Co potřebují absolventi na trhu práce?

Co potřebují absolventi na trhu práce?

    Jaké znalosti a dovednosti získané na střední škole využívají absolventi v současném zaměstnání?

    Absolventi učebních oborů (kategorie H, případně kategorie H + nástavbové studium)

Absolventi učebních oborů v současném zaměstnání využívají zejména všeobecné dovednosti (více než 80 % z nich), přitom většina (63 %) je potřebuje spíše často a 19 % velmi často. Na druhém místě jsou odborné praktické znalosti, které využívá 69 % vyučených, přitom vysoké procento (38 % vyučených) je potřebuje velmi často. Podstatné jsou pro vyučené rovněž odborné teoretické znalosti (v zaměstnání je využívá 63 %, z toho 25 % velmi často a 38 % spíše často). Méně důležitá je znalost práce na PC, ale přesto ji velmi nebo spíše často využívá více než polovina dotázaných v rámci vzorku (51 %, z toho 13 % velmi často a 38 % spíše často). Znalost cizího jazyka využívá 31 %, z toho 6 % ji v zaměstnání potřebuje velmi často a 25 % spíše často.

    Absolventi maturitních oborů (kategorie M, případně dále terciárního vzdělávání)

Absolventi maturitních oborů využívají v rámci sledovaných kompetencí ve svém zaměstnání nejčastěji znalost práce na PC (75 %, z toho 45 % velmi často a 30 % spíše často), dále odborné praktické dovednosti (46 %, z toho 19 % rozhodně často a 24 % spíše často) a odborné teoretické znalosti (43 %, z toho 19 % rozhodně často a 24 % spíše často). Všeobecné znalosti využívá 52 % dotázaných.

Porovnáme-li obě kategorie, pak absolventi učebních oborů využívají ze znalostí a kompetencí získaných na střední škole častěji odborné teoretické i praktické znalosti, naopak méně často práci na PC a cizí jazyk. Poněkud překvapivě také častěji využívají všeobecné znalosti, i když jen „spíše často“. Důvodem rozdílů je jak obsah a náplň práce, tak i skutečnost, že většina absolventů maturitních oborů pokračuje v terciárním vzdělávání, ve kterém si odborné i všeobecné znalosti dále rozšiřují. Ze svého pohledu tedy využívají více znalosti získané v průběhu terciárního vzdělávání než znalosti ze střední školy. Dalším faktorem, který ovlivňuje vyšší využití odborných znalostí a dovedností v kategorii vyučených, je skutečnost, že absolventi učebních oborů častěji pracují přímo ve svém oboru. S odstupem tří let od ukončení studia byl tento podíl 46 % v kategorii vyučených a 33 % v kategorii absolventů maturitních oborů.[1]

Jak často využíváte ve svém zaměstnání znalosti a dovednosti získané na střední škole? (v % odpovědí rozhodně často + spíše často)

    Co potřebují absolventi středních škol pro úspěch na trhu práce?

Jednou z oblastí, na kterou se průzkum zaměřil, bylo zjištění, jaké znalosti a dovednosti (bez ohledu na to, zda byly získány na střední škole, nebo v průběhu nástavbového, případně terciárního studia) absolventi středních škol potřebují, aby co nejlépe uspěli na trhu práce.

    Absolventi učebních oborů (kategorie H, případně kategorie H + nástavbové studium)

Z hlediska odpovědi „rozhodně ano“[2] absolventi učebních oborů pro úspěšný vstup na trh práce nejvíce potřebují praktické dovednosti (90 %), dále ochotu se učit (80 %), pracovní nasazení, zájem o práci (80 %) a praxi v oboru (75 %).

Dále uvádějí potřebu schopnosti komunikovat (65 %) a porozumět instrukcím (70 %). Více než 60 % se domnívá, že důležité je absolvovat obor, o který mají zaměstnavatelé zájem. Mírně nadpoloviční většina pak považuje za důležité i další aspekty – loajalitu k zaměstnavateli (60 %), znalost práce na PC (55 %), znalost cizího jazyka (54 %), schopnost práce v týmu (55 %) a schopnost prezentace, případně sebeprezentace (55 %). Jako relativně méně podstatné se pro úspěšný vstup na trh práce absolventům jeví teoretické znalosti. Jako „rozhodně potřebné“ je hodnotí 45 % vyučených.

