Přeskočit navigaci

Spokojenost absolventů škol s volbou oboru

Spokojenost absolventů středních a vyšších odborných škol s vybraným oborem

Spokojenost absolventů škol s volbou oboru


Spokojenost absolventů s vybraným oborem vyjadřuje tzv. míra identifikace s oborem, která udává procento absolventů daného oboru, kteří by si znovu zvolili stejný studijní obor.

Důvody nespokojenosti absolventů s vystudovaným oborem spočívají často v nezájmu o obor (například pokud se žák nedostal na obor, na který se původně hlásil), v nespokojenosti se získanou úrovní vzdělání nebo úrovní jednotlivých kompetencí, při problémech a omezených možnostech pokračovat v nástavbovém studiu nebo v terciárním vzdělávání nebo při potížích při hledání zaměstnání. Důležitým nástrojem zvyšování spokojenosti žáků se zvoleným oborem je využívání kariérového poradenství a poskytování dostatku informací nejen o samotném oboru, ale i v následném pracovním uplatnění.

Poznámka: Uvedené údaje byly zjištěny na základě dotazování žáků posledních ročníků učebních a maturitních oborů (r. 2015) a absolventů VOŠ s odstupem 3 let od ukončení studia (r. 2014) a dále absolventů VOŠ po 8 letech od ukončení studia (r. 2019).


Spokojenost s volbou oboru – žáci posledních ročníků učebních oborů (kategorie H)

Celková spokojenost žáků učebních oborů s vybraným oborem, vyjádřená na základě tzv. míry identifikace s oborem, není příliš vysoká. Přibližně 53 % žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie H uvedlo, že by si znovu vybrali stejný obor. Naopak přibližně 47 % by raději zvolilo jiný obor.

Poměrně výrazné rozdíly se ukazují při srovnání vybraných skupin učebních oborů. Zatímco žáci ze skupin Stavebnictví, geodézie a kartografie, Strojírenství a strojírenská výroba a Osobní a provozní služby jsou s volbou oboru poměrně spokojeni a více než 60 % z nich by si vybralo stejný obor znovu, ve skupinách Zemědělství a lesnictví a Elektrotechnika a telekomunikační a výpočetní technika by si vybrala stejný obor zhruba polovina z nich (50 %, resp. 57 %). O něco nižší míru identifikace s oborem pak najdeme ve skupinách Gastronomie, hotelnictví a turismus (41 %) a Potravinářství (45 %). V těchto skupinách by si tedy mírně nadpoloviční podíl žáků zvolil raději jiný obor. Výrazně nejnižší je míra identifikace s oborem ve skupině Obchod, kde by se v tomto oboru znovu vyučilo jen asi 29 % žáků, zatímco asi 71 % by si raději zvolilo jiný obor.


Podíl žáků posledních ročníků učebních oborů, kteří by znovu studovali svůj obor

Míra identifikace s oborem u vyučených

Skupina oborů

Podíl vyučených, kteří by znovu zvolili svůj obor

Velmi nízká

66 Obchod

29 %

Nízká

65 Gastronomie, hotelnictví a turismus

41 %


29 Potravinářství

45 %

Střední

41 Zemědělství a lesnictví

50 %

26 Elektrotechnika, telekomunikace a VT

57 %

Vysoká

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie

62 %


23 Strojírenství a strojírenská výroba

64 %


69 Osobní a provozní služby

69 %

Celkem – žáci posl. ročníků – vybrané sk. oborů kat. H


53 %


Hlavní důvody, proč by se žáci raději vyučili v jiném oboru

Důvody

Celkové % žáků, kteří by z tohoto důvodu změnili obor

Skupiny oborů, kde se tento důvod vyskytuje nejčastěji (% žáků dané skupiny oborů, kteří uvedli, že by z tohoto důvodu změnili obor)

Obor původně nechtěl studovat

15 %

Obchod (27 %), Zemědělství a lesnictví (21 %)

Ztráta zájmu o obor

21 %

Zemědělství a lesnictví (32 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (30 %), Obchod (27 %)

Nízká úroveň přípravy v oboru

16 %

Zemědělství a lesnictví (29 %), Obchod (27 %), Potravinářství (17 %)

Obor byl příliš náročný

 7 %

Obchod (13 %), Potravinářství (13 %)

Raději by studoval gymnázium

 1 %

Potravinářství (3 %), Stavebnictví (2 %)

Chtěl by více praktickou výuku

18 %

Gastronomie, hotelnictví a turismus (23 %), Potravinářství (21 %), Zemědělství a lesnictví (18 %), Strojírenství a strojírenská výroba (17 %)

V oboru se obtížně hledá zaměstnání

15 %

Obchod (37 %), Osobní a provozní služby (23 %), Zemědělství a lesnictví (18 %)

Obor není perspektivní

12 %

Obchod (27 %), Potravinářství (16 %)

Nízký plat v oboru

20 %

Obchod (30 %), Potravinářství (35 %), Zemědělství a lesnictví (25 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (28 %)


Spokojenost s volbou oboru – žáci posledních ročníků maturitních oborů (kategorie M)

Žáci maturitních oborů jsou s volbou oboru tradičně více spokojeni než žáci učebních oborů, což se projevuje i ve vyšší míře identifikace s oborem. Přibližně 61 % by znovu zvolilo stejný obor studia, zatímco jen necelých 39 % by dalo přednost studiu jiného oboru.

