Spokojenost absolventů středních škol s volbou oboru
Žáci si střední školu vybírají ve věku kolem 15 let, kdy většina vstupuje do odborného vzdělávání. Výběr oboru střední školy tak představuje důležité životní rozhodnutí, které ovlivňuje další vzdělávací i profesní dráhu žáků. Pro řadu žáků, kteří nejsou dostatečně zájmově vyhraněni, nemají konkrétní představu o budoucím oboru a profesi nebo jim chybí potřebné informace se může výběr oboru střední školy ukázat jako chybný krok. Může pak vyústit například ve změnu oboru během studia střední školy, při přechodu do terciárního vzdělávání nebo při vstupu na trh práce. Důležitým nástrojem vhodného směřování žáků je kariérové poradenství.
V článku se zaměříme na míru a důvody nespokojenosti žáků s oborem studovaným na střední škole i na slabá místa rozhodování při kariérové volbě střední školy.
Údaje prezentované v článku vycházejí z dotazování žáků posledních ročníků učebních a maturitních oborů (r. 2021). Celá publikace Trhlíková, J.: Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2021. Srovnání žáků posledních ročníků vybraných skupin učební a maturitní úrovně vzdělání. NPI ČR. 2022. je dostupná zde: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-197&NazevSeo=Prechod-absolventu-strednich-skol-na-trh-prace-I-.
Dále jsou využita data ze šetření tří let po ukončení střední školy ze Šetření žáků a absolventů středních odborných škol (II. Etapa).
Spokojenost s volbou oboru – žáci učebních oborů (kat. H)
Vyučení by si při zpětném hodnocení poměrně často zvolili jiný obor. Stejný obor by si vybrala jen mírně nadpoloviční většina absolventů (57 %) zatímco 42 % by dala přednost jinému oboru. I s odstupem tří let od vyučení by si stejný obor vybralo jen 55 % z nich.
Obr. 1: Jaký obor byste zvolil/a při možnosti zopakovat svoji volbu oboru na střední škole? -žáci posledních ročníku učebních oborů (kat. H)

Nejčastěji
by si zvolili znovu svůj obor vyučení v zemědělských (74 %) a
strojírenských oborech (71 %).
V případě
potravinářských a oborů služeb by si stejný obor zvolila asi polovina vyučených
v těchto oborech. Méně často by si svůj obor znovu zvolili vyučení
v oborech Stavebnictví, geodézie a kartografie (48 %)
Nejméně
spokojeni jsou s výběrem svého oboru žáci ve skupině Obchod (44 %) a
Gastronomie, hotelnictví a turismus, z nichž by si tento obor znovu
zvolila méně než polovina (44 %).
Tab.1: Spokojenost s oborem střední školy – žáci učebních oborů - kat. H (v % kladných odpovědí)

Proč by žáci učebních oborů zvolili raději jiný obor?
Nízká spokojenost souvisí s několika různými oblastmi, jednak s kariérovou volbou a nedostatkem informací o oboru, dále s omezenou nabídkou škol a nutností zvolit si obor podle horších vzdělávacích výsledků na ZŠ, kdy část žáků volí „na jistotu“, i když o daný obor nemá zájem. Zejména v případech, kdy vyučení chtějí pokračovat v dalším nástavbovém studiu, vyjadřují nespokojenost s oborem z důvodu nedostatečné úrovně znalostí a teoretické výuky. Jaké jsou nejčastější příčiny nespokojenosti?
23
% uvádí zájem o více praktickou výuku
19
% ztrátu zájmu o obor
19
% nízkou úroveň přípravy v oboru
17
% zájem o více teoretickou výuku
16
% nespokojenost s nízkými platy v oboru
15
% původní nezájem o obor
Po 3 letech od ukončení střední školy vyučení mezi důvody, proč by zvolili jiný obor, uvádějí také špatné pracovní podmínky, nízké platy v oboru, skutečnost, že nezískali dostatečný všeobecný základ a nebyli dostatečně připraveni pro pokračování ve studiu.
Důvody nespokojenosti žáků učebních oborů – podle vybraných skupin oborů
Zájem
o více praktickou výuku je nejčastějším důvodem nespokojenosti
s oborem v oborech Osobní a provozní služby (36 %), Stavebnictví,
geodézie a kartografie (33 %) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (31 %).
Ztráta
zájmu o obor se jako relativně častý důvod nespokojenosti s oborem
objevuje i ve skupině Potravinářství a potravinářská chemie (24 %) a
Stavebnictví, geodézie a kartografie (26 %).
Nízká
úroveň přípravy v oboru je jako důvod nespokojenosti s oborem
uváděn nejčastěji žáky gastronomických oborů (33 %) a skupiny Osobní a provozní
služby (32 %).
Zájem
o více teoretickou výuku uváděli nejčastěji žáci gastronomických
oborů (31 %), dále obory služeb (21 %) a potravinářských oborů (21 %).
Nízké
platy v absolvovaném oboru jsou také poměrně častým důvodem, proč by
si žáci (hypoteticky) zvolili jiný obor (16 %), nejčastěji
v potravinářských oborech (24 %), gastronomie (24 %) a obchod (28 %).
Původní
nezájem o obor byl nejčastějším důvodem nespokojenosti s oborem ve
skupině Gastronomie, hotelnictví a turismus (24 %) a Obchod (20 %).
Přílišná
náročnost oboru je jako důvod nespokojenosti s oborem v kategorii
vyučených uváděna poměrně málo často (8 % celkem), nejčastěji žáky stavebnictví
(19 %).
Obtížné
hledání zaměstnání je důvodem nespokojenosti s oborem nejčastěji
v oboru Obchod (32 %). Žáci tohoto oboru také častěji uvádějí, že by si
zvolili jiný obor, protože tento obor není perspektivní (20 %).
Tab. 2: Důvody nespokojenosti s oborem a volby jiného oboru/gymn. – žáci učebních oborů - kat. H (v % kladných odpovědí z celého vzorku kat, H)

