Spokojenost absolventů škol s volbou oboru

Spokojenost absolventů škol s volbou oboru

Spokojenost s volbou oboru – žáci posledních ročníků učebních oborů (kategorie H)

Celková spokojenost žáků učebních oborů s vybraným oborem, vyjádřená na základě tzv. míry identifikace s oborem, není příliš vysoká. Přibližně 53 % žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie H uvedlo, že by si znovu vybrali stejný obor. Naopak přibližně 47 % by raději zvolilo jiný obor.

Poměrně výrazné rozdíly se ukazují při srovnání vybraných skupin učebních oborů. Zatímco žáci ze skupin Stavebnictví, geodézie a kartografie, Strojírenství a strojírenská výroba a Osobní a provozní služby jsou s volbou oboru poměrně spokojeni a více než 60 % z nich by si vybralo stejný obor znovu, ve skupinách Zemědělství a lesnictví a Elektrotechnika a telekomunikační a výpočetní technika by si vybrala stejný obor zhruba polovina z nich (50 %, resp. 57 %). O něco nižší míru identifikace s oborem pak najdeme ve skupinách Gastronomie, hotelnictví a turismus (41 %) a Potravinářství (45 %). V těchto skupinách by si tedy mírně nadpoloviční podíl žáků zvolil raději jiný obor. Výrazně nejnižší je míra identifikace s oborem ve skupině Obchod, kde by se v tomto oboru znovu vyučilo jen asi 29 % žáků, zatímco asi 71 % by si raději zvolilo jiný obor.

Podíl žáků posledních ročníků učebních oborů, kteří by znovu studovali svůj obor

Míra identifikace s oborem u vyučených	Skupina oborů	Podíl vyučených, kteří by znovu zvolili svůj obor
Velmi nízká	66 Obchod	29 %
Nízká	65 Gastronomie, hotelnictví a turismus	41 %
	29 Potravinářství	45 %
Střední	41 Zemědělství a lesnictví	50 %
	26 Elektrotechnika, telekomunikace a VT	57 %
Vysoká	36 Stavebnictví, geodézie a kartografie	62 %
	23 Strojírenství a strojírenská výroba	64 %
	69 Osobní a provozní služby	69 %
Celkem – žáci posl. ročníků – vybrané sk. oborů kat. H		53 %

Hlavní důvody, proč by se žáci raději vyučili v jiném oboru

Důvody	Celkové % žáků, kteří by z tohoto důvodu změnili obor	Skupiny oborů, kde se tento důvod vyskytuje nejčastěji (% žáků dané skupiny oborů, kteří uvedli, že by z tohoto důvodu změnili obor)
Obor původně nechtěl studovat	15 %	Obchod (27 %), Zemědělství a lesnictví (21 %)
Ztráta zájmu o obor	21 %	Zemědělství a lesnictví (32 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (30 %), Obchod (27 %)
Nízká úroveň přípravy v oboru	16 %	Zemědělství a lesnictví (29 %), Obchod (27 %), Potravinářství (17 %)
Obor byl příliš náročný	7 %	Obchod (13 %), Potravinářství (13 %)
Raději by studoval gymnázium	1 %	Potravinářství (3 %), Stavebnictví (2 %)
Chtěl by více praktickou výuku	18 %	Gastronomie, hotelnictví a turismus (23 %), Potravinářství (21 %), Zemědělství a lesnictví (18 %), Strojírenství a strojírenská výroba (17 %)
V oboru se obtížně hledá zaměstnání	15 %	Obchod (37 %), Osobní a provozní služby (23 %), Zemědělství a lesnictví (18 %)
Obor není perspektivní	12 %	Obchod (27 %), Potravinářství (16 %)
Nízký plat v oboru	20 %	Obchod (30 %), Potravinářství (35 %), Zemědělství a lesnictví (25 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (28 %)

Spokojenost s volbou oboru – žáci posledních ročníků maturitních oborů (kategorie M)

Žáci maturitních oborů jsou s volbou oboru tradičně více spokojeni než žáci učebních oborů, což se projevuje i ve vyšší míře identifikace s oborem. Přibližně 61 % by znovu zvolilo stejný obor studia, zatímco jen necelých 39 % by dalo přednost studiu jiného oboru.

