Analytická zpráva Šetření potřeb zaměstnavatelů - sekundární sektor navazuje na předchozí souhrnnou analýzu z šetření potřeb zaměstnavatelů (2022) pokrývající všechny sektory. Zpráva se zaměřuje konkrétně na sekundární sektor a vyhodnocuje informace týkající se potřeb a zkušeností zaměstnavatelů.
Nejpodstatnějšími kritérii při přijímání nových zaměstnanců jsou zejména pracovitost, zájem o práci a zodpovědnost, a to jak u absolventů, tak u uchazečů s praxí. Za o něco méně, ale stále důležité označily firmy a organizace měkké dovednosti v podobě schopnosti týmové práce a ochoty se dále vzdělávat. U uchazečů s praxí se pak cení odborná kvalifikace.
Preferovaný typ dovedností na škále měkké či tvrdé (profesní) se liší v závislosti na vzdělání uchazeče. U všech skupin sice převažuje preference profesních dovedností, ale u pracovníků s vyučením je akcentována nutnost tvrdých profesních dovedností více než u uchazečů s maturitním či vysokoškolským vzděláním.
Pokud měli zaměstnavatelé vyjádřit preferenci profesních dovedností ve smyslu hluboké (úzce zaměřené) či široké, pak lze pozorovat spíše příklon k širšímu zaměření, a to napříč vzdělanostními kategoriemi pracovníků.
Postoj firem k přijímání absolventů je vstřícný, s odmítavým názorem vystoupilo v rámci sekundéru pouhé 1 % dotázaných. Pokud se tedy firmy v rámci sekundéru chystají nabrat absolventy, nebo je již nabraly, pak v 80 % případů jde o absolventy s vyučením či s maturitou.
Mezi nejčastěji zmiňované důvody přijímání absolventů napříč vzdělanostními skupinami patří nezatíženost předchozími pracovními návyky. U vysokoškoláků je pak ceněna ochota se dále vzdělávat, flexibilita a nové poznatky z oboru, IT a jazyková vybavenost. U absolventů s vyučením často býval zmiňován jako důvod jejich přijímání personální nedostatek mezi uchazeči s praxí.
Problémy, které se podle zaměstnavatelů nejčastěji vyskytují při nabírání absolventů, jsou nereálné představy o pracovních podmínkách (výše mzdy, pracovní doba, zařazení) a dále také nedostatek absolventů pro dané pracovní pozice. U absolventů s vyučením byla často zmiňována jejich nízká pracovní morálka a delší doba potřebná na jejich zapracování.
Mezi nejvíce zmiňované oblasti, na něž nejsou absolventi připraveni, patří ochota nést zodpovědnost a praktické zkušenosti z oboru. Nedostatek zodpovědnosti byl akcentován zejména u absolventů s vyučením. U vysokoškolsky vzdělaných absolventů a absolventů s maturitou byly relativně často zmiňovány problémy se schopností vést a řídit tým lidí a také pracovat pod tlakem.
Obrázek: Na jaké problémy narážíte/jste naráželi u absolventů z hlediska jejich přijímání na pracovní pozice ve vaší organizaci/firmě? (podíl odpovědi "Ano" - %)
Spolupráci se středními školami uvedla téměř polovina dotázaných firem sekundárního sektoru. Ty, které zatím se SŠ nespolupracují, z více než poloviny deklarují ochotu se do takové spolupráce zapojit. Nejčastěji uváděné formy spolupráce firem se školami jsou odborné praxe a výcvik žáků na pracovišti, dále exkurze pro žáky a studenty na pracovišti a pak také nabídka pracovních míst pro absolventy konkrétních škol.
Hlavní důvody, které zaměstnavatelé v sekundéru uváděli jakožto důvod, proč se školami nespolupracují, jsou zejména nedostatek lidí, kteří by se tomu mohli ve firmě či organizaci věnovat, a dále také malý zájem o spolupráci ze strany škol. Mezi nejčastěji zmiňovanými negativy, s nimiž se zaměstnavatelé spolupracující se středními školami setkávají, patří zejména nedisciplinovanost a nízká motivovanost žáků v kontaktu s reálným pracovním prostředím. Často také firmy zmiňovaly nedostatky v dovednostech a zručnosti žáků.
Mezi nejčastěji zmiňovaná přání zaměstnavatelů týkající se vývoje středního odborného vzdělávání patří zejména zlepšení praktických dovedností žáků a navýšení objemu praktické výuky. Dále zaměstnavatelé často zmiňovali potřebu probuzení většího zájmu žáků o obor a propojení teorie s praxí. Ne nepodstatné je dle nich také formování pracovních návyků a realizace odborné praxe přímo u zaměstnavatelů.