Tab. 3: Hlavní důvody nespokojenosti s oborem – žáci učebních oborů - kat. H (v % kladných odpovědí)

Spokojenost s volbou oboru – žáci maturit. oborů (kat. M)
Žáci maturitních oborů jsou s volbou oboru tradičně více spokojeni než žáci učebních oborů. Přibližně 65 % by znovu zvolilo stejný obor studia, zatímco jen 29 % by dalo přednost studiu jiného oboru na jiné odborné škole. Všeobecné vzdělání na gymnáziu by upřednostnilo kolem 6 % dotázaných.
S odstupem tří let od ukončení střední školy by si stejný obor na SOŠ zvolilo kolem dvou třetin absolventů (66 %). 6 % by dalo přednost gymnáziu a dalších 6 % by zvolilo lyceum, tedy více všeobecně zaměřené vzdělání.
Obr. 2: Jaký obor byste zvolil/a při možnosti zopakovat volbu oboru na střední škole? -žáci maturitních oborů (kat. M)

Vysokou
spokojenost se zvoleným oborem najdeme ve skupině Právo, právní a
veřejnosprávní činnost (80 % žáků by si stejný obor znovu vybralo). Vysoká
spokojenost s oborem je také ve skupině strojírenských a elektrotechnických
oborů (kolem 75 %).
Asi
dvě třetiny žáků by zopakovalo volbu oboru ve skupinách Zemědělství a lesnictví
(66 %), Umění a užité umění (65 %), Obecně odborná příprava (62 %),
Zdravotnictví (61 %) a Informatické obory (61 %).
Jen
nadpoloviční většina žáků by si zvolila stejný obor v případě gastronomických
oborů (59 %), ve skupinách Doprava a spoje (58 %) a Pedagogika, učitelství
a sociální péče (56 %).
Nejnižší
spokojenost s volbou oboru najdeme ve skupině Ekonomika a administrativa
(42 %).
Tab. 4: Spokojenost s oborem střední školy – žáci maturitních oborů - kat. M (v % kladných odpovědí)

Proč by žáci maturitních oborů (kat. M) zvolili raději jiný obor?
Nízká spokojenost žáků maturitních oborů se zvoleným oborem souvisí s dvojí funkcí přípravy v těchto oborech, kdy na jednu stranu část absolventů není spokojena z důvodu nedostatku teoretických znalostí, naopak část absolventů by přivítala větší podíl praktických předmětů. Roli hraje podobně jako u vyučených i nevhodná kariérová volba, kdy žáci až během studia zjistí, že je obor nezajímá.
Jaké jsou nejčastější příčiny nespokojenosti těch, kteří by zvolili jiný obor?
23 %
Chtěl(a) by více praktickou výuku
22 %
Ztráta zájmu o obor
19 %
Chtěl(a) by více teoretickou výuku
14 %
Nízká úroveň přípravy
10 %
Obor nechtěl(a) studovat
10 %
Obor byl příliš náročný
Mezi dalšími důvody nespokojenosti s oborem, které uvádějí absolventi maturitních oborů SOŠ, patří nedostatečný všeobecný přehled, nepřipravenost pro další studium, omezení výběru oboru vysoké školy a s tím související upřednostnění gymnázia.
Důvody nespokojenosti s oborem – podle vybraných skupin oborů
Podobně
jako u vyučených je častým důvodem nespokojenosti s oborem zájem o více
praktickou výuku (23 %), přitom nejčastěji jsou z tohoto důvodu
nespokojeni žáci elektrotechnických oborů (34 %), Doprava a spoje (31 %) a
Zemědělství a lesnictví (30 %).
Ztráta
zájmu o obor (22 %) je nejčastější důvodem nespokojenosti s obory Gastronomie,
hotelnictví a turismus (42 %), Elektrotechnika, telekomunikační a
výpočetní technika (31 %) a Doprava a spoje (28 %).
Tab. 5: Důvody nespokojenosti s oborem a volby jiného oboru/gymn. – maturitní obory - kat. M (v % kladných odpovědí z celého vzorku)