Na rozdíl od vyučených jsou v případě žáků maturitních oborů středních odborných škol rozdíly v míře identifikace s oborem relativně nízké. Nejnižší míru identifikace s oborem, tedy nejnižší zájem znovu si zvolit stejný obor studia, projevili žáci ve skupinách Publicistika, knihovnictví a informatika, Zdravotnictví, Doprava a spoje, Gastronomie, hotelnictví a turismus. V těchto skupinách se podíl žáků, kteří by zopakovali svoji volbu, pohybuje jen kolem 50 %.

Přibližně v pásmu širšího průměru se pohybuje míra identifikace s oborem ve skupinách Informatické obory (57 % by zvolilo stejný obor), Ekologie a životní prostředí (59 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (59 %), Obecně odborná příprava (60 %), Ekonomika a administrativa (61 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (62 %) a Stavebnictví (62 %).

Relativně vyšší podíl žáků spokojených se zvoleným oborem najdeme ve skupinách Pedagogika, učitelství a sociální péče (69 %), Strojírenství a strojírenská výroba (70 %), Zemědělství a lesnictví (74 %) a Umění a užité umění (79 %).

Důvody nespokojenosti s oborem se v jednotlivých vybraných skupinách liší. Obecně častým důvodem, proč by si žáci zvolili jiný obor, je ztráta zájmu o obor (22 %). Častěji je tento důvod zastoupen ve skupinách Doprava a spoje (15 %), Ekonomika a administrativa (15 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %).

Podobně častým důvodem, který žáci uvádějí jako důvod preference jiného oboru, je zájem o více praktickou výuku (23 %). Tento důvod uvádějí nejčastěji žáci ze skupin Informatické obory (27 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (26 %), Elektrotechnika (28 %), Doprava a spoje (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (33 %).

Nízká úroveň přípravy v oboru je důvodem potenciální změny oboru u asi 14 % žáků maturitních oborů. Nejčastěji jsou z tohoto důvodu nespokojeni žáci ve skupinách Informatické obory (21 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Elektrotechnika, telekomunikační a VT (19 %), Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (19 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (26 %).

Naopak přílišnou náročnost oboru uvádí celkově 11 % žáků, nejčastěji žáci ve skupinách Informatické obory (18 %), Elektrotechnika, telekomunikační a VT (17 %), Stavebnictví (20 %) a *Zdravotnictví (14 %).

Další oblastí, která je důvodem nespokojenosti s oborem, jsou obtíže při uplatnění oboru na trhu práce, finanční ohodnocení a podobně. Obtížné hledání zaměstnání je velmi častým důvodem, proč by si žáci zvolili jiný obor, především ve skupinách Publicistika, knihovnictví a informatika (48 %), *Ekologie a životní prostředí (23 %).

Nízký plat v oboru, jako důvod, proč by raději studovali jiný obor, uvádějí nejčastěji žáci ze skupin oborů Zdravotnictví (33 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (21 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (44 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (22 %).

Podíl žáků posledních ročníků maturitních oborů, kteří by znovu studovali svůj obor

Míra identifikace s oborem u žáků maturitních oborů	Skupina oborů	% žáků maturitních oborů (posl. ročníků), kteří by znovu zvolili svůj obor
Nízká	*72 Publicistika, knihovnictví a inf.	50 %
	*53 Zdravotnictví	53 %
	37 Doprava a spoje	53 %
	65 Gastronomie, hotelnictví a tur.	53 %
Střední (kolem průměru)	18 Informatické obory	57 %
	*16 Ekologie a životní prostředí	59 %
	26 Elektrotechnika, telekomunikace a VT	59 %
	78 Obecně odborná příprava	60 %
	63 Ekonomika a administrativa	61 %
	68 Právo, právní a veřejnosprávní čin.	62 %
	36 Stavebnictví	62 %
Vysoká	75 Pedagogika, učitelství a soc. péče	69 %
	23 Strojírenství a strojírenská výroba	70 %
	41 Zemědělství a lesnictví	74 %
	82 Umění a užité umění	79 %
Průměr za žáky posledních ročníků maturitních oborů		61 %

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Hlavní důvody, proč by žáci raději vystudovali v jiném oboru

