Analytická zpráva Šetření potřeb zaměstnavatelů - terciární sektor navazuje na předchozí souhrnnou analýzu z šetření potřeb zaměstnavatelů (2022) pokrývající všechny sektory a je součástí trojice sektorově zaměřených analýz.
V terciérním sektoru se jakožto stěžejní kritéria při přijímání nových zaměstnanců ukazují zájem o danou práci a pracovitost, dále zodpovědnost a také morální hodnoty ve smyslu loajality a čestnosti. Vysoko je hodnocena také samostatnost a za ne nepodstatné označily firmy a organizace sociální též dovednosti v podobě komunikativnosti a schopnosti týmové práce. Za podstatné zaměstnavatelé považují také ochotu se dále vzdělávat a flexibilitu. U uchazečů s praxí se pak cení odborná kvalifikace a předchozí zkušenosti.
Obrázek: Jakou důležitost přisuzujete uvedeným kritériím při přijímání nových zaměstnanců? (podíl odpovědí "velice důležité" a "spíše důležité" - %)
Preferovaný typ dovednosti na škále měkké či tvrdé (profesní) se liší podle vzdělání uchazečů. Napříč vzdělanostními skupinami sice převažuje preference profesních dovedností, ale u pracovníků s vyučením je na profesní dovednosti kladem vyšší důraz než u uchazečů s vyšším vzděláním.
Preference profesních dovedností na spektru hluboké (úzce zaměřené) či široké se z pohledu zaměstnavatelů kloní spíše k širšímu zaměření, nejvíce pak u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů.
Přístup zaměstnavatelů terciéru k přijímání absolventů škol je poměrně vstřícný, odmítají je v rámci terciéru pouze 3 % dotázaných. Pokud se firmy v oblasti terciéru chystají nabrat absolventy nebo je již nabraly, pak ve více než 80 % případů jde o absolventy s maturitou. Necelé dvě třetiny firem uvedly přijímání absolventů s vyučením a vysokoškolsky vzdělané absolventy přijímá 53 % dotázaných zaměstnavatelů z tohoto sektoru.
Důvody, které firmy vedou k přijímání absolventů, se týkají zejména nezatíženosti předchozími pracovními návyky. U VŠ vzdělaných absolventů je pak ceněna ochota se dále vzdělávat, flexibilita a také tvrdé dovednosti, jako je jazyková vybavenost či IT dovednosti. U absolventů s vyučením často býval zmiňován jako důvod jejich přijímání celkový nedostatek takto vzdělaných uchazečů s praxí.
Mezi problémy, které zaměstnavatelé terciárního sektoru nejčastěji zmiňovali při nabírání absolventů ze všech vzdělanostních skupin, patří nereálné představy o pracovních podmínkách (mzda, pracovní doba, zařazení). U absolventů s nižším než vysokoškolským vzděláním byla často uváděna jako problém nízká pracovní morálka, v kategorii absolventů učňovských oborů pak mentální nevyzrálost. V této skupině často zaměstnavatelé zmiňují i obecný nedostatek absolventů pro dané pracovní pozice.
Nejčastěji zmiňovanými oblastmi, na něž nejsou podle zaměstnavatelů absolventi připraveni, jsou ochota nést zodpovědnost, motivace k práci a praktické zkušenosti z oboru. U vysokoškolsky vzdělaných absolventů a absolventů s maturitou firmy často poukazovaly na nepřipravenost k vůdčí roli a řízení ostatních, popř. interpersonální dovednosti.
K tématu spolupráce se středními školami se pouze necelá třetina dotázaných firem z terciéru vyjádřila, že takovouto spolupráci realizuje. Firmy a organizace, které zatím se SŠ nespolupracují, ve více než dvou pětinách případů vyslovily ochotu se do takové spolupráce zapojit. Nejčastěji realizovanými formami spolupráce firem se školami jsou odborné praxe a výcvik žáků na pracovišti, v menší míře pak firmy umožňují exkurze pro žáky a studenty v pracovních provozech, popřípadě nabízejí pracovní místa pro absolventy konkrétních škol.
Hlavními důvody, proč firmy se školami nespolupracují, jsou zejména nedostatek lidí, kteří by se tomu mohli ve firmě či organizaci věnovat, dále také malý zájem o spolupráci ze strany škol a vysoké nároky na čas.
V odpovědích zaměstnavatelů ohledně toho, jaká jsou jejich očekávání z dalšího vývoje středního odborného vzdělávání, nejčastěji zaznívalo zlepšení praktických dovedností žáků a zvýšení důrazu na praktickou výuku. V podobné míře zmiňovaly firmy také větší důraz na formování pracovních návyků a často zmiňovaly potřebu probuzení většího zájmu žáků o obor a propojení teorie s praxí. Jako podstatné se dle nich jeví také důraz na hodnoty typu slušné chování, úcta a respekt k ostatním.
