Požadované osobnostní vlastnosti v inzertní nabídce zaměstnání v denním tisku a na internetu na podzim roku 2016
Součástí inzertní nabídky zaměstnání jsou i požadavky, které zaměstnavatelé s danou pracovní pozicí spojují. Splnění požadovaných vlastností a dovedností je vesměs předpokladem pro přijetí. Současně zaměstnavatelé v inzerátech často uvádějí řadu vlastností a dovedností, které jsou pro případné přijetí výhodou. Mimo osobnostní vlastnosti jde do jisté míry také o specifické znalosti či dovednosti (například osvědčení dle vyhlášky 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice). Je zřejmé, že u některých typů povolání jsou požadavky na osobnostní vlastnosti častější než u jiných, některé skupiny profesí se pojí spíše s osobními dovednostmi a vlastnostmi, u jiných jsou naopak vyžadovány konkrétní dovednosti a zkušenosti. Obecně se dá říci, že čím více je daná pracovní pozice konkretizována, tím častěji jsou uváděny požadavky na konkrétní dovednosti a schopnosti. V případě, že jde o profesi, která nemá zcela jednoznačně vymezený okruh činností (například obchodní zástupce), je tím spíše kladen důraz na osobnostní vlastnosti.
Nároky na osobnostní vlastnosti a dovednosti uchazečů o zaměstnání se objevily v 75 % inzerátů (v inzerci v denním tisku ve 40 %, v internetové inzerci v 90 %). Mezi inzercí v denním tisku a na internetu panuje rozdíl, kdy v inzerci na internetu je častěji specifikována nějaká očekávaná vlastnost či dovednost. To je dáno mimo jiné také tím, že znění inzerátů na internetu jsou obvykle rozsáhlejší.
Celkově mezi nejčastěji požadované dovednosti a schopnosti patřily zejména komunikační schopnosti a dále také nároky na zodpovědnost, spolehlivost, samostatnost či flexibilitu a adaptabilitu.
Nejčastěji požadované vlastnosti a dovednosti
Požadavek na komunikační schopnosti byl nejčastější položkou, která se v rámci této kategorie v inzerátech objevovala. Požadavek se vyskytoval především v profesních skupinách spadajících mezi řídicí pracovníky, specialisty, technické a odborné pracovníky, úředníky či pracovníky ve službách a prodeji. Komunikační schopnosti byly v největší míře požadovány v profesích pokladníků, odborníků v pojišťovnictví, obchodních zástupců, nákupčích a makléřů, pracovníků informačních služeb, personalistů, specialistů v oblasti financí či zprostředkovatelů služeb. Zaměstnavatelé chtějí dobrou komunikaci všude tam, kde zaměstnanec přichází do styku s klientem.
Zodpovědnost byla požadována především ve spojitosti s úřednickými a administrativními profesemi a profesemi zdravotnických techniků a laborantů, ale také v souvislosti s obslužnými a dělnickými profesemi, například v případě pomocných pracovníků v dopravě a skladování, montážních dělníků či brigádníků a ostatních pomocných pracovníků.
Spolehlivost zaměstnavatelé vyžadovali především v souvislosti s profesemi spadajícími mezi pomocné a nekvalifikované pracovníky, pracovníky obsluhy strojů, řemeslníky a opraváře či kvalifikované pracovníky v zemědělství. Požadavek se vyskytoval nejčastěji v profesích: zahradníci a pěstitelé, pracovníci pro dokončování staveb, obsluha pojízdných zařízení či pomocní pracovníci v dopravě a skladování.
Požadavek na samostatnost byl spojen především s řídicími a vysoce odbornými a technickými profesemi a dále také s úřednickými profesemi a profesemi řemeslníků. V největší míře se požadavek vyskytoval u profesí personalistů, IT techniků, odborníků v ekonomické a finanční oblasti, výkonných umělců, techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech či řídicích pracovníků v oblasti výroby. Jde často o profese, které nejsou vysloveně řídicí, nicméně od pracovníků se očekává, že ve své práci budou schopni samostatných rozhodnutí.
Požadavek na flexibilitu a adaptabilitu se objevoval především v případě profesí spadajících mezi řídicí či technické a odborné pracovníky. Do jisté míry se pak požadavek na flexibilitu a adaptabilitu objevoval také u pracovníků ve službách a prodeji, řemeslníků, pracovníků obsluhy strojů a zařízení či pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Ve velké míře se tak požadavek na flexibilitu a adaptabilitu objevoval například v případě obslužných pracovníků v dopravě, zprostředkovatelů služeb, řídicích pracovníků v oblasti výroby, techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech, řídicích pracovníků v oblasti služeb, odborných administrativních pracovníků a asistentů či provozovatelů prodejen.
Mezi další nejčastěji vyžadované osobnostní vlastnosti patřily v případě řídicích pracovníků organizační schopnosti. V případě specialistů a úředníků patřila mezi další nejčastěji vyžadované osobnostní vlastnosti pečlivost a v případě technických a odborných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji bylo dále velmi často požadováno příjemné a reprezentativní vystupování. V případě řemeslníků a opravářů a pracovníků obsluhy strojů a zařízení byla ve velké míře požadována manuální zručnost.
Kromě osobnostních vlastností se v inzertní nabídce zaměstnání vyskytovaly také požadavky na specifické znalosti a dovednosti. Nejčastěji se jednalo o požadavek na osvědčení dle vyhlášky 50/1978 Sb. či certifikát odborné způsobilosti.
Požadavek na osvědčení dle
vyhlášky 50/1978 Sb. byl
vyžadován především v profesích: montéři, mechanici a opraváři
elektrických zařízení, mechanici a opraváři elektronických a komunikačních
zařízení či učitelé SŠ – odborní.
Certifikát odborné způsobilosti byl vyžadován především v případě strojvedoucích,
odborného leteckého personálu, odborných pracovníků v oblasti sportu či
řidičů nákladních automobilů