Důvody	Celkové % žáků, kteří by z tohoto důvodu změnili obor	Skupiny oborů, kde se tento důvod vyskytuje nejčastěji
Obor původně nechtěl studovat	9 %	Doprava a spoje (15 %), Ekonomika a administrativa (15 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %)
Ztráta zájmu o obor	22 %	Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (32 %), Informatické obory (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (32 %)
Nízká úroveň přípravy v oboru	14 %	Informatické obory (21 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Elektrotechnika, telekomunikace a VT (19 %), Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (19 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (26 %)
Obor byl příliš náročný	11 %	Informatické obory (18 %), Elektrotechnika, telekomunikace a VT (17 %), Stavebnictví (20 %), *Zdravotnictví (14 %)
Raději by studoval gymnázium	8 %	Informatické obory (11 %), *Ekologie a životní prostředí (12 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (11 %), *Publicistika, knihovnictví a inf. (15 %), Obecně odborná příprava (12 %)
Chtěl by více praktickou výuku	23 %	Informatické obory (27 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (26 %), Elektrotechnika (28 %), Doprava a spoje (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (33 %)
V oboru se obtížně hledá zaměstnání	12 %	Publicistika, knihovnictví a informatika (48 %), *Ekologie a životní prostředí (23 %)
Obor není perspektivní	9 %	Publicistika, knihovnictví a informatika (30 %), *Ekologie a životní prostředí (15 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (16 %)
Nízký plat v oboru	10 %	Zdravotnictví (33 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (21 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (44 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (22 %)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Spokojenost s volbou oboru – absolventi vyšších odborných škol

U absolventů vyšších odborných škol je podíl těch, kteří by si znovu zvolili svůj studijní obor, vysoký; na stejný obor by se hlásilo 75 % absolventů. Podíl absolventů, kteří jsou spokojeni s volbou svého oboru, je zde tedy vyšší než u vyučených a mírně vyšší i v porovnání s absolventy maturitních oborů středních odborných škol. Na druhé straně, stejný obor na VOŠ by studovalo jen 38 % absolventů VOŠ, zatímco 37 % by dalo přednost studiu tohoto oboru na VŠ. Přibližně 9 % by studovalo stejný obor na VOŠ a 16 % jiný obor na vysoké škole.

Podíl absolventů VOŠ, kteří by znovu zvolili svůj obor

Míra identifikace s oborem absolventů VOŠ Obor (skupina oborů)	Podíl absolventů VOŠ, kteří by znovu studovali svůj obor
41 Zemědělství a lesnictví	67,7 %
53 Zdravotnictví	77,9 %
63 Ekonomika a administrativa	72,8 %
64 Podnikání v oborech, odvětví	64,0 %
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus	66,0 %
68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost	72,6 %
75 Pedagogika, učitelství a sociální péče	77,9 %
Celkem za vybrané skupiny oborů	74,6 %
Celkem VOŠ – bez rozlišení oborů	75,2 %

   Důvody nespokojenosti absolventů VOŠ s oborem (názory absolventů 8 let od ukončení VOŠ)

K nejčastěji uváděným důvodům, proč by si absolventi vyšších odborných škol raději vybrali jiný studijní obor, patří:

   nízký plat (75 % z těch, kteří by změnili obor)

   špatné pracovní podmínky (63 % z těch, kteří by změnili obor)

   špatné uplatnění oboru na trhu práce (63 % z těch, kteří by změnili obor)

   ztráta zájmu o studovaný obor (kolem 40 % z těch, kteří by změnili obor)

   Důvody nespokojenosti s volbou oboru na VOŠ a preference studia na VŠ (názory absolventů 8 let od ukončení VOŠ)

Přibližně třetina absolventů VOŠ (31 %) by znovu zvolila raději studium na VŠ, přitom 24 % by na VŠ studovalo stejný nebo podobný obor, jako absolvovali na VOŠ, zatímco kolem 7 % by zároveň změnilo i oborové zaměření. Hlavní důvody, proč by tito absolventi dali přednost magisterskému nebo bakalářskému studiu, jsou:

   nízká prestiž VOŠ a titulu DiS. (83 % z těch, kteří by zvolili raději VŠ)

   horší platové ohodnocení absolventů VOŠ v porovnání s VŠ (63 % z těch, kteří by dali přednost VŠ)

   špatná prostupnost mezi VOŠ a VŠ a nemožnost pokračovat přímo v magisterském studiu, tedy bez časové prodlevy a nutnosti doplnit si titul Bc. (77 % z těch, kteří by studovali VŠ)

   nevyhovující „středoškolský“ systém vyučování a každodenní výuka (40 % z těch, kteří by studovali VŠ)

   nižší zájem zaměstnavatelů o absolventy VOŠ (40 % z těch, kteří by studovali VŠ)

   nízká úroveň vzdělání (30 % z těch dotázaných, kteří by preferovali VŠ)