Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání vyučených
Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. zda vyučení pracují na pozicích, které vyžadují vzdělání s výučním listem, nebo na pozicích nižších, vhodných pro pomocnou a nekvalifikovanou pracovní sílu, nebo i vyšších vhodných pro maturanty neboli vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru.
Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.
Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání), pro kterou je přímo připravován.
Vyučení mají v průměru vysokou úroveň úplné shody – ta je 44 % všech ekonomicky aktivních osob (EAO), u absolventů ve věku 20-29 let je úroveň dosažené úplné shody o něco vyšší – 46 %. V jednotlivých skupinách oborů jsou hodnoty dosažené úplné shody do značné míry rozdílné.
Výrazně nejlépe z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom absolventi skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba, dále pak absolventi oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie.
Hrubá neshoda nám vyjadřuje spíše něco negativního. Absolventi, kteří spadají do této kategorie hodnocení shody, ve svém zaměstnání vůbec nevyužívají kvalifikaci, kterou získali na středních školách. [1]
Hrubou neshodu mezi svým vzděláním a vykonávaným zaměstnáním nacházíme až u 40 % vyučených. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě, o něco nižší – 38 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.
Z četnějších skupin oborů je naopak špatná situace ve skupině oborů Textilní a kožedělná výroba (nízký podíl jejich absolventů pracuje v úplné shodě se svým vzděláním a kvalifikací); z méně četných skupin oborů zejména ve skupinách oborů Umění a užité umění a Pedagogika, učitelství a sociální péče.
Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii vyučení:
Strojírenství a strojírenská výroba – z celkového hlediska je ve strojírenských oborech nejpříznivější situace z hlediska hodnocení uplatnitelnosti absolventů na základě shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání. Až 64 % vyučených ve strojírenských oborech pracuje na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním (u absolventů ve věku 20–24 let je tento podíl ještě vyšší – 67 %).
Stavebnictví, geodézie a kartografie – uplatnění vyučených ve stavebních oborech z hlediska shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání můžeme hodnotit jako poměrně dobré (vzhledem k situaci v jiných skupinách oborů). Až 44 % z nich pracuje na pozicích v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním (u absolventů ve věku 20–24 let je podíl nižší – 39%).
Obchod – tato skupina oborů je specifická vyššími hodnotami úplné shody i hrubé neshody. Vyplývá to z užšího záběru profesí – pokud absolventi nehledají nebo nenajdou uplatnění v oboru, nemají moc příležitostí uplatnit se v příbuzném oboru, protože těch je málo. V případě nezájmu nebo nenalezení pracovního místa pracují tedy ve zcela jiném oboru. V úplné shodě pracuje 40 % vyučených v této skupině oborů, u absolventů je tento podíl až 49 %.
Gastronomie, hotelnictví a turismus – situaci v této skupině oborů lze hodnotit jako méně příznivou (ve srovnání s jinými skupinami oborů). V úplné shodě se svým vzděláním pracuje 37 % všech vyučených, naopak v hrubé neshodě 50 %. U absolventů je situace příznivější, téměř polovina jich pracuje na pozicích, pro které získali odborné vzdělání.
Textilní a kožedělná výroba – v této skupině oborů je situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání velice nepříznivá. Vysoký podíl vyučených v těchto oborech pracuje na pozicích, které zcela neodpovídají jejich vzdělání a kvalifikaci, tj. jsou v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním.
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika – v elektrotechnických oborech je situace z hlediska hodnocení uplatnitelnosti absolventů na základě shody spíše nepříznivá. Je zde vysoký podíl těch, kteří pracují v hrubé neshodě (téměř 50 %).
Osobní a provozní služby – tato skupina oborů je zastoupena v převážné míře absolventy oboru Kadeřník. Situace zde je z hlediska hodnocení shody mírně horší než průměr za vyučené, ale u absolventů je situace velice nepříznivá.
[1] Hrubá neshoda vzdělání a zaměstnání je ukazatelem míry uplatnění ve svém oboru, neukazuje ale, jaké jsou příčiny tohoto jevu. Při hodnocení dobré či špatné uplatnitelnosti absolventů je potřeba přihlédnout i k dalším faktorům – k míře nezaměstnanosti, pracovním a mzdovým podmínkám, atraktivnosti práce apod.