejich oboru. Veřejnosti chybí informace o vývoji v jednotlivých oborech, je málo možností některé obory lépe prezentovat a ukázat současnou realitu. Několik zástupců firem uvedlo, že nevidí politický zájem na celospolečenské propagaci technických oborů, ačkoliv se o tom mluví již řadu let.
Větší pozornost na odborné teoretické znalosti
Mysleli tím zejména teoretické znalosti daného oboru, a to na úkor všeobecných teoretických znalostí, jelikož někteří ze zaměstnavatelů se domnívají, že je absolventi pro svůj budoucí profesní život nepotřebují. Část zaměstnavatelů, kteří tento bod uvedli, to vnímají jako zaměření se na nejnovější či potřebné znalosti v oboru (neučit zastaralé poznatky, techniky a postupy) nebo na hlubší znalosti oboru. I na tomto místě někteří uvádějí, že je potřebné větší propojení teoretických znalostí s praktickými dovednostmi, protože se tak prohloubí souvislosti.
Průběžné vzdělávání pedagogů a zvýšení kvalifikovanosti pedagogů
Jenom část zaměstnavatelů považuje vzdělávání pedagogů za problémovou oblast středního odborného vzdělávání a pouze několik z nich problém více specifikovalo. Domnívají se, že pedagogové nemají dostatečné či nejnovější znalosti oborů, dostačené povědomí o pracovních náplních a praxi v reálném pracovním prostředí, čímž předávají žákům informace odlišné od reality.
