Přeskočit navigaci

Zájem absolventů pracovat ve vystudovaném oboru

Zájem absolventů středních a vyšších odborných škol pracovat ve vystudovaném oboru – stabilita profesní volby

Zájem absolventů pracovat ve vystudovaném oboru


V současné době se řada absolventů uplatňuje na trhu práce v jiném než vystudovaném oboru. Důvody jsou jak na straně samotných absolventů, tedy v jejich nezájmu pracovat v oboru, tak i na straně trhu práce, zejména nedostatku pracovních míst nebo nízké poptávce zaměstnavatelů. Roli hrají i pracovní a platové podmínky, které neodpovídají požadavkům a představám absolventů, kteří pak odcházejí do jiných oborů.

Uplatnění absolventů mimo obor vede k omezenému využití získaných odborných znalostí, na druhou stranu určitá flexibilita a schopnost uplatnit se v jiném oboru je v situaci ekonomického i technologického rozvoje nutná a potřebná.

V tomto textu uvádíme zájem žáků posledních ročníků vybraných učebních a maturitních oborů o práci v absolvovaném oboru a skutečné pracovní uplatnění absolventů VOŠ s odstupem 3 let od ukončení studia.

Poznámka: Uvedené údaje byly zjištěny na základě dotazování žáků posledních ročníků středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou (r. 2015) a absolventů VOŠ po 3 letech od ukončení studia VOŠ (r. 2014).

Zájem o práci ve vystudovaném oboru – žáci posledních ročníků učebních oborů (kategorie H)

*    V kategorii středního vzdělání s výučním listem plánovalo v závěru vyučení pracovat přímo v oboru 42 % žáků a v příbuzném oboru se chtělo uplatnit kolem 30 % z nich. Práci v jiném oboru si chtělo hledat kolem 28 % dotázaných.

*    V kategorii vyučených (v rámci vybraných oborů) projevili v závěru studia největší zájem uplatnit se ve svém nebo příbuzném oboru žáci ze skupiny Osobní a provozní služby (84 %, z toho 59 % chce pracovat přímo v oboru a 25 % v příbuzném oboru, dále Stavebnictví (84 %, z toho 51 % v oboru a 33 % v příbuzném oboru) a Strojírenství a strojírenská výroba (84 %, z toho 53 % v oboru a 31 % v příbuzném oboru). O něco nižší zájem pracovat v oboru nebo alespoň v příbuzném oboru projevili žáci Elektrotechniky, telekomunikační a VT (72 %, z toho 38 % v oboru a 34 % v příbuzném oboru). Ve skupinách Gastronomie, hotelnictví a turismus a Potravinářství se chce ve svém nebo příbuzném oboru uplatnit kolem 60 % žáků (v gastronomických oborech chce v oboru pracovat 34 % a v příbuzném 27 %, v potravinářských oborech se chce uplatnit v oboru 32 % a v příbuzném oboru 28 %). Nejnižší zájem pracovat v oboru nebo příbuzném oboru projevili žáci zemědělských oborů a oboru Obchod. Ve skupině Obchod jen 20 % dotázaných předpokládá, že si najdou práci přímo v oboru.

Zájem o práci ve vystudovaném oboru – absolventi středního vzdělání s výučním listem

Vybrané skupiny oborů

Zájem o práci v oboru nebo příbuzném oboru

Ve svém oboru

V příbuzném oboru

Mimo svůj obor

*41 Zemědělství a lesnictví

Nízký

30 %

26 %

43 %

29 Potravinářství


32 %

28 %

40 %

*66 Obchod

20 %

40 %

40 %

65 Gastronomie, hotelnictví a tur.


34 %

27 %

38 %

26 Elektrotechnika, telek. a VT

Střední

38 %

34 %

28 %

69 Osobní a provozní služby

Vysoký

59 %

25 %

16 %

23 Strojírenství a strojírenská výroba


53 %

31 %

16 %

36 Stavebnictví


51 %

33 %

16 %

Stř. vz. s VL - vybrané obory kat. H


42 %

30 %

28 %

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Zájem o práci ve vystudovaném oboru – žáci posledních ročníků maturitních oborů (kategorie M)

V kategorii středního vzdělání s maturitní zkouškou je podíl budoucích absolventů, kteří mají v úmyslu zahájit pracovní dráhu ve vystudovaném oboru, mírně nižší než u vyučených – 37 %, vyšší je ovšem podíl těch, kteří chtějí pracovat v příbuzném oboru, takže procento žáků, kteří plánují odejít pracovat do jiného oboru nižší než u vyučených a dosahuje jen 23 %.


*    Na úrovni maturitních oborů projevili největší zájem o práci v oboru nebo v příbuzném oboru absolventi zdravotnických oborů (42 % se chce uplatnit přímo v oboru a 53 % v příbuzném oboru, jen 5 % chce pracovat mimo obor) a uměleckých oborů (44 % chce pracovat v oboru a 44 % v příbuzném oboru a jen 12 % chce odejít mimo obor).

