Šetření potřeb zaměstnavatelů - hlavní zjištění

Hlavní zjištění z realizovaného šetření potřeb zaměstnavatelů

Přijímání absolventů škol do zaměstnání

Zaměstnavatelé uvádějí, že absolventy obvykle přijímají nebo již v minulosti přijali a nevyhýbají se jim. Ale co se týče preference absolventů, k té se hlásí pouze 17 % zaměstnavatelů.

Negativní vliv na přijímaní absolventů škol měla nedávná koronavirová situace. Až dvě pětiny zaměstnavatelů potvrdilo, že během období koronaviru přijali méně absolventů než v období před pandemií covidu-19.

Kritéria ovlivňující rozhodnutí přijetí absolventa školy či uchazeče s praxí

Absolventi v konkurenci se zájemci s praxí o pracovní místo mohou přesvědčit především:

    svým projeveným pracovním nasazením,

    zájmem o práci, snahou nést zodpovědnost,

    morálními hodnotami,

    ochotou se dále vzdělávat a rozvíjet se,

    klíčovými kompetencemi, jako samostatnost, ochota pracovat v týmu i komunikativnost a flexibilita.

Zájemci s praxí mají oproti absolventům škol výhodu v nabytých pracovních zkušenostech, u části pracovních pozic je toto kritérium ale zcela zásadní.

U všech je důležitá vlastní aktivita, snaha, ochota se přizpůsobit a zapadnout do kolektivu.

Zaměstnavatele k přijímaní absolventů škol vedou předpoklady, že absolventi škol jsou:

    více ochotni se dále vzdělávat a mají zájem rozvíjet se

    nezatíženi předchozími pracovními návyky

    flexibilnější

    mají větší ochotu a chuť pracovat.

Význačná část zaměstnavatelů přijímá absolventy škol ale z pragmatického důvodu, jelikož na trhu práce je nedostatek uchazečů s praxí. Důvodem je to častěji v případě náboru absolventů s vyučením.

Co odrazuje zaměstnavatele od přijímaní absolventů škol?

První skupina důvodů, která zaměstnavatele odrazuje od přijímaní absolventů škol, se týká samotných absolventů:

    Nereálná představa absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo o pracovním zařazení (setkává se s tím polovina zaměstnavatelů a u všech skupin absolventů, tj. u vyučených, s maturitou i u vysokoškoláků).

    Více než třetina zaměstnavatelů považuje za důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností.

    Třetina zaměstnavatelů považuje za nevýhodu nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Výrazně častějším problémem je to u absolventů s vyučením.

    Téměř 30 % firem uvádí, že absolventi nemají dostatečnou kvalitu odborných znalostí.

    Více než čtvrtina má problém s tím, že absolventi potřebují delší dobu na zapracování, s čímž souvisejí i vyšší nároky, lidské či časové, na zaučení absolventa a jeho uvedení do praxe, což uvádí pětina firem.

    Pětině firem na absolventech vadí jejich mentální nevyzrálost.

Druhá skupina důvodů, na kterou zaměstnavatelé při přijímání absolventů narážejí, zahrnuje důvody, které nemohou absolventi sami přímo ovlivnit.

    Část firem (43 %) uvádí, že by o absolventy škol měla zájem, ale na trhu práce je jich nedostatek.

    Necelá třetina zaměstnavatelů na pracovní pozici nemůže absolventa přijmout, protože pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníka bez praxe na ni nelze přijmout.

    Více než čtvrtina zaměstnavatelů má zkušenosti s tím, že se na hledané pracovní pozice absolventi nehlásí.

Spolupráce zaměstnavatelů se středními školami

Jednou z cest, které vedou k tomu, aby znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů škol více odpovídaly požadavkům trhu práce, je úzké propojení zaměstnavatelské a vzdělávací sféry. Spolupráci mezi firmami, institucemi a školami potvrdila necelá polovina respondentů.

Nejčastější formou spolupráce jsou odborné praxe žáků a studentů. Další možností, jak se seznámit s podmínkami reálného světa práce, jsou exkurze a návštěvy žáků a studentů na pracovišti. Relativně častá je i nabídka pracovních míst pro absolventy konkrétních škol, a to zejména inzercí na škole.

Hladkou a přínosnou spolupráci se středními školami potvrzuje pouze čtvrtina z nich. Nejčastěji zmiňovaným problémem je nedostatečná disciplinovanost a motivace žáků pro práci v reálném pracovním prostředí.

Očekávání zaměstnavatelů od dalšího vývoje středního odborného vzdělávání

Zaměstnavatelé by v první řadě uvítali větší důraz na praktické dovednosti žáků a více praktické výuky. Od praktické výuky očekávají, že se žáci budou učit moderní postupy, budou vykonávat praxi v oboru a nebudou vykonávat podřadné práce (např. úklid v dílně). Praxe žáků by podle nich měla odpovídat realitě, s čím se pak setkají v reálném pracovním prostředí, aby byli absolventi lépe připraveni pro nástup do pracovního procesu. S požadavky zaměstnavatelů na lepší praktické dovednosti žáků úzce souvisí i požadavek většího propojení teorie s praxí.

I samotní zaměstnavatelé vnímají, že u žáků je potřebné probudit větší zájem o obor. Problém bývá často už u výběru oboru a střední školy, v tomto případě by se měly zlepšit služby kariérového poradenství, které by žákům poskytly informace o možnostech budoucího uplatnění a výdělku. Často se prý setkávají s tím, že žáci v oboru, ve kterém se učí, nechtějí po ukončení střední školy pracovat a občas mají o oboru naivní představy. Dle názorů zaměstnavatelů by se měla zlepšit propagace oborů, po kterých je sice na trhu práce poptávka, ale které nemají dostatek absolventů.

Mezi očekávání zaměstnavatelů k vývoji středního odborného vzdělávání patří i větší důraz na formování pracovních návyků a pracovní morálky žáků. Část zaměstnavatelů to ale vnímá jako širší problém, řešení tedy neočekávají jenom od škol a změn vzdělávacího systému, ale dle jejich názoru se musí začít již v rodinách, v domácím prostředí. S tímto souvisí i další očekávání zaměstnavatelů k vývoji středního odborného vzdělávání, kterým je potřeba dát větší důraz na hodnoty jako morálka, slušné chování, úcta a respekt k ostatním.