Hodnocení úrovně digitálních dovedností v rámci zemí EU
Na této stránce jsou uvedeny údaje o kompetencích obyvatel jednotlivých zemí EU v informačních, komunikačních a softwarových dovednosti a schopnosti řešení problémů v IT pro věkové skupiny 16–24 let a pro porovnání i u věkové skupiny 25–54 let.
V rámci celkového hodnocení se ČR u věkové skupiny 16-24 let drží na průměru zemí EU, ve věkové kategorii 25-54 let pak výrazněji pod ním. Z jednotlivých oblastí se Česká republika drží nad průměrem zemí EU v případě informačních dovedností v IT, komunikačních dovedností v IT a dovedností řešení problémů v IT. Pod průměrem EU se pak Česká republika nachází v případě softwarových dovedností v IT.
Připravenost obyvatel EU na práci s digitálními technologiemi jsou zjišťovány pravidelným šetřením v rámci Evropského sociálního průzkumu (European Social Survey – ESS) a prezentovány Eurostatem.
Celkový indikátor digitálních dovedností je stanovován na základě kombinace indikátorů, které posuzují činnosti souvisejících s používáním internetu nebo softwaru ve čtyřech oblastech: informace, komunikace, řešení problémů a ovládání softwaru. Předpokládá se, že jednotlivci, kteří provádějí určité činnosti, mají odpovídající dovednosti. Ukazatele lze proto považovat za zástupce digitálních kompetencí a dovedností jednotlivců.
Podle výsledků v uvedených čtyřech činnostech je na základě určitého algoritmu propočten Celkový indikátor digitálních dovedností. Ten umožňuje jednotlivce zařadit do čtyř úrovní: vyšší než základní, základní, nízká a bez dovedností. V následujícím textu jsou sledovány či porovnávány podíly lidí s úrovní vyšší než základní, a to na základě výsledku šetření v roce 2019.
Kompetence v informačních dovednostech v rámci zemí EU
Informační dovednosti – je zjišťováno, zda respondent provádí aktivity: kopírování nebo přesuny souborů, ukládání souborů na internetovém úložišti, získávání informací z webových stránek, hledání informací o zboží, službách nebo zdraví. Pokud provádí alespoň jednu aktivitu, jde o základní úroveň, u více aktivit je to úroveň vyšší než základní.
Obrázek 1 ukazuje podíly populace s vyšší úrovní dovedností v této oblasti u mladých lidí ve věkové skupině 16–24 let (tmavé sloupce) a pro porovnání i u věkové skupiny 25–54 let. Lze konstatovat, že v populaci mladých lidí ve většině zemí ovládá 90 % a více mladých tyto poměrně jednoduché činnosti na vyšší než základní úrovni. Opravdu pozadu jsou pouze Rumunsko, Bulharsko a Itálie. U starší populace je situace rozdílná, země s výrazně nižšími podíly těchto dovedností korespondují se zeměmi s nižší vzdělanostní úrovní této věkové skupiny.
Obr. 1: Podíl populace s vyšší než základní úrovní informačních dovedností v IT v zemích EU (%)
Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ISOC_SK_DSKL_I__custom_584546/default/table – stejný zdroj je použit i pro všechny další obrázky.
Kompetence v komunikačních dovednostech v IT v rámci zemí EU
Komunikační dovednosti – je zjišťováno, zda respondent provádí aktivity: odesílání a přijímání e-mailů, účast na sociálních sítích, telefonování či videohovory přes internet, nahrávání vlastního obsahu na libovolný web, který se má sdílet. Pokud respondent provádí alespoň jednu aktivitu, jde o základní úroveň, u více aktivit jde o úroveň vyšší než základní.
U mladých lidí dosahují podíly populace s vyšší úrovní dovedností v průměru EU nejvyšších hodnot vůbec. To zřejmě souvisí s jejich zájmem o komunikaci s ostatními, zejména se zapojením do sociálních sítí. Naproti tomu starší populace se do komunikace na sociálních sítích tak výrazně nezapojuje a úroveň jejich dovedností je výrazně nižší. V této dovednosti zaujímají mladí lidé v České republice vynikající první místo.
Obr. 2: Podíl populace s vyšší než základní úrovní komunikačních dovedností v IT v zemích EU (%)
Kompetence v řešení problémů v IT v rámci zemí EU
Schopnosti řešení problémů – pro ověření těchto dovedností je zjišťováno, zda respondent provádí aktivity dvojího typu:
a) Přenos souborů mezi počítači nebo jinými zařízeními, instalace softwaru a aplikací a změnu nastavení softwaru.
b) Online nákupy, prodej online, používání online výukových zdrojů a internetové bankovnictví.