*    Značný zájem o práci v oboru nebo příbuzném oboru mají dále i absolventi zemědělských oborů (51  % chce pracovat v oboru a 34 % v příbuzném oboru) a pedagogických oborů (47 % a 37 %). Vcelku příznivá situace z tohoto hlediska je i u absolventů technických oborů - elektrotechnických (43 % chce pracovat v oboru a 39 % v příbuzném oboru) a informatických (40 % a 39 %), stavebních (49 % a 32 %) a strojírenských (52 % a 28 %). V těchto skupinách se procento budoucích absolventů, kteří si chtějí hledat po škole práci v jiném oboru, pohybuje v rozmezí 15 až 21 %. Ve stavebních a strojírenských oborech je přitom vysoký zájem i o práci přímo v oboru.

*    Ve skupině Právo, právní a veřejnosprávní činnost je procento žáků, kteří předpokládají, že se uplatní přímo v oboru, velmi nízké (22 %), ovšem vysoké procento z nich plánuje pracovní uplatnění v příbuzných oborech (55 %), takže celkové procento těch, kteří chtějí odejít mimo obor, zůstává na podobné úrovni jako v předchozích oborech a pohybuje se kolem průměru (23 %).

*    Ve skupině Ekonomika a administrativa je procento žáků, kteří plánují práci přímo v oboru, 33 %,  a v příbuzném oboru se chce uplatnit více než třetina, takže podíl žáků, kteří předpokládají, že budou pracovat v jiném oboru, dosahuje 28 %. 

*    Vysoké podíly žáků, kteří předpokládají, že budou pracovat mimo absolvovaný obor, najdeme především ve skupinách Doprava a spoje, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Ekologie a životní prostředí, Publicistika, knihovnictví a informatika.


Zájem o práci ve vystudovaném oboru – absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M)

Vybrané skupiny oborů

Zájem o práci v oboru nebo příbuzném oboru

Ve svém oboru

V příbuzném oboru

Mimo svůj obor

37 Doprava a spoje

Nízký

41 %

24 %

35 %

65 Gastronomie, hotelnictví a tur.


24 %

42 %

34 %

*16 Ekologie a životní prostředí

19 %

48 %

33 %

*72 Publicistika, knihovnictví a inf.


23 %

46 %

31 %

63 Ekonomika a administrativa

33 %

38 %

28 %

68 Právo, právní a veřejnosprávní čin.

Střední

22 %

55 %

23 %

18 Informatické obory


40 %

39 %

21 %

23 Strojírenství a strojírenská výroba


52 %

28 %

21 %

36 Stavebnictví


49 %

32 %

19 %

78 Obecně odborná příprava


39 %

43 %

17 %

26 Elektrotechnika, telek. a VT


43 %

39 %

18 %

75 Pedagogika, učitelství a soc. péče

Vyšší

47 %

37 %

16 %

41 Zemědělství a lesnictví


51 %

34 %

15 %

82 Umění a užité umění


44 %

44 %

12 %

*53 Zdravotnictví


42 %

53 %

 5 %

Stř. vz. s MZ (kategorie M) - vybrané skupiny oborů


38 %

40 %

23 %

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30

Zájem o práci ve vystudovaném oboru – absolventi VOŠ

*    V kategorii absolventů vyšších odborných škol je zájem o práci i skutečné uplatnění v oboru vyšší než u vyučených a absolventů maturitních oborů. Mimo vystudovaný obor pracovalo po ukončení studia asi 19 % absolventů VOŠ, přitom z důvodu nezájmu o obor odešlo do jiného oboru asi 7 % absolventů VOŠ.

*    Z pohledu jednotlivých oborů pracují mimo obor nejčastěji absolventi Podnikání v oborech (40 %), absolventi ekonomických oborů a zemědělských oborů.

*    Nezájem o obor nebo ztráta zájmu o obor je častým důvodem odchodu za prací do jiného oboru především v ekonomických oborech (17 % absolventů tohoto zaměření), dále v zemědělských oborech (z tohoto důvodu pracuje mimo obor 12 % z nich) a v gastronomických oborech (13 %).


Práce ve vystudovaném oboru a nezájem o obor jako důvod odchodu do jiného oboru - absolventi VOŠ

Vybrané skupiny oborů

% absolventů pracujících po ukončení VOŠ v jiném oboru

Z toho z důvodu:



V oboru nikdy pracovat nechtěl

O práci v oboru ztratil zájem

41 Zemědělství a lesnictví

35 %

4 %

  8 %

53 Zdravotnictví

  7 %

1 %

  1 %

63 Ekonomika a administrativa

37 %

7 %

10 %

64 Podnikání v oborech, odvětví

40 %

1 %

  1 %

65 Gastronomie, hotelnictví a turismus

29 %

1 %

12 %

68 Právo, právní a veřejnosprávní

29 %

3 %

  9 %

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče

19 %

3 %

  3 %

Celkem – bez rozlišení skupiny oborů

19 %

2 %

  5 %


Další informace k této problematice

Zpět