Na rozdíl od vyučených jsou v případě žáků maturitních oborů středních odborných škol rozdíly v míře identifikace s oborem relativně nízké. Nejnižší míru identifikace s oborem, tedy nejnižší zájem znovu si zvolit stejný obor studia, projevili žáci ve skupinách Publicistika, knihovnictví a informatika, Zdravotnictví, Doprava a spoje, Gastronomie, hotelnictví a turismus. V těchto skupinách se podíl žáků, kteří by zopakovali svoji volbu, pohybuje jen kolem 50 %.

Přibližně v pásmu širšího průměru se pohybuje míra identifikace s oborem ve skupinách Informatické obory (57 % by zvolilo stejný obor), Ekologie a životní prostředí (59 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (59 %), Obecně odborná příprava (60 %), Ekonomika a administrativa (61 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (62 %) a Stavebnictví (62 %).

Relativně vyšší podíl žáků spokojených se zvoleným oborem najdeme ve skupinách Pedagogika, učitelství a sociální péče (69 %), Strojírenství a strojírenská výroba (70 %), Zemědělství a lesnictví (74 %) a Umění a užité umění (79 %).

Důvody nespokojenosti s oborem se v jednotlivých vybraných skupinách liší. Obecně častým důvodem, proč by si žáci zvolili jiný obor, je ztráta zájmu o obor (22 %). Častěji je tento důvod zastoupen ve skupinách Doprava a spoje (15 %), Ekonomika a administrativa (15 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %).

Podobně častým důvodem, který žáci uvádějí jako důvod preference jiného oboru, je zájem o více praktickou výuku (23 %). Tento důvod uvádějí nejčastěji žáci ze skupin Informatické obory (27 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (26 %), Elektrotechnika (28 %), Doprava a spoje (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (33 %).

Nízká úroveň přípravy v oboru je důvodem potenciální změny oboru u asi 14 % žáků maturitních oborů. Nejčastěji jsou z tohoto důvodu nespokojeni žáci ve skupinách Informatické obory (21 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Elektrotechnika, telekomunikační a VT (19 %), Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (19 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (26 %).

Naopak přílišnou náročnost oboru uvádí celkově 11 % žáků, nejčastěji žáci ve skupinách Informatické obory (18 %), Elektrotechnika, telekomunikační a VT (17 %), Stavebnictví (20 %) a *Zdravotnictví (14 %).

Další oblastí, která je důvodem nespokojenosti s oborem, jsou obtíže při uplatnění oboru na trhu práce, finanční ohodnocení a podobně. Obtížné hledání zaměstnání je velmi častým důvodem, proč by si žáci zvolili jiný obor, především ve skupinách Publicistika, knihovnictví a informatika (48 %), *Ekologie a životní prostředí (23 %).

Nízký plat v oboru, jako důvod, proč by raději studovali jiný obor, uvádějí nejčastěji žáci ze skupin oborů Zdravotnictví (33 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (21 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (44 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (22 %).


Podíl žáků posledních ročníků maturitních oborů, kteří by znovu studovali svůj obor

Míra identifikace s oborem u žáků maturitních oborů

Skupina oborů

% žáků maturitních oborů (posl. ročníků), kteří by znovu zvolili svůj obor

Nízká

*72 Publicistika, knihovnictví a inf.

50 %


*53 Zdravotnictví

53 %


37 Doprava a spoje

53 %


65 Gastronomie, hotelnictví a tur.

53 %

Střední (kolem průměru)

18 Informatické obory

57 %


*16 Ekologie a životní prostředí

59 %


26 Elektrotechnika, telekomunikace a VT

59 %


78 Obecně odborná příprava

60 %


63 Ekonomika a administrativa

61 %


68 Právo, právní a veřejnosprávní čin.

62 %


36 Stavebnictví

62 %

Vysoká

75 Pedagogika, učitelství a soc. péče

69 %


23 Strojírenství a strojírenská výroba

70 %


41 Zemědělství a lesnictví

74 %


82 Umění a užité umění

79 %

Průměr za žáky posledních ročníků maturitních oborů


61 %

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30


Hlavní důvody, proč by žáci raději vystudovali v jiném oboru

Důvody

Celkové % žáků, kteří by z tohoto důvodu změnili obor

Skupiny oborů, kde se tento důvod vyskytuje nejčastěji

Obor původně nechtěl studovat

9 %

Doprava a spoje (15 %), Ekonomika a administrativa (15 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %)