    Absolventi maturitních oborů (kategorie M, případně dále terciárního vzdělávání)

V kategorii maturitních oborů je podle absolventů opět nejdůležitější pracovní nasazení (77 %), praxe v oboru (76 %) a schopnost komunikace (78 %), porozumění pokynům (75 %). Dále jsou to praktické dovednosti (75 %), znalost práce na PC (75 %) a znalost cizího jazyka (67 %), které jsou podstatnější než u vyučených. Podstatná je i ochota se učit (69 %). Více než polovina sledovaného vzorku se domnívá, že důležitý je vhodný obor, o který mají zaměstnavatelé zájem (57 %), schopnost práce v týmu (53 %), schopnost se prezentovat (57 %).

Jako relativně méně podstatné se pro úspěšný vstup na trh práce absolventům jeví teoretické znalosti. Jako „rozhodně potřebné“ je hodnotí 32 % absolventů maturitních oborů.

Co potřebují absolventi středních škol pro úspěch na trhu práce (v % odpovědí rozhodně ano)

    Co absolventům při vstupu na trh práce nejvíce chybí?

    Absolventi učebních oborů (kategorie H, případně kategorie H + nást. studium)

    Praxe (33 % dotázaných)

    Cizí jazyk (33 %)

    Odborné znalosti (13 %)

·      V oboru, v kterém momentálně pracuji, mi chybělo vzdělání ekonomického směru.

    Schopnost se prezentovat a prosadit (13 %)

·      Každý se musí naučit chodit na trhu práce a umět se prodat. To vás nikdo nenaučí.

    Další, např. řidičský průkaz

    Absolventi maturitních oborů (kategorie M, případně dále terciárního vzdělávání)

    Cizí jazyk, resp. druhý cizí jazyk (35 %)

·      Mluvení v cizím jazyce. Nutnost doučit se sama.

·      Důkladná znalost cizího jazyka – angličtina. Pouze základní znalosti ze střední školy.

·      Dobré komunikační schopnosti v cizím jazyce (hlavně anglický jazyk) – okruh nabídek práce se pro zájemce o práci pak hodně zužuje.

·      Dva cizí jazyky. Z jednoho jsem maturoval a druhý mě naučili, tak jako aby se neřeklo, takže samouk.

·      Znalost cizího jazyka. Je to však pouze moje vina. Nepotřebuji ho k vykonávání mé práce a tak jsem se věnovala jeho studiu pouze v nejnutnějším rozsahu pro překonání dalšího ročníku.

    Odborná praxe (24 %)

·      Chyběla mi trochu praxe, ale po brigádách nebyl problém doplnit…

·      Dostatečná praxe, mít tak čím "oslnit" mezi 10 stejně vzdělanými kandidáty.

·      Nedostatek praxe během studia a nedostatek celkového projevení osobnosti (prezentace, práce v týmu).

·      Praxe v konkrétní firmě. Rozhodně mi chyběla praxe ve stavebním oboru.

    Pracovní a další zkušenosti (11 %)

·      Chybělo mi téměř vše. Co jsem se naučil jak na střední, tak poté na vysoké škole, bylo neplatné už v době, kdy jsem se to učil. Musel jsem si tedy vzdělání spojené s oborem doplňovat ve volném čase. Při vstupu na trh práce mi nejvíce chyběla dovednost vyjednávání obchodních podmínek a podmínek spolupráce, znalost litery zákona pro aktuální období, znalost účetních zákonů pro aktuální období aj., tedy všeobecný přehled.

·      Zkušenosti, ale ty se dají získat pouze praxí a věkem.

·      Znalosti z reálného života … nic, co si člověk sám nezařídí, nevydupe, nesežene, nemá …

·      Vedoucí schopnosti, plánování času, asertivita, samostatnost i práce v týmu, řešení problémů a rozhodování …

·      Znalosti práce s administrativou v zaměstnání. Schopnost správně vyplnit náležité dokumenty – třídní kniha, individuální vzdělávací plán, tvorba školního vzdělávacího plánu.

    Schopnost prezentace (11 %)

·      Schopnost prezentovat před větším počtem lidí.

·      Správná sebeprezentace, vyjadřovací schopnosti, přesvědčovací schopnosti, schopnost rychle reagovat, lepší znalost cizích jazyků.

·      Schopnost sebeprezentace, zvládání stresových situací a zátěže.

·      Schopnost prezentace a prodání sama sebe.

·      Sebedůvěra, schopnost prezentovat a obhájit svůj názor.

    Chybějící odborné znalosti (7 %)

·      Znalosti z oblasti ekonomiky a práva.

·      Hra na hudební nástroj.

·      Speciální pedagogika.

    Nedostatečné praktické dovednosti (3 %)

    Nedostatek schopnosti komunikovat (6 %)

·      Komunikace, vedení jednání, problematika výběrových řízení.

·      Komunikace s lidmi, reprezentativní vzhled.

    Práce na PC (1,1 %)