Pro zařazení respondenta do vyšší než základní úrovně dovedností musí provádět alespoň jednu aktivitu každého typu.
V této oblasti kompetencí je dosahovaná úroveň mladých lidí podstatně nižší než v předchozích. Nad 90 % se pohybují pouze Spojené království, Estonsko, Finsko a Nizozemsko, Česká republika je na dalším místě s hodnotou 89 %. Nejnižší hodnoty vykazují Bulharsko a Maďarsko.
Obr. 3: Podíl populace s vyšší než základní úrovní dovedností řešení problémů v IT v zemích EU (%)
Kompetence v softwarových dovednostech v IT v rámci zemí EU
Softwarové dovednosti – pro ověření těchto dovedností je zjišťováno, zda respondent provádí aktivity dvojího typu:
a) Používá software pro zpracování textu, tabulkový software a software pro úpravu fotografií, videí nebo zvukových souborů.
b) Vytváří prezentace nebo dokumenty integrující text, obrázky, tabulky nebo grafy, používá pokročilé funkce tabulky k uspořádání a analýze dat (třídění, filtrování, používání vzorců, vytváření grafů), umí napsat kód v programovacím jazyce.
Pro zařazení respondenta do vyšší než základní úrovně dovedností musí provádět alespoň jednu aktivitu ze seznamu b).
Softwarové dovednosti nejsou běžně využívány lidmi, kteří využívají počítač pouze jako informační zdroj, pro komunikaci nebo pro zábavu. Proto je celkem logická nižší úroveň těchto dovedností jak mezi mladými lidmi, tak zejména u starší populace. Podíl mladých lidí zemí EU zvládající tyto dovednosti je pouze 70 %, u starší populace se dostává pod 50 %. Na předních místech v těchto dovednostech figurují Nizozemsko, Spojené království, Portugalsko a Finsko. Teprve potom je s hodnotou 66 % u mladých lidí Česká republika, obsazení posledních míst je obvyklé.
Dosažené hodnoty starší populace jsou výrazně nižší, umístění jednotlivých zemí v pořadí oproti mladým lidem se zásadně nemění, nepříznivou výjimku vykazuje Česká republika, kde dosažená hodnota u starší populace představuje umístění jako čtvrté od konce.
Obr. 4: Podíl populace s vyšší než základní úrovní softwarových dovedností v IT v zemích EU (%)
Celková úroveň digitálních dovedností v zemích EU
Celkové hodnocení respondentů v digitálních dovednostech je prováděno na základě několika pravidel, pro náš náhled zaměřený pouze na vyšší úroveň dovedností je postačující informace, že k dosažení hodnocení „vyšší než základní“ musí mít respondent hodnocení „vyšší než základní“ ve všech čtyřech výše uvedených ukazatelích (informace, komunikace, řešení problémů, softwarové dovednosti).
Podíl celkového indikátoru vyšších digitálních dovedností nepřesahuje 80 % u mladých lidí a 60 % u starší populace, průměr zemí EU je 59 % u mladých lidí a 39 % u starší populace.
První místa ve věkové skupině 16–24 let zaujímají Nizozemsko (78 %), Estonsko (76 %), Spojené království (75 %) a Finsko (74 %). Nejnižší hodnoty dosahují Maďarsko (40 %), Itálie (39 %), s výrazným odstupem pak Bulharsko (29 %) a Rumunsko (22 %). V České republice dosahuje hodnocení vyšší než základní 61 % mladých lidí.
Ve starší populaci zůstávají na prvních místech opět Finsko (59 %) a Spojené království (57 %), k nim se však přiřazují Dánsko a Švédsko (obě země 56 %). Švédsko rovněž vykazuje nejmenší rozdíl v celkovém indikátoru digitálních dovedností mezi mladší a starší populací. Nejnižší podíl starších lidí dosahujících v digitálních dovednostech vyšší úrovně vykazují Bulharsko (13 %) a Rumunsko (12 %).
Obr. 5: Podíl populace s vyšší než základní úrovní celkové digitální dovednosti v IT v zemích EU (%)
Česká republika vykazuje druhý největší rozdíl v podílu populace s vyšší úrovní digitálních dovedností mezi mladou a starší populací, což ukazuje zřetelné zaostávání starší generace a potřebu zajistit její vzdělávání.