Ztráta zájmu o obor

22 %

Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (32 %), Informatické obory (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (32 %)

Nízká úroveň přípravy v oboru

14 %

Informatické obory (21 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Elektrotechnika, telekomunikace a VT (19 %), Doprava a spoje (26 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (19 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (26 %)

Obor byl příliš náročný

11 %

Informatické obory (18 %), Elektrotechnika, telekomunikace a VT (17 %), Stavebnictví (20 %), *Zdravotnictví (14 %)

Raději by studoval gymnázium

 8 %

Informatické obory (11 %), *Ekologie a životní prostředí (12 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (11 %), *Publicistika, knihovnictví a inf. (15 %), Obecně odborná příprava (12 %)

Chtěl by více praktickou výuku

23 %

Informatické obory (27 %), *Ekologie a životní prostředí (27 %), Právo, právní a veřejnosprávní činnost (26 %), Elektrotechnika (28 %), Doprava a spoje (28 %), *Publicistika, knihovnictví a informatika (33 %)

V oboru se obtížně hledá zaměstnání

12 %

Publicistika, knihovnictví a informatika (48 %), *Ekologie a životní prostředí (23 %)

Obor není perspektivní

 9 %

Publicistika, knihovnictví a informatika (30 %), *Ekologie a životní prostředí (15 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (16 %)

Nízký plat v oboru

10 %

Zdravotnictví (33 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (21 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (44 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (22 %)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Spokojenost s volbou oboru – absolventi vyšších odborných škol

U absolventů vyšších odborných škol je podíl těch, kteří by si znovu zvolili svůj studijní obor, vysoký; na stejný obor by se hlásilo 75 % absolventů. Podíl absolventů, kteří jsou spokojeni s volbou svého oboru, je zde tedy vyšší než u vyučených a mírně vyšší i v porovnání s absolventy maturitních oborů středních odborných škol. Na druhé straně, stejný obor na VOŠ by studovalo jen 38 % absolventů VOŠ, zatímco 37 % by dalo přednost studiu tohoto oboru na VŠ. Přibližně 9 % by studovalo stejný obor na VOŠ a 16 % jiný obor na vysoké škole.


Podíl absolventů VOŠ, kteří by znovu zvolili svůj obor

Míra identifikace s oborem absolventů VOŠ

Obor (skupina oborů)

Podíl absolventů VOŠ, kteří by znovu studovali svůj obor

41 Zemědělství a lesnictví

67,7 %

53 Zdravotnictví

77,9 %

63 Ekonomika a administrativa

72,8 %

64 Podnikání v oborech, odvětví

64,0 %

65 Gastronomie, hotelnictví a turismus

66,0 %

68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost

72,6 %

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

77,9 %

Celkem za vybrané skupiny oborů

74,6 %

Celkem VOŠ – bez rozlišení oborů

75,2 %


*   Důvody nespokojenosti absolventů VOŠ s oborem (názory absolventů 8 let od ukončení VOŠ)

K nejčastěji uváděným důvodům, proč by si absolventi vyšších odborných škol raději vybrali jiný studijní obor, patří:

*   nízký plat (75 % z těch, kteří by změnili obor)

*   špatné pracovní podmínky (63 % z těch, kteří by změnili obor)

*   špatné uplatnění oboru na trhu práce (63 % z těch, kteří by změnili obor)

*   ztráta zájmu o studovaný obor (kolem 40 % z těch, kteří by změnili obor)


*   Důvody nespokojenosti s volbou oboru na VOŠ a preference studia na VŠ (názory absolventů 8 let od ukončení VOŠ)

Přibližně třetina absolventů VOŠ (31 %) by znovu zvolila raději studium na VŠ, přitom 24 % by na VŠ studovalo stejný nebo podobný obor, jako absolvovali na VOŠ, zatímco kolem 7 % by zároveň změnilo i oborové zaměření. Hlavní důvody, proč by tito absolventi dali přednost magisterskému nebo bakalářskému studiu, jsou:

*   nízká prestiž VOŠ a titulu DiS. (83 % z těch, kteří by zvolili raději VŠ)

*   horší platové ohodnocení absolventů VOŠ v porovnání s VŠ (63 % z těch, kteří by dali přednost VŠ)

*   špatná prostupnost mezi VOŠ a VŠ a nemožnost pokračovat přímo v magisterském studiu, tedy bez časové prodlevy a nutnosti doplnit si titul Bc. (77 % z těch, kteří by studovali VŠ)

*   nevyhovující „středoškolský“ systém vyučování a každodenní výuka (40 % z těch, kteří by studovali VŠ)

*   nižší zájem zaměstnavatelů o absolventy VOŠ (40 % z těch, kteří by studovali VŠ)

*   nízká úroveň vzdělání (30 % z těch dotázaných, kteří by preferovali VŠ)



Zpět