Celkové hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání
Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. jestli maturanti pracují na pozicích, které vyžadují vzdělání s maturitou, nebo na pozicích nižších, vhodných pro vyučené, nebo i vyšších, vhodných pro vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru.
Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Prioritu má hodnocení dvou hraničních kategorií, tj. úplné shody a hrubé neshody.
Uplatnění pracovníků se středním odborným vzděláváním podle výsledků hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2023 je následující:
Ze všech sledovaných ekonomicky aktivních osob (EAO) s ukončeným středním vzděláním s výučním listem nebo s maturitou jich téměř 40 % pracuje na pozicích, které jsou v úplné shodě s jejich dosaženým vzděláním. Dalších téměř 10 % v částečné shodě se svým dosaženým vzděláním a kvalifikací, tj. využívá svoji kvalifikaci jenom částečně. V dílčí neshodě se nachází 12 % EAO. Poměrně vysoký podíl EAO se středním vzděláním (vyučení a maturanti odborného vzdělání) spadá do kategorie hrubé neshody, tj. 39 % z nich nevyužívá své získané střední odborné vzdělání ve svém zaměstnání.
Rozdíly mezi uplatněním mladých na trhu práce (20-29letí) ve srovnání se všemi ekonomicky aktivními (bez rozlišení věku) s dosaženým středním odborným vzděláním, jsou minimální.
V předchozích obdobích byly rozdíly výraznější. Mladí se více uplatňovali na pozicích, které lze zhodnotit tak, že byly v hrubé neshodě se získaným vzděláním. A naopak méně jich pracovalo na pozicích, které byly v úplné shodě s jejich dosaženým vzděláním.
Za sledované období mírně poklesl podíl absolventů pracujících v úplné shodě se svým vzděláním, ale současně výrazněji narostl podíl pracujících absolventů v hrubé neshodě, tj. v zaměstnání, pro které absolvent nebyl připravován a nevyužívá zde svou dosaženou kvalifikaci ze středního odborného vzdělávání.
Z hlediska skupin oborů vysokou míru dosažné úrovně úplné shody dosáhli vyučení ve strojírenských oborech, úroveň úplné shody je zde vysoká, téměř 64 %. Na základě těchto výsledků lze říci, že právě absolventi strojírenských oborů s výučním listem ve velké míře zůstávají věrní své profesi a vykonávají práci, na kterou mají kvalifikaci. V případě maturantů strojírenských oborů je podíl pracujících v úplné shodě nižší, ale další část jich pracuje na pozicích, které alespoň částečně odpovídají získanému středoškolskému vzdělání.
Z početnějších skupin oborů je poměrně dobrá situace z hlediska hodnocení podílu pracujících v zaměstnáních, která jsou v úplné shodě s jejich vzděláním, také u vyučených ve skupině oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie.
Již tradičně vysoký podíl pracujících v zaměstnáních, jež jsou ve shodě s jejich dosaženým vzděláním, je v řadách maturantů zdravotnických oborů. Až tři čtvrtiny z nich pracují v zaměstnáních, která plně odpovídají jejich kvalifikaci. Souvisí to se specifičností zdravotnických oborů a s nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví.
Poměrně dobrou uplatnitelnost ve svém oboru dosahují z řad EAO s maturitním odborným vzděláváním ve skupinách Osobní a provozní služby, Pedagogika, učitelství a sociální péče, Informatické obory a Ekonomika a administrativa (i když u absolventů tak příznivá situace není).
Pro hodnocení souladu mezi vzděláním a zaměstnáním byla použita čtyřstupňová škála. Kritéria hodnocení byla vyjádřena následovně:
A – úplná shoda – absolvent byl pro uvedenou činnost (práci) v některém z oborů skupiny přímo připravován.
B – částečná shoda – absolvent nebyl připravován přímo pro uvedenou činnost (práci), ale jeho uplatnění v dané činnosti je značně logické (odpovídající neboli přiměřené – např. absolvent skupiny strojírenství pracuje jako důlní či hutní technik).
C – dílčí neshoda – absolvent nebyl připravován pro uvedenou činnost (práci) v žádném oboru skupiny, ale jeho uplatnění v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat, není v protikladném vztahu s jeho přípravou (absolvent skupiny strojírenství, stavebnictví apod. oborů SOŠ pracuje jako obchodní agent, celník apod. – lze předpokládat, že toto uplatnění poskytuje alespoň v části případů možnost dílčího uplatnění získaných znalostí a dovedností).
D – hrubá neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace, v této činnosti nemá co pohledávat (např. absolvent skupiny strojírenství nebo stavebnictví pracuje jako barman, kuchař či jako sekretářka).