Zájem
o více teoretickou výuku a lepší přípravu na VŠ (19 %) uváděli zejména žáci
gastronomických oborů (40 %), lyceí (29 %) a zemědělských (26 %) oborů.
Nízkou
úroveň přípravy jako důvod (hypotetické) volby jiného oboru uvádí celkově
14 % žáků nejčastěji žáci ve skupině Umění a užité umění (28 %), Gastronomie,
hotelnictví a turismus (23 %) a Zemědělství a lesnictví (22 %).
Původní
nezájem o obor, kdy žáci obor vůbec studovat nechtěli je u
maturitních oborů méně častý než u vyučených (10 %), přitom nejčastěji tento
důvod uvádí žáci oborů Doprava a spoje (17 %), Zemědělství a lesnictví (19 %).
Nadprůměrně často se vyskytuje ve skupině Ekonomika a administrativa (15
%) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (16 %).
Kolem
10 % žáků maturitních oborů uvádí, že obor byl pro ně příliš náročný,
nejčastěji žáci ve skupině Elektrotechnika, telekomunikační v VT (20 %),
Informační obory (18 %), Stavebnictví, geodézie a kartografie (16 %).
Potenciální
zájem o studium gymnázia uvádějí nejčastěji žáci ve skupině Obecně odborná
příprava (15 %), tedy lyceí.
Nízké
platy v oboru jsou méně častým důvodem nespokojenosti s oborem u
maturantů než u vyučených (9 %), nejčastěji si stěžují žáci ve skupině
Gastronomie, hotelnictví a turismus (23 %).
Nízkou
perspektivnost oboru jako důvod, proč by si radši zvolili jiný obor, uvádí
8 % dotázaných, nejčastěji žáci oborů Zemědělství a lesnictví a Právo, právní a
veřejnosprávní činnost (11 %).
Obtížné
hledání zaměstnání v oboru uvádí jako důvod, proč by si raději zvolili
jiný obor jen 8 % dotázaných, nejčastěji v uměleckých oborech.
Tab. 6: Hlavní důvody nespokojenosti s oborem – žáci maturitních oborů - kat. M (v % kladných odpovědí)

Spokojenost s volbou oboru – žáci maturit. oborů (kat. L0)
Žáci maturitních oborů jsou s volbou oboru tradičně více spokojeni než žáci učebních oborů. V případě žáků maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0) by si stejný obor rovněž vybralo kolem dvou třetin absolventů (59 %), jiný obor na SOŠ by zvolilo 39 % z nich a asi 2 % gymnázium.
Obr. 3: Jaký obor byste zvolil/a při možnosti zopakovat volbu oboru na střední škole? -žáci maturitních oborů s odborným výcvikem (kat. L0)

Proč by žáci maturitních oborů (kat. L0) zvolili raději jiný obor?
Nejvyšší spokojenost se zvoleným oborem vyjadřují žáci strojírenských oborů (71 %), naopak v elektrotechnických oborech by si stejný obor zvolila jen asi polovina žáků (50 %).
Mezi hlavní důvody, proč by si absolventi maturitních oborů s odborným výcvikem vybrali raději jiný obor studia patří:
24
% ztráta zájmu o obor
24
% zájem o více praktickou výuku
23
% nízká úroveň přípravy v oboru
21
% lepší připravenost pro studium na VŠ
S odstupem tří let od ukončení střední školy uváděli absolventi mezi důvody nespokojenosti s oborem také problémy s uplatněním na trhu práce, špatné pracovní podmínky a nízké platy a také omezení výběru oboru na VŠ.
Tab. 7: Spokojenost s oborem střední školy – žáci maturitních oborů - kat. L0 (v % kladných odpovědí)

Důvody nespokojenosti s oborem – podle vybraných skupin oborů
Větší zájem o více praktickou výuku uváděli nejčastěji žáci ze skupiny Speciální a interdisciplinární obory (30 %). Ztrátu zájmu o obor (31 %), nespokojenost s nízkou úrovní přípravy (33 %) a také zájem o lepší přípravu pro VŠ studium (26 %) uváděli nejčastěji žáci elektrotechnických oborů.
Tab. 8: Důvody nespokojenosti s oborem a volby jiného oboru/gymn. – maturitní obory - kat. L0 (v % kladných odpovědí z celého vzorku)
