Graf:
Tabulka:
| Střední odborné vzdělání (SS) |
20-29 |
2,5 |
38,5% |
| EAO |
2,4 |
36,9% |
| Vyučení |
20-29 |
2,4 |
38,3% |
| EAO |
2,5 |
40,3% |
| Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika |
20-29 |
2,7 |
48,6% |
| EAO |
2,8 |
49,5% |
Hodnocením shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání absolventů středního odborného vzdělávání se zjišťuje využití kvalifikace absolventů z hlediska vykonávaného zaměstnání.
Pro hodnocení souladu mezi vzděláním a zaměstnáním byla použita čtyřstupňová škála:
A – úplná shoda – absolvent byl pro uvedenou činnost (práci) přímo připravován;
B – částečná shoda – uplatnění absolventa v dané činnosti je značně logické;
C – dílčí neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat;
D – hrubá neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace (např. absolvent strojař pracuje jako barman nebo kuchař apod.).
Hodnoty hrubé neshody jsou vysoké:
u všech pracovníků – 40 % u vyučených a 32 % u maturantů,
u mladých ve věku 20-29 let – 38 % u vyučených a 39 % u maturantů.
Vysoké hodnoty hrubé neshody mohou poukazovat na nesoulad mezi strukturou i počty absolventů a strukturou potřeb trhu práce. Na druhé straně ukazují na adaptabilitu a flexibilitu absolventů, kteří z důvodů nespokojenosti s pracovními a platovými podmínkami pracují v jiných profesích, než pro které se připravovali.
Vyučení
Nejnižší hodnoty hrubé neshody, jsou u skupin oborů, které mají vysoký podíl těch, kdo pracují ve shodě. Nízký podíl těch, kteří pracují v hrubé neshodě se svým vzděláním, je ve skupině oborů Strojírenství a strojírenská výroba (jenom 17 %). Platí to i pro absolventy. Na poměrně dobré možnosti uplatnění absolventů strojírenských oborů s vyučením na trhu práce poukazuje i jejich nižší míra nezaměstnanosti. Relativně nižší hodnoty hrubé neshody mají i vyučení ve skupinách oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie (41 %) a Osobní a provozní služby (44 %).
Ze sledovaných skupin oborů vzdělání je nejméně příznivá situace, z hlediska hodnocení podílu vyučených pracujících na pozicích v hrubé neshodě s jejich vzděláním, ve skupinách Ekonomika a administrativa (76 %) a Umění a užité umění (73 %). Jedná se ale o méně četné skupiny oborů vzdělání. Z vícečetných skupin oborů vzdělání nejvyšší podíl vyučených, kteří nalezli uplatnění v zaměstnáních v hrubé neshodě se svým vzděláním, je u vyučených ve skupině oborů Textilní a kožedělné výroba (66 %). Ve srovnání s předešlými šetřeními se situace v těchto skupinách oborů z hlediska hrubé neshody výrazněji nezměnila, tj. tyto skupiny oborů vykazují dlouhodoběji vyšší hodnoty hrubé neshody.
Maturanti
Hrubá neshoda u 20-29letých absolventů se středním vzděláním s maturitou dosahuje 39 % (což jinak řečeno znamená, že 39 % z nich nachází uplatnění v zaměstnáních, která vůbec neodpovídají jejich dosaženému vzdělání). Nejpříznivější situace (nejnižší hodnota hrubé neshody) ze sledovaných skupin oborů je ve skupině Zdravotnictví (12 %). Zdravotnické obory patří mezi obory s nejvyššími podíly úplné shody, což vyplývá i ze specifického charakteru jejich vykonávané činnosti. Velice nízký podíl pracujících v hrubé neshodě mají i informatické obory (26 %). Relativně příznivá situace z hlediska nízkého podílu osob pracujících na pozicích v hrubé neshodě s dosaženým vzděláním je ve skupinách oborů (do hodnocení jsou zahrnuty pouze četnější obory) strojírenských (29 %), ekonomických (29 %), službových (30 %) a pedagogických (30 %).
Nejvyšší hodnoty hrubé neshody jsou ve skupinách oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (81 %) a Textilní výroba, oděvnictví, kožedělná a obuvnická výroba (58 %). V případě hornických oborů jsou vysoké hodnoty pracujících v hrubé neshodě již dlouhodobě, což je dáno vývojem zaměstnanosti v těchto oblastech, zejména v hornictví. Z dalších vícečetných oborů je méně příznivá situace i ve skupině oborů Umění a užité uměni (47 %) a ve skupině Potravinářství a potravinářská chemie (46 %